Součástí pracovní smlouvy se totiž mnohdy stávají takzvané rozhodčí doložky. Ty stanoví, že případné spory mezi pracovníkem a firmou neřeší běžný soud, ale soukromý rozhodce.
Výběr rozhodců přitom může být podle doložky plně v rukou zaměstnavatelů, navíc někteří rozhodci nemusí respektovat zákoník práce ani procesní normy jako občanský soudní řád.
Opoziční ČSSD chce nyní napravit chybu, kterou v roce 2006 při schvalování současného zákoníku práce sama způsobila.
Zatímco dříve zákoník výslovně stanovil, že pracovní spory rozhodují soudy, od roku 2007 z něj toto ustanovení vypadlo. Ještě větší prostor pak rozhodčím doložkám poskytla novela zákoníku, kterou s účinností od letošního roku schválila současná koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.
Plošný zákaz, navrhovaný nyní sociálními demokraty, však nynější vláda odmítá. Souhlasí nicméně alespoň s určitým omezením rozhodčích doložek.
„Rozhodčí doložka může stanovit, že rozhodci postupují podle svých pravidel či podle zásad spravedlnosti, nikoli podle občanského soudního řádu. A pokud tak doložka stanoví, nemusí být rozhodčí nález odůvodněn,“ upozorňuje skupina poslanců ČSSD ve svém návrhu na změnu zákoníku.
Snadno se lze vyhnout také dokazování, tedy výslechům svědků či znalců, které jsou u běžného soudu obvyklé.
„To vše za situace, kdy proti rozhodčímu nálezu nejsou přípustné v zásadě žádné opravné prostředky. Rozhodčí nález, na jehož základě lze vést exekuci, nelze totiž přezkoumat soudem – až na některé zákonem stanovené výjimky,“ připomíná skupina poslanců ČSSD.
Někteří zaměstnavatelé se tak mohou zbavit zákonné odpovědnosti za pracovní úraz či nemoc z povolání. Díky rozhodcům mohou po zaměstnancích požadovat také vyšší náhradu neúmyslně způsobené škody, než na jakou by měli nárok podle zákoníku práce.
„Pro zaměstnance to může mnohdy mít fatální následky, jak se již někde ukazuje na případech absurdních nároků, uplatňovaných po zaměstnancích, a to i po ukončení pracovního poměru,“ uvádí opoziční návrh.
Sociální demokraté zdůrazňují, že rozhodčí doložky jsou často už součástí pracovní smlouvy a uchazeč o zaměstnání není v postavení, aby o tom mohl jednat.
Vládní koalice – zejména ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, do jehož působnosti zákoník práce spadá – oproti tomu tradičně připomíná, že pracovní smlouva i případná rozhodčí doložka jsou výsledkem oboustranné dohody. Právě posílení smluvní volnosti obou stran bylo jedním z cílů zatím poslední novely, připravené Drábkem řízeným úřadem.
Rozhodčí řízení, zvané též arbitráž, původně vzniklo jako alternativa pro řešení sporů mezi podnikateli. Bývá totiž zpravidla rychlejší a jednodušší než soudní řízení. Navíc proti verdiktu prakticky není možné odvolání, zatímco u klasického soudu může postupně rozhodovat více instancí.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
