Jak hodnotíte současné poměry panující na českém trhu s finančními produkty? Kde konkrétně spatřujete největší posun k lepšímu a kde naopak vidíte největší rezervy?
V hodnocení je třeba odlišit stránku produktovou a stránku distribuční. Pokud jde o první hledisko, lze náš trh v řadě segmentů hodnotit nepochybně jako vysoce konkurenční, přičemž jako zesilující faktor v tomto ohledu působí snaha o univerzálnost napříč různými sektory finančního trhu. To se pak promítá typicky na příklad do produktů investičního životního pojištění, strukturovaných vkladů, případně při takzvaném balíčkování produktů a podobně.
Konkurence na produktové straně spolu se zostřující se konkurencí mezi finančními zprostředkovateli se samozřejmě následně odráží ve stále větším tlaku na distribuci produktů. Tento tlak, ve spojení se zvyšujícími se provizemi, může v některých případech vést k rezignaci na etické či zákonné povinnosti či v extrémních případech i k podvodnému jednání.
Za pozitivní považuji posun ve vnímání odpovědnosti tvůrců zejména pojistných produktů za činnost svých distributorů a jejich odměňování. Věřím, že k tomuto posunu nemalou měrou pozitivně přispívá jak dohledová činnost České národní banky, neboť řízení kvality činnosti distribučních sítí je jednou z oblastí, kterým při kontrolách na místě věnuje náležitou pozornost, tak průběžná komunikace České národní banky s profesními asociacemi.
Na trhu stále působí řada subjektů a jednotlivců, pro něž není péče o klienta prioritou a kteří těží z informační asymetrie mezi prodavači finančních produktů a jejich klienty. Co mám dělat, pokud mám jako klient podezření, že „něco není v pořádku“?
Existenci informační asymetrie se snaží překlenout regulatorní požadavky na vyžadování informací od klientů, jejich vyhodnocování a poskytování informací o sjednávaném finančním produktu zprostředkovateli. Zákonné ani samoregulační požadavky pochopitelně nejsou samospasitelné a nemohou zabránit motivaci konkrétního zprostředkovatele upřednostnit zájmy své (na získání provize) nad zájmy klienta. Je to však právě klient, který si musí být v prvé řadě vždy vědom vlastní odpovědnosti při sjednání konkrétního finančního produktu a závazků, které tímto, často i na mnoho let, na sebe přebírá. Proto by se měl snažit nabízenému produktu co nejvíce porozumět a při jakékoli pochybnosti uzavření smlouvy důsledně zvážit. Podezření na činnost konkrétních zprostředkovatelů lze řešit jak prostřednictvím stížnosti či podnětu přímo u dotčené společnosti (zejména se to týká rozvětvených MLM sítí) nebo u konkrétních tvůrců produktu, který byl nebo měl být předmětem zprostředkování. V případě vyčerpání těchto možností lze využít rovněž možnosti podání stížnosti u České národní banky, která tyto podněty klientů využívá rovněž pro případnou identifikaci systémových nedostatků u daného subjektu. Je však také nutno dodat, že Česká národní banka v rámci této dohledové činnosti nemůže vstupovat do soukromoprávních vztahů mezi klienty a finančními institucemi, respektive rozhodovat o sporech z uzavřených smluv, a klient se v těchto případech musí obrátit na příslušný soud.
Co považujete za kapitální úlovek vašeho odboru v loňském roce?
Na tomto místě bych nechtěl hovořit o konkrétních případech. Mohu ale říci, že mezi nejčastější zjištění z kontrol u zprostředkovatelů patří nedostatky týkající se nedostatečné kontroly zprostředkovatelské sítě, nedostatečného rozsahu a formy poskytování informací zákazníkům, nedostatečného získávání informací o zákaznících, nedostatečného zjištění požadavků a potřeb zájemce, nepřípustných pobídek a řízení střetu zájmů. Pokud jde o tvůrce produktů, zjištění se týkají především nedostatečné kontroly distribučních sítí a zavádějící propagace pojistných produktů.
Kolik jste udělili pokut a jaká byla celková suma uložených pokut v roce 2012?
