Velkou diskusi mezi laiky i odborníky spustily navrhované změny zákonů k činnosti policie a provozu motorových vozidel, které v dubnu představil ministr vnitra Ivan Langer. Ve spolupráci s Českou asociací pojišťoven(ČAP) jsme ve dvou článcích připravili vysvětlení některých mýtů, které kolem tohoto tématu panují. V prvním článku Mýty a fakta k Policejnímu zákonu I. - co dělat u nehodyjsme se zabývali tím, co dělat při dopravní nehodě v budoucnu. Nyní odpovídáme na otázku, jakým způsobem a zda vůbec by se mohl v budoucnu promítnout stav bodového konta řidiče do ceny pojistného a zda se rozšíří možnost uplatňování regresů za nejzávažnější přestupky související s dopravní nehodou
O regresu:
1. Co to je regres (postih)?
Jedná se o právo pojistitele vůči pojištěnému. Na základě tohoto práva pak může pojistitel požadovat náhradu finanční částky, kterou za pojištěného uhradil v rámci pojistného plnění. Případy, kdy pojistitel má právo regres uplatnit, jsou ovšem taxativně vymezeny přímo zákonem (jedná se například o škody způsobené pod vlivem alkoholu, úmyslné škody aj.).
2. Může pojišťovna odmítnout plnění z „povinného ručení“?
Pokud poškozený prokáže nárok na náhradu škody, pojišťovna je vždy povinna poskytnout mu plnění. Pokud nehoda byla způsobena v příčinné souvislosti se závažným porušením předpisu, které jsou taxativně vymezeny zákonem, má pojistitel možnost uplatnit regres vůči pojištěnému.
3. K jakému rozšíření možností uplatnění regresu, tedy postihu, by navrhovanou změnou zákona došlo a proč?
Pojistitelé by měli mít možnost uplatnit regres v případě, že pojištěný způsobil dopravní nehodu v příčinné souvislosti se spácháním některého ze zvlášť závažných přestupků (například při překročení maximální rychlosti v obci o více než 40 km/h nebo mimo obec 50 km/h, při nebezpečném předjíždění nebo jízdě na červenou aj.) a stejně tak i v případě, že se stejně závažného přestupku v uplynulých dvou letech již dopustil.
O zohlednění stavu bodového konta řidiče v pojistném
1. Jak se projeví bodový stav na výši pojistného?
Ministerstvo vnitra navrhuje zpřístupnit pojišťovnám registr řidičů. Ty by tak získaly další doplňující údaj pro vyhodnocení rizika konkrétního řidiče. Zda a jakým způsobem bude mít páchání přestupků řidiči vliv na jejich rizikovost, a jak bude tento vliv promítnut do ceny pojistného, budou pojišťovny schopny po důkladné analýze dat vyhodnotit nejdříve za tři roky (právě proto návrh zákona počítá s tříletou, takzvanou legisvakanční lhůtou). Teprve pak pojišťovny zváží, jak a zda vůbec výsledky zapracují do cen svých pojistných produktů. Jak nakonec stav bodového konta každého řidiče ovlivní pojistné v rámci povinného ručení, nelze v současné době určit. Zatím totiž nejsou k dispozici relevantní data.
2. Nebude tímto způsobem potrestán řidič dvakrát?
Je třeba rozlišovat mezi správní sankcí za spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a objektivním vyhodnocením rizikovosti řidiče, které se promítá do „vyšší způsobilosti“ způsobení dopravní nehody, na základě níž bude pojišťovna poskytovat plnění. (Tedy - čím je řidič rizikovější, tím je větší pravděpodobnost, že způsobí více dopravních nehod, a tím pádem i více škod).
3. Bude zohlednění bodového stavu probíhat podobně jako zohlednění škodního průběhu, tedy formou systému bonus-malus? Co když klient bude mít čisté bodové konto, sníží se mu pak i pojistné?
V současné době jsou všichni řidiči (pojistníci) hodnoceni objektivně na základě jejich škodních průběhů. Využitím informací o páchání přestupků mohou pojišťovny zjistit, že někteří účastníci provozu jsou rizikovější a tuto skutečnost pak zohlednit i při stanovení výše jejich pojistného určitou přirážkou. Další slevu na pojistném za čisté bodové konto vedle stávajícího bonusu, který pro drtivou část motoristů činí 50 %, již ale poskytnout nelze.
4. Jak si pojišťovny poradí s faktem, že bodový systém je veden na řidiče a POV na vozidla?
Předpokládáme, že systém zohledňování stavu bodového konta řidiče, bude fungovat obdobně jako systém bonus/malus. Pojistníci tak budou více motivováni k bezpečné jízdě, ať už řídí sami, nebo svěřují řízení vozidla někomu jinému.
5. Kdy předpokládají pojišťovny realizaci tohoto záměru?
V případě uskutečnění této myšlenky je nutná minimálně tříletá legisvakanční lhůta. Tu pojistitelé potřebují k tomu, aby analyzovali informace, ke kterým dosud neměli přístup, a zvážili jejich relevanci pro využití při stanovení výše pojistného. Sazby pojistného v povinném ručení byly také v prvních třech letech co do minima a maxima regulovány.
Článek vznikl ve spolupráci s Českou asociací pojišťoven.
Myslíte si, že navrhované změny zákona přimějí agresivní řidiče změnit chování? Podělte se o názor s ostatními.
Sdílejte článek, než ho smažem