Americký systém zdravotního pojištění je unikát. Nepodobá se žádnému systému známému z Evropy. Není totiž postaveno na veřejném, všeobecném pojištění, které kryje náklady všech obyvatel. Na rozdíl od Evropy nemá v USA zdravotní pojištění každý, protože jeho sjednání je dobrovolné. Platí rovněž, že je jen na pojišťovnách koho pojistí a koho nikoli. Mohou také odmítnout hradit lékařské výkony spojené se zdravotními potížemi, které existovaly už před uzavřením pojistky.
Zdravotní pojistky se tak jedna od druhé liší, a to nejen cenou, výší spoluúčasti, procentem hrazených nákladů či rozsahem krytých úkonů. Jde zkrátka o komerční pojištění nabízené na neregulovaném trhu.
Navzdory nebo možná díky tomuto pro Evropana zvláštnímu systému se může americké zdravotnictví pochlubit nejlepšími světovými lékaři, působí zde nejvíce nositelů Nobelovy ceny, přichází se zde na většinu důležitých lékařských objevů, pacientům jsou k dispozici nejlépe vybavené kliniky. Přichází sem lidé z celého světa, kteří nenajdou pomoc jinde, nebo kteří by museli na transplantace a operace doma čekat příliš dlouho.
Podle známého novináře ABC News, Johna Stossela, je v Kanadě v každém okamžiku zapsán skoro milión pacientů na pořadníku na lékařskou péči. Ve Velké Británii každý osmý pacient čeká více než rok na to, aby byl přijat do nemocnice. Lidé, u kterých byla diagnostikována třeba rakovina, tak mají podle Stossela větší šanci na přežití v USA než v zemích s veřejným zdravotnictvím. A to proto, že v Americe jsou pacientům k dispozici nejnovější léky a nejlepší lékařské vybavení bez čekání. Jeho slova potvrzují i fakta: na rakovinu prsu v Británii umírá skoro polovina diagnostikovaných žen, ve Francii třetina, v USA "jen" čtvrtina.
Američtí kritici tamního zdravotnictví ovšem namítají, že cena za tyto výsledky je příliš vysoká. Spojené státy utrácejí za zdravotnictví nejvíce na světě, a to jak z pohledu procenta HDP, tak při přepočtu na hlavu. Podle poslední ročenky Světové zdravotní organizace (WHO) vydali v roce 2003 Američané za zdravotní péči 15,2 procenta HDP (v závěsu se drží Švýcaři s 11,5 procenta a Němci s 11,1 procenta, pro srovnání Česká republika utratila 7,5 procent HDP). Při přepočtu zdravotních výdajů na hlavu lze použít čísla z roku 2005: každý Američan zaplatil v průměru za rok 5 267 dolarů, následují je Švýcaři, Norové a Lucemburčané s více než 3 000 dolary.
V žádné z vyspělých zemí neplatí pacienti z vlastní kapsy tolik, co Američané. Ti podle zmíněné ročenky WHO hradí přes 55 procent výdajů za lékařskou péči ze svého. Pro srovnání Češi hradí nad rámec zdravotního pojištění jen 10 procent nákladů na zdravotní péči. Méně platí podle zmíněné ročenky jen obyvatelé Severní Koreje, Marshallových ostrovů a Šalamounových ostrovů.
Na otázku, proč je americká zdravotní péče tak drahá, proč se pojistky rok od roku zdražují a zda nelze najít nějaký levnější systém, se vedou v USA nekonečné politické debaty. Lze očekávat, že ty ještě zesílí před prezidentskými volbami, které se budou konat příští rok v listopadu.
Mezi důležité faktory, které zdravotní péči v Americe prodražují, patří například tyto:
- Dobrovolnost pojištění znamená i to, že ti, kdo jsou pojištění, platí náklady za nepojištěné. Protože nikomu nesmí být v USA odepřeno ošetření třeba kvůli platební neschopnosti, tvoří si nemocnice fondy, z kterých platí péči nepojištěným pacientům. Do těchto fondů nepřímo tečou peníze od pojištěných, a jejichž pojistky se proto zdražují.