Obecně platí, že počet i intenzita sankcí ukládaných Českou národní bankou dohlíženým subjektům se v čase zvyšuje. Česká národní banka se však může pohybovat pouze v rámci platného legislativního rámce, který určuje, jaké sankce a za jakých podmínek lze uložit. Například v oblasti pojistného zprostředkování lze za porušení povinnosti jednat s odbornou péčí uložit nejprve opatření k nápravě a v případě jeho nesplnění může Česká národní banka použít silnější legislativní nástroje (pokuta, odejmutí registrace).
Pokud jde o četnost a výši pokut udělených v oblasti finančního zprostředkování, v roce 2012 Česká národní banka udělila v rámci správních či příkazních řízení přibližně 50 pokut v celkové výši přesahují deset milionů korun.
Proč Česká národní banka i proti zjevným prohřeškům zasahuje tak pomalu? Například o podivných praktikách společnosti Institut finančního poradenství se mluvilo minimálně od roku 2009, šestimilionovou pokutu ČNB udělila ale až v roce 2012?
S ohledem na povinnost mlčenlivosti nemohu sdělovat podrobnosti týkající se vedení tohoto řízení. Česká národní banka může postihovat porušení zákona ze strany regulovaných subjektů pouze v rámci správního řízení, ve kterém je nutné dodržet všechny procesní postupy, které správní řád předepisuje. Délka řízení je pak logicky odvislá nejen od toho, jak rychle se podaří shromáždit veškeré relevantní podklady a provést a vyhodnotit potřebné důkazy, ale i od toho, v jaké míře účastníci uplatňují svá procesní práva.
Kolik lidí se vlastně kontrole kvality odborné péče v rámci České národní banky věnuje?
Kontrola a dohled v oblasti odborné péče jsou zajišťovány jak dohledovými pracovníky ústředí, tak regionálních poboček České národní banky. Zapojení pobočkových pracovníků do kontrolní činnosti České národní banky u finančních zprostředkovatelů náš kapacitní potenciál posílilo, což se zpětně ukázalo jako jednoznačně správné rozhodnutí. Kontrolní činnost plánujeme tak, abychom v prvé řadě pokryli nejproblematičtější oblasti, systémově významnější subjekty a současně subjekty se zohledněním konkrétních stížností či podnětů veřejnosti.
Jak konkrétně prověřujete, že informace a dokumentace předávaná klientům finančními poradci je srozumitelná, pochopitelná a jasně sděluje důležité informace?
Konkrétní kontrolní postupy jsou voleny jednak s ohledem na charakter kontrolovaného subjektu, jeho velikost, strukturu a rozsah činnosti a dále i s ohledem na okolnosti konkrétně řešených případů. Je třeba si uvědomit, že jsou zde na jedné straně zákonné požadavky týkající se jednání zprostředkovatelů a jimi povinně předávaných informací, nicméně pak jsou zde informace poskytované v rámci běžné obchodní komunikace, které vždy nutně zaznamenány být nemusí, přestože mohou či mohly sehrát klíčovou roli při rozhodnutí klienta o sjednání konkrétního produktu. Typicky lze uvést například tvrzení klienta ve stížnosti, kterou ČNB obdrží, že zprostředkovatel přislíbil úhradu pojistného za klienta, přestože pojistná smlouva, kterou klient podepsal, nic takového nepředpokládá. Prokazování takového jednání může být obtížnější, některé důkazy lze navíc efektivně zajistit až v rámci procesních nástrojů vedeného sankčního řízení.
Domníváte se, že dotazníky zjišťující potřeby zájemců o životní pojištění plní svůj účel a skutečně vypovídají o přáních klienta?
Není tomu tak vždy. Typickým neduhem záznamu o požadavcích a potřebách klienta bývá jejich pouhá zaškrtávací/dotazníková forma bez dostatku prostoru pro vyjádření klienta, bez nichž se zprostředkovatel neobejde při zaznamenání důvodů, na základě kterých doporučuje klientovi konkrétní pojistný produkt. To vede mj. i k nežádoucí přílišné unifikaci pojistných smluv, se kterou se lze typicky setkat u MLM sítí či dokonce u některých nepřípustných pyramidových schémat distribuce.
