Počet pojistných podvodů v Česku stále roste. Vyplývá to z aktuálních statistik, které pojišťovny zveřejňují za první pololetí letošního roku. I když to pro Čechy není zrovna dobré vysvědčení, nemusí to nutně znamenat, že bychom podváděli víc než před lety. Pojišťovny jsou důslednější a prověřují mnohem víc případů než dřív. Při vyšetřování tak v sítích detektivů pojišťoven uvíznou i podvodníci, kterým by jejich pokusy ještě před pár lety dost možná prošly. „Obecně lze říci, že vždy, když se zhoršuje ekonomická situace, jsou lidé více náchylní k podvodné činnosti. Pojišťovny tyto tendence registrovaly opakovaně již v minulosti, a proto se důsledně na tuto oblast zaměřují a posilují své týmy. Přijímají řadu preventivních opatření, jejichž cílem je zabránit zneužívání pojištění nebo alespoň co nejvíce zúžit prostor pro takové jednání a současně maximalizovat pravděpodobnost jeho odhalení,“ vysvětluje Ondřej Karl, specialista na prevenci pojistných podvodů České asociace pojišťoven.
Jaké podvody frčí
Zajímavý je pohled na to, které pojistné podvody se v poslední době objevují častěji a kterých naopak ubývá. „Co do počtu vedou pořád podvody spojené s pojištěním motorových vozidel. Obecně ale u podvodů s povinným ručením nebo havarijním pojištěním můžeme sledovat sestupný trend, pokud se jedná o finanční objemy. Klesají totiž ceny vozidel. Vzhledem k objemu peněz, o které při pojistných podvodech jde, naopak dochází k nárůstu v oblastech majetkového pojištění a pojištění odpovědnosti,“ říká v červencovém rozhovoru pro portál Peníze.cz ředitel útvaru vyšetřování a interní bezpečnosti České pojišťovny Jaromír Kaděra.
Pojišťovny se shodují i na tom, že výrazně roste také podíl podvodů s úrazovým pojištěním a životním pojištěním. „Bohužel stále častěji jde navíc o práci organizovaných skupin, které využívají falešné lékařské zprávy od spolupracujících lékařů. Odškodnění se v takových případech pohybuje ve statisících. Zároveň často stejnou pojistnou událost tito podvodníci zkusí uplatnit u více pojišťoven,“ popisuje nový trend na trhu Vojtěch Slaný, vedoucí bezpečnostního odboru v pojišťovně Kooperativa.
Chybí mu ledvina? Stoprocentně zdráv!
Asi nejznámější případ popisované trestné činnosti má na svědomí bývalý extraligový hokejista Ivan Padělek, který se po skončení kariéry začal živit jako finanční poradce. Nutno dodat, že značně nepoctivě. Po dvou letech sporů padl letos na jaře u Okresního soudu v Jihlavě rozsudek nad Padělkem a dvěma lékaři – jihlavským ortopedem Ladislavem Čeperou a brněnským chirurgem Michalem Kašparem. Všichni tři se dopustili podvodu, když uváděli nepravdivé informace o zdravotním stavu klientů při sjednávání smluv pro Pojišťovnu České spořitelny. Na základě lživých zdravotních posudků uzavřel padělek desítky pojistných smluv. Lékaři, kteří posudky podepisovali a razítkovali, klienty většinou ani neviděli. Za naprosto zdravého například uznali i muže s jednou ledvinou.
Hlavní organizátor podvodu Ivan Padělek nakonec dostal trest v trvání tří let s podmíněným odkladem na čtyři roky. Navíc musí zaplatit pokutu dvě stě tisíc korun a šest let nesmí vykonávat činnost v oblasti pojišťovnictví. Lékaři dostali dva roky s dvouletou podmínkou. „Tito podvodníci nám kvůli vyplaceným provizím způsobili škodu ve výši dva miliony korun. O vymáhání škody bude ještě rozhodovat majetkoprávní soud,“ dodává k případu tisková mluvčí Pojišťovny České spořitelny Jana Jirásková.
Voláte s pojišťovnou? Pozor, hovoříte s detektorem lži
Pojišťovny se snaží při odhalování pojistných podvodů využívat lepší metody a na pomoc si k ruce berou i nové technologie. Příkladem je pojišťovna Allianz, která v letošním roce začala při telefonním hlášení pojistných událostí používat hlasový analyzátor. Jde o jakýsi „detektor lži“, který má na základě analýzy kognitivního stresu a hlasových vrstev volajících upozorňovat na podezřelé případy. „Výsledky tohoto přístroje jsou spolehlivé. Už v ověřovacích zkouškách prokázal neuvěřitelně vysokou míru přesnosti a je lhostejné, z jakého typu pojištění podvod je. Samozřejmě software není všemocný, důležitá je lidská součinnost,“ říká ředitel úseku právního, compliance a vyšetřování pojišťovny Allianz Ludvík Bohman. „Správně kladenými a předepsanými otázkami jeho fungování podporuje operátor nebo jiný pracovník pojišťovny, který nejprve položí volajícímu úvodní otázky a dotazuje se na jméno, příjmení, adresu. V tom lidé nelžou, takže podle těchto pravdivých odpovědí si software hlas volajícího nakalibruje na pravdivou mluvu. Pak zákazník odpovídá na další otázky zaměřené na samotnou pojistnou událost. A opět je důležitý člověk – pokud tedy víme, v jakých pasážích hlášení a v čem pojištěný pravděpodobně lže, můžeme konkrétní část jeho tvrzení dál zkoumat.“ Zástupci několika dalších pojišťoven nám potvrdili, že by rádi v brzké době zapojili využívání hlasového analyzátoru i do svých vyšetřovacích procesů.