- Mnozí odborníci v diskuzi nad nákladností amerického systému upozorňují na to, že nejdražší výzkum a vývoj v oblasti medicíny a zdravotních technologií provádějí, a proto také platí Američané. Evropané se často jen "vezou" a americké poznatky využívají, aniž by se podíleli na hrazení nákladů.
- Rozdíl v ceně lékařských zákroků v USA a Evropě ovlivňují platy zdravotního personálu. Například francouzští doktoři vydělávají jen třetinu toho, co lékaři v USA. Studie hrazená britskou vládou z roku 2004 zjistila, že evropští lékaři vydělávají ročně 60 000 až 120 000 dolarů, zatímco američtí kolegové 200 000 - 300 000 dolarů (plat amerických praktických lékařů se pohybuje kolem 150 000 dolarů, specialisté jsou pak v průměru odměňováni 400 000 dolarů ročně).
Vysoké náklady ovšem nejsou jediným záporem, který se americkému zdravotnictví vytýká. Za jeden z hlavních nedostatků považují jeho kritici velké množství nepojištěných osob. Podle studie publikované letos v srpnu americkým statistickým úřadem U. S. Census Bureau mělo loni zdravotní pojištění 84,2 procenta obyvatel. Procento lidí bez pojištění tak od roku 2005 vzrostlo o 2,2 milionu lidí z 15,3 procenta na 15,8 procenta. Nyní je bez zdravotního pojištění 47 milionů Američanů. Péči si pak musí hradit sami, což je pro mnohé neúnosné.
WHO zařadila ve své studii z roku 2000 zdravotní péči Spojených států až na 37. místo ze 191 zemí. Porovnávala přístup ke zdravotní péči, její efektivitu a kvalitu vzhledem k vynakládaným částkám. Závěry studie mnozí konzervativní komentátoři kritizovali. WHO posuzovala spravedlnost finančních příspěvků, což podle nich ve výsledcích poškozuje země s vysokými částkami vydávanými na soukromé léčení přepočtenými na hlavu.
Podle americké úřední publikace CIA World Factbook se USA na žebříčku průměrné délky dožití propadly za uplynulých dvacet let z 11. až na 45. místo. Mnozí ale upozorňují na to, že nižší délka dožití, než které dosahuje například západní Evropa, je odrazem ohromného nárůstu obezity v USA.
I přes tyto nedostatky nedá velká část Američanů na svůj zdravotní systém dopustit. Je totiž jen na nich, jakou zdravotní péči si pro sebe a pro své děti vyberou a z jaké pojistky ji zaplatí. A na tom nadcházející prezidentské klání, které možná jisté změny ve zdravotnictví přinese, nic nezmění.
Autorka žije dlouhodobě ve Spojených státech amerických.
V pátek si přečtěte, jak funguje americké zdravotní pojištění v praxi.
Je české zdravotnictví efektivní? Dostáváte za své peníze placené do zdravotního pojištění odpovídající péči?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 10. 2007 13:32, Roman
Mě se ten americký systém docela líbí. A jenom taková malá úvaha, když tak mě opravte, pokud to chápu špatně. Ve článku se uvádí, že 15,8 % obyvatel USA není zdravotně pojištěných, takže jejich léčbu platí ti ostatní pojištění - ve svých sazbách. Nedá se říct, že u nás je to poměrně obdobné, i když v trošku jiném směru? Pojištění za nezaměstnané, děti a důchodce hradí stát. Takže vlastně všichni ostatní poplatníci, byť prostřednictvím daní a ne pojistného. U nás je to možná víc než těch 15,8 % "nepojištěných". Tím nemám namysli, že mám něco proti tomu, aby za ně stát hradil pojištění, jenom jsem chtěl poukázat na to že za tamních 15,8 % hradí lékařské výkony pojištěná zbývající část populace s tím, že se uvádí velké procento nepojištěných osob v USA, a u nás za určité skupiny obyvatelstva hradí pojištění taky zbývající část populace, i když formou daní z kterých pak stát hradí pojištění za určitou část našich občanů.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
22. 5. 2018 12:08, Marek
Ano je to tak v americe se mají vždycky lépe, jediná zdravotní péče která dosahuje amerických kvalit v české republice je zubař https://stom.salius.cz/ a to znám snad jenom jednoho který je takový
V diskuzi je celkem (31 komentářů) příspěvků.