Penzijní reforma se pekla na poslední chvílí, času nebylo nazbyt. Nepředstavuje ale půlroční odklad povinnosti prokázat odbornou způsobilost kritické riziko směrem ke klientům? Zvlášť pro lidi starší 35 let, kteří se musí rozhodnout právě do konce června?
Odpověď na tuto otázku je třeba zpřesnit v tom smyslu, že odklad povinnosti prokázat odbornou způsobilost prostřednictvím složení odborné zkoušky u akreditované osoby od data 1. 6. 2013 ještě sám o sobě neznamená, že prokázání odborné způsobilosti v rámci registrací u České národní banky nemusí být provedeno jiným způsobem. Česká národní banka se k této otázce již veřejně vyjádřila na svém webu v rubrice Odpovědi na dotazy v legislativní sekci. V této souvislosti lze v přechodném období akceptovat například potvrzení vydané penzijní společností o tom, že ověřila odbornou způsobilost zprostředkovatele, vedoucí osoby či zaměstnanců zprostředkovatele, kteří budou penzijní produkty distribuovat nebo se na této činnosti podílet. Nepochybně by mělo být i v zájmu příslušné penzijní společnosti, aby její produkty distribuovali zprostředkovatelé s náležitou odbornou způsobilostí, a bude proto ověření jejich odborné způsobilosti prováděno důkladně, a nikoli pouze formálně.
Nehrozí podle vás „lov“ na klienty na zastávkách metra či před nákupními centry?
Realizaci a „popularizaci“ důchodové reformy tímto způsobem si zřejmě žádný ze subjektů, který má zájem seriózně působit na finančním trhu, nepřeje. K tomu je však nutné zopakovat, že klient si musí být v prvé řadě vždy vědom vlastní odpovědnosti při sjednání konkrétního finančního produktu, závazků, které tímto, často i na mnoho let, přebírá a zejména v případě důchodového spoření (II. pilíř) i důsledků v podobě nezvratitelnosti takového rozhodnutí. Proto by se měl snažit nabízenému produktu maximálně porozumět a vždy si ponechat čas na rozmyšlenou, než se rozhodne případně smlouvu podepsat. Klient by se neměl nechat zprostředkovatelem přimět k podepsání takové smlouvy ihned při prvním kontaktu.
Proč Česká národní banka přenechává iniciativu České obchodní inspekci v oblasti regulace nebankovních půjček, které jsou z hlediska nebezpečnosti mnohem rizikovější než půjčky bankovní a pro Českou obchodní inspekci, která má daleko širší záběr činností, představují, jak ukazuje praxe posledních let, příliš velké sousto?
Česká národní banka zastává již dlouhodobě názor, že má a může vykonávat dohled pouze nad těmi subjekty finančního trhu, kterým na základě svých legislativních pravomocí uděluje licenci, registraci či povolení k činnosti, tedy může ověřit v rámci licenčního řízení naplnění požadavků (a tím i předpokladů) daných v legislativě pro činnost příslušného subjektu. Ve vztahu k poskytovatelům nebankovních půjček jsou licenční a dohledové pravomoci České národní banky nulové, a proto nemůže Česká národní banka nad těmito subjekty vykonávat ani dohled.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
27. 3. 2013 13:25, Lojza
Zmíním zde celkem zajímavý citát, který pasuje na některé přispěvky zde, a bohužel jen anonymní, což je škoda, nicméně výsledek se dostaví i tak. Taktedy bylo nebylo.
Nejdřív přišli pro komunisty, a já jsem se neozval, protože jsem nebyl komunista. Pak přišli pro Židy, a já jsem se neozval, protože jsem nebyl Žid. Pak přišli pro odboráře, a já jsem se neozval, protože jsem nebyl odborář. Pak přišli pro katolíky, a já jsem se neozval, protože jsem byl protestant. Pak přišli pro mě a tehdy už nezbýval nikdo, kdo by se mohl ozvat.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 3. 2013 17:39, eďa
ČNB by měla svou strategii směřovat především na dotisk bankovek Kč. Až se "zdanění kapitálu" přesune z Kypru k nám, nebude třeba ji uzavírat, protože bude tak dostatek likvidity.
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.