Hlasový analyzátor však není jediná novinka, o které se v posledních letech v pojišťovnách hodně mluvilo. Už v roce 2012 přišla Česká asociace pojišťoven se Systémem výměny informací o podezřelých okolnostech (SVIPO). Ten má za úkol vzájemně porovnávat pojistné události šetřené jednotlivými pojišťovnami a na základě nastavených algoritmů je upozorňovat na podezřelé pojistné události, které jsou s vysokou mírou pravděpodobnosti pojistnými podvody. V zákulisí se ale šušká, že systém zatím nesplňuje očekávání, která do něj pojišťovny původně vkládaly. „Myslím si, že se příprava projektu trochu podcenila. Struktura dat, scénářů a následných výstupů zatím moc dobře nefunguje, takže systém pro nás v jeho současné podobě není příliš použitelný,“ stěžuje si dokonce jeden ze zástupců pojišťovny, který si nepřeje být jmenován. Ondřej Karl z České asociace pojišťoven však projekt brání: „SVIPO, které jsme nasadili v roce 2012 v pojištění motorových vozidel, se stalo efektivním doplňkovým nástrojem pro odhalování pojistných podvodů páchaných ‚napříč trhem‘. To ale pochopitelně neznamená, že není co zlepšovat. Dílčí nedostatky shledáváme například v oblasti dostupnosti a kvality dat, se kterými SVIPO pracuje, ale to není s ohledem na rozsah projektu a počet jeho účastníků nic překvapivého.“
V boji proti pojistným podvodům by mohl pomoci také „blacklist“ podvodníků, který by mezi sebou sdíleli pojišťovny napříč trhem. I když něco takového úspěšně funguje v zahraničí, úřady v České republice kvůli ochraně osobních údajů s vytvořením seznamu hříšníků nesouhlasí. „Sdílený blacklist by bezesporu usnadnil práci likvidátorům pojistných událostí i pracovníkům bezpečnostních a kontrolních orgánů pojišťoven. Pravděpodobně by se díky němu předešlo mnoha pojistným podvodům. V současné době ale zavedení blacklistu brání legislativa. Věříme, že se to brzy změní,“ myslí si Jana Jirásková z Pojišťovny České spořitelny.
Spolupráce s policií? Radši ani ne
Pojišťovnám se někdy vyčítá, že nehlásí všechny podvodníky policii a neženou je před soud. Mají ale jasný důvod: nevyplatí se to. Stává se, že policie odloží i poměrně jasný případ a pachatel pojistného podvodu se později u civilních soudů dožaduje vyplacení pojistného plnění. Vzhledem k tomu, že se policii nepodařilo pachatele usvědčit, interpretují soudy tuto skutečnost často tak, že by pojišťovna měla platit. „V praxi nemáme vůbec dobré zkušenosti. Je vidět, že se policii do těchto případů vůbec nechce. Nedaří se jim je totiž dotáhnout do konce, nechtějí dělat dražší, ale kvalitní znalecké posudky, snaží se případy brzy odložit. Tohle všechno se proti nám pak obrací, takže při řešení drobných pojistných podvodů využíváme jiné nástroje,“ řekl nám například vyšetřovatel jedné pojišťoven. Policejní mluvčí Petra Strašilová ale zásadně nesouhlasí: „Tato informace není pravdivá. Naopak Policie ČR velmi úzce spolupracuje s Českou asociací pojišťoven, se kterou má i uzavřenou smlouvu o spolupráci.“
Policejní vyšetřovatele brání i Ondřej Karl z České asociace pojišťoven: „Nepoměr mezi celkovým počtem případů odhalených pojišťovnami a počtem prověřovaných, obviněných, obžalovaných a odsouzených osob je přirozený. Odráží skutečnost, že boj s pojistnými podvody je společným úkolem pojišťoven i orgánů činných v trestním řízení, ale jejich motivace i prostředky, které při něm mohou použít, se liší. Pojišťovny bojem s pojistnými podvody chrání své ekonomické zájmy a přeneseně též zájmy všech poctivých pojistníků a soukromoprávní předpisy jim k tomu poskytují celou řadu nástrojů, které mohou v případě protiprávního jednání pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob využít.“
Sdílejte článek, než ho smažem