Byla neděle, zatažené, mrazivé prosincové odpoledne. Pan Zdeněk vyrazil udělat velký rodinný nákup. Parkoviště bylo před Vánoci plné, provoz silný. Po chvíli hledání si všiml místa na zaparkování. Zařadil zpátečku a začal couvat do uličky mezi auty. Podíval se doprava… a než se stihl otočit doleva, ozvala se rána, skřípění a záď jeho auta se začala zvedat. Dupl na brzdu a konečně se podíval přes levé rameno. Viděl, jak se jeho bílý renault důkladně opřel o bok černého passatu. Druhý řidič zůstal zablokovaný vevnitř, ale z jeho výrazu se zdálo, že brzy asi vyletí střechou. A kruci, řekl si Zdeněk. Zařadil jedničku, popojel a rezignovaně vystoupil.
Situace byla jasná, nebylo o čem diskutovat. Zdeněk vytáhl z auta euroformulář na hlášení škody, do kterého vyplnil postupně všechny kolonky – jména, adresy, SPZ. Coby vystudovaný technik se chopil i úkolu nakreslit náčrtek průběhu nehody. Namaloval dvě autíčka a dvě šipky; říkal si, že ze schématu je průběh nehody naprosto zřetelný. Navíc ho doplnil stručným popisem do kolonky vedle. Pak oba řidiči vytáhli mobily a důkladně zdokumentovali každý šrám na vozidlech.
Oba měli škaredě poškrábané boky auta, passat poškozené zpětné zrcátko a renault zase blatník. Nic, z čeho by měl člověk radost, ale Zdeněk si říkal, že on si auto nechá opravit u známého v servisu a o passata bude postaráno z jeho povinného ručení. Hned v pondělí ráno zašli oba řidiči na místní pobočku Zdeňkovy pojišťovny. Úřednice doporučila servis pro passata, převzala veškerou dokumentaci a oba účastníky nehody ujistila, že tímto pro ně celá záležitost de facto končí.
Jenže neskončila. Po pár týdnech dostali oba účastnící nehody od pojišťovny dopis, ve kterém v podstatě stálo, že technici zpochybnili jejich vylíčení celé události. Došli údajně k závěru, že takto se nehoda stát nemohla, poškození obou aut neodpovídá popisu, a proto pojišťovna odmítá plnit. S úctou a přáním příjemného dne, podepsán úředník.
Téměř ve chvíli, kdy Zdeněk dočetl dopis, mu zazvonil telefon. Samozřejmě, volal řidič passatu. Servis, ve kterém si nechal auto opravit, nacenil opravu na patnáct tisíc korun, pět tisíc stálo zapůjčení náhradního vozu. Obojí mělo být proplaceno z povinného ručení. Mám to teď snad platit já? ozývalo se velmi hlasitě z telefonu.
Zdeněk tedy zasedl k počítači a napsal dopis, kde znovu vysvětlil, jak se celá nehoda odehrála. Viník nehody couval, přitom zatáčel a bočně se střetl s poškozeným. Co je na tom k nepochopení? Aniž by to tušil, odstartoval tím několikatýdenní martýrium dopisování a telefonů.
Po několika dnech přišel znovu úřední dopis. V něm stálo, že technici dospěli k názoru, že bok passata už byl poškozený před nehodou, a že se tudíž Zdeněk snaží uvést pojišťovnu v omyl. Zdeněk jim poslal další fotografie z místa nehody, které ukazovaly, jak se na boku passata obtiskla bílá barva z jeho auta. V odpovědi vyjádřili technici pochybnost o tom, že se šrámy nacházely ve shodné výšce. Oba řidiči tedy auta přeměřili, nafotili a znovu napsali na pojišťovnu. A následoval další dopis… a další.
NESPOLÉHEJTE NA NÁHODU!
Nechte si od nás zdarma zpracovat návrh havarijního pojištění a povinného ručení.
V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.
Zdeněk byl už pomalu zoufalý. Věděl, že celou situaci zavinil, ale netušil, kudy z ní ven. Nakonec se rozhodl, že ještě jednou zkusí dokázat, že si nevymýšlí, a zavolal soudního znalce. Sešli se na místě nehody a provedli „rekonstrukci“ – zkrátka předvedli znalci, jak k události došlo. Seznámili ho s veškerou dokumentací i s korespondencí s pojišťovnou. A dočkali se překvapivého rozuzlení.
„Celý problém, pánové, tkví ve vašem hlášení o nehodě, respektive v náčrtku. Tak, jak jste ho provedli vy, to totiž vypadá, jako by couvající vozidlo narazilo do druhého prakticky kolmo, a tomu pak pochopitelně neodpovídají poškození aut. Takže je sice naprosto evidentní, že se nehoda odehrála tak, jak říkáte – ale ne tak, jak jste ji zakreslili,“ vysvětlil soudní znalec. Další problém spočíval i ve fotodokumentaci. Nebyl dobrý nápad s auty hýbat, a až pak je nafotit.
A znalec vysvětloval dál. Pojišťovny při posuzování lehkých dopravních nehod vycházejí pouze z informací, které mají k dispozici od jejich účastníků. Pokud je ale popis události v rozporu s poškozením vozidel, může se pojišťovna po prošetření rozhodnout škodu neuhradit. Co se v takové situaci dá udělat?
Především je vhodné si pro podobný případ rovnou zajistit svědky, kteří potvrdí, že se událost skutečně stala tak, jak účastníci tvrdí. Fotodokumentace by měla být co nejpřesnější a nejobsáhlejší – raději více fotografií než méně. Náčrtek je nesmírně důležitý! Měli byste v v půdorysu znázornit počáteční a koncovou polohu obou vozidel a šipkami co nejpřesněji vystihnout směr pohybu.
A když už nastane situace, kdy pojišťovna odmítne plnění, není důvod váhat s využitím služeb soudního znalce. Jeho posudek může všechno změnit a poslouží i v případě soudního sporu. Ten by ale byl poměrně složitý. Jelikož poškozený není v žádném vztahu s pojišťovnou viníka, musel by se soudní spor o náhradu škody odehrát nadvakrát: poškozený by žaloval viníka a ten, pokud by nechtěl držet Černého Petra, by pak musel sám žalovat svou pojišťovnu.
Zdeňkův případ nakonec dopadl dobře, stačil posudek soudního znalce, ještě několik dopisů a nakonec pojišťovna škodu proplatila. Kdyby se ale vzdal, bylo by to na něm.
Ač se to možná zdá nepravděpodobné, veselo může být i v pojišťovacím domě. Předkládáme výběr pikantních hlášení škod, jak byla zaznamenána v roce 2011 v různých českých pojišťovnách.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
