V Česku nastupuje v posledních letech nová generace důchodců, kteří měli možnost vytvořit si během života finanční rezervu na stáří a své úspory chtějí nyní využít k čerpání pravidelné měsíční renty. Investování a zhodnocování úspor starších lidí nemá v Česku na rozdíl od západní Evropy příliš dlouhou tradici. Jedním z důvodů může být i obava, že investování příliš nerozumí. Přitom se stačí držet několika základních pravidel. (Spočítejte si, jak si dlouhodobě spořit na stáří)
V okamžiku dosažení důchodového věku pro většinu lidí začíná období, kdy už nebudou vydělávat a budou muset vystačit se starobním důchodem a úsporami. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně dlouhé období trvající dvacet, třicet i více let, je nutné si peníze rozdělit tak, aby se člověk nedostal do situace, že peníze dojdou a ve stáří bude muset řešit existenční potíže. (Spočítejte si, jaký důchod budete pobírat)
Každý šedesátník by měl mít jasno v tom, kolik má naspořeno, jaké příjmy může v příštích letech očekávat a také za co a kdy hodlá své peníze utratit a podle toho si své úspory rozdělit. Této rekapitulaci se říká finanční plánování a je základem správného hospodaření lidí všech věkových skupin.
Jednoznačně nejhorším řešením, jak s celoživotními úsporami naložit, je jejich držení v hotovosti nebo na běžném účtu. Inflace peníze znehodnotí tak, jako by vám z nich za deset let někdo čtvrtinu sebral. Proti znehodnocování peněz inflací existuje obrana – investování. (Spočítejte si, co vám s úsporami udělají daně a inflace)
Základem sestavení finančního plánu je sečtení všech úspor a budoucích příjmů a určení cílů, na co a kdy budete chtít peníze využít. Jedná se o velmi individuální parametry, proto není možné navrhnout jedno univerzální řešení. Přesto existuje několik pravidel, které lze pro tuto věkovou kategorii zobecnit.
Základem je rozdělit peníze na tři skupiny, podle toho, kdy je budete potřebovat. Pak můžete začít uvažovat, do jakých produktů jednotlivé částky vložit. Rozvržení peněz do finančních produktů by mělo vypadat přibližně takto:
- Částku, kterou budete využívat v nejbližších pěti letech, vložte do likvidních (tzn. snadno dostupných) a minimálně rizikových finančních produktů. To znamená například na spořicí účet nebo do fondů peněžního trhu.
- Další část úspor je ta, kterou budete chtít utratit v období za pět až deset let. Ke zhodnocení těchto peněz můžete využít například stavební spořenínebo penzijní připojištění. Tyto produkty jsou podporované státem, proto vychází zhodnocení vložených prostředků poměrně výhodně a navíc s minimálním rizikem.
- Část peněz, kterou budete potřebovat za deset a více let si můžete dovolit investovat i do progresivnějších finančních produktů, jako jsou například nemovitostní fondy nebo akciové fondy. U těchto dlouhodobějších investic je ale konzultace s odborníkem nezbytná.
Než se rozhodnete své peníze do některého z těchto produktů vložit, vždy se podrobně informujte o všech rizicích, která jsou s investicí spojena. Při investování vždy platí pravidlo, že vyšší výnos znamená také vyšší riziko znehodnocení vložených prostředků. Vzhledem k tomu, že investujete své celoživotní úspory, buďte při volbě investic střízliví a nenechte se zlákat pouze vidinou vysokých výnosů.
Nebudete-li si vědět rady s poměrně nepřehlednou nabídkou finančních institucí, poraďte se s nezávislými odborníky, kteří nezastupují pouze jednu banku nebo investiční společnost. Při jednání s finančním poradcem si dejte pozor na to, aby skutečně jednal ve vašem zájmu a nesnažil se vám za každou cenu vnutit finanční produkty jedné společnosti. Pokud vám hned na první schůzce bude nabízet „vhodný“ produkt aniž by před tím provedl podrobnou analýzu vaší finanční situace a sestavil finanční plán, ukončete s ním jednání.
Povinností finančního poradce je vysvětlit vám, proč vybral konkrétní finanční produkt, seznámit vás přesně s jeho fungováním a případnými riziky. Nepodepisujte nic, čím si nejste jisti a čemu nerozumíte.
Autorka je ze společnosti Broker Consulting.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
15. 4. 2010 15:34, Jelínek
Článek je to zajímavý,ale:
1) Opravdu nevím,kolik důchodců má k dispozici 2 milony korun.Bojím se,že jich tolik moc nebude.
2) Jsem ročník 1935 a za svůj život jsem zažil několik událostí,které mi řekly,že šetřit s perspektivním cílem je k ničemu.Např. to byly a)okupace fašisty v roce 1938 srazila kurz české koruny k marce na 10:1
b)po válce na uspořené peníze použit tzv.vázaný vklad,který je v podstatě zablokoval
c)měnová reforma v r.1953 znehodnotila koruny kurzem 1:50 či 1:5
d)sametová revoluce a měnový vývoj po ní srazil kupní hodnotu a úspory výrazně
e)události r.1968 se také dotkly hodnoty úspor
Takže tyto životní zkušenosti mě vedou k pesimismu ke spoření.Ale současně vím,že je třeba mít nějaký polštář,který třeba zhubne,ale bude nějaký .Takže nedejte na starého zapšklého dědka a starejte sami.Nikomu nevěřte !!!!!!!!!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
15. 4. 2010 12:17, Boris
Spíše než fondy peněžních trhů bych doporučil kvalitní termínovaný vklad: úrok je předem daný a nemění se (nepodléhá např. krizi nebo spekulantům, peníze jsou pojištěné, není problém srovnávat obdobné produkty mezi sebou a případně je převést jinam, atd. atd.
U nekterých, například ClearDeal od J&T banky, dostanete při vkladu 1 mil. nejen kvalitní úrok 4-5% p.a., ale i darek v podobě dovolené v Tatrách (v ceně zhruba €700)
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.