Zajištění: jistota na druhou… a na třetí

Simona Ely Plischke | 8. 11. 2004
Zajištění: jistota na druhou… a na třetí
Význam zajištění byl a je pro oblast pojišťovnictví nesporný. Kromě "pojištění pojišťovny" je pro něj dalších důvodů hned několik a ne nepodstatných. Víte, jak zajištění funguje a v čem je jeho smysl? Připravili jsme pro vás zajímavou analýzu struktury a objemu zajištění našich pojišťoven. Zjistíte, že některé spoléhají jen na jediného zajistitele.

Takových rizik je několik. To základní, nepředpověditelnost kolísání škodního průběhu, nám všem ještě jistě leží v paměti. Kdo by si nepamatoval povodně v 97. roce a zejména pak ty v létě 2002… K polovině roku 2004 byly členům České asociace pojišťoven nahlášeny škody související se srpnovými povodněmi ve výši téměř 35 miliard Kč (odhad škod ostatních, nečlenských, pojišťoven se podle informací Ministerstva financí pohybuje na úrovni 120 milionů Kč). Na pojistném plnění bylo vyplaceno téměř 33 miliard Kč (tedy zhruba 95 % z hodnoty nahlášených škod), jelikož se celkové ekonomické ztráty odhadují na 73 miliard Kč, znamená to, že pojišťovny se na jejich likvidaci podílely téměř 50 %.
Pokud by pojišťovny měly tyto pojistné události vyplácet jen ze své vlastní kapsy, řada z nich by se dostala do vážných finančních potíží. Díky zajistným smlouvám ale zhruba 97 % českých pojistných povodňových škod zaplatili zajistitelé. (Nutno ovšem dodat, že tento výsledek byl velmi nestandardní, viz níže, až absurdní - některé naše neživotní pojišťovny totiž vykázaly i po tak velkých škodách dokonce ještě zisk.)

Právě výskyt katastrofických událostí, které ovlivňují velký počet pojistných smluv, některé ekonomické, sociální či technologické změny (nárůst kriminality, změna klimatu, aktivnější přístup k odpovědnosti za škodu apod.), ale také chybné předpoklady či špatně interpretované podkladové statistiky pro pojistně matematické výpočty jsou hlavními důvody zajištění.
Samozřejmě ale neplatí, že pojišťovna si zajišťuje 100 % rizika, které nese (viz tabulku na konci článku). V oblasti životního pojištění jde dokonce o podíly minimální. Například Pojišťovna České spořitelny postoupila loni zajistitelům jen 0,022 miliard Kč z 3,817 miliard Kč předepsaného hrubého pojistného na životní pojištění (tedy méně než 0,6 %). Neobvyklé ale není ani zajištění ještě nižší (např. Česká pojišťovna zajišťuje zhruba 0,1 %, ČSOB Pojišťovna 0,2 % apod. viz tabulku na konci článku). Podstatně více rizika postupují pojišťovny zajišťovnám v oblasti majetku (např. Generali a Uniqa shodně zajišťují asi 60 % neživotního pojistného), právě v krytí katastrofických scénářů je totiž největší přínos zajištění.

"Ušetřené" krytí či pomoc s matematikou

Vedle těch původních "pojistných" důvodů nalezneme ale i další, např. využití zajištění pro uvolnění vlastních kapitálových zdrojů. Podívejme se, jak tyto "hrátky s čísly" fungují:
Pojišťovna nemůže pojistky upisovat neomezeně, musí respektovat maximální objem rizika, který v rámci daného pojištění může pojistit. Tato kapacita úzce souvisí s její solventností (tu kontroluje a reguluje státní dozor nad pojišťovnictvím, pojišťovna tak musí dodržovat určitou výši kapitálových zdrojů). A právě tento ukazatel, solventnost, je do značné míry ovlivněn objemem zajištění. "Pokud totiž pojišťovna převede část svých závazků na zajistitele, uvolní si tím část vlastních kapitálových zdrojů, které by jinak byly vázány na krytí přijatých rizik," píše pojistný matematik Tomáš Cipra ve své knize Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. (Maximálně však lze takto nahradit jen 50 % vlastních zdrojů, které by byly potřeba v situaci bez zajištění, upozorňuje Cipra.) Takto "ušetřené" krytí pak může pojišťovna využít efektivněji, například úpisem dalšího pojistného, či si "jen" vylepšit finanční ukazatele a zlepšit si tak image například před plánovanou fúzí.

Spolu s krytím ale pojišťovny mohou od zajistitelů získat i tzv. zajistný servis, který zejména pro ty menší není bezvýznamnou službou. Jde o pomoc při tvorbě produktů, ocenění zvláštních rizik (např. speciálních zdravotních či náročných technologických), výpočtech pojistného u složitých produktů apod., které by pro jednotlivé pojišťovny byly finančně velmi nákladné až nereálné.

Jak na takové zajištění…

Postupme o stupínek:
zajištění zajišťovny
Ani zajištěním ovšem zajistné vazby nekončí. Zajišťovny využívají  tzv. retrocese, tedy převedení části rizika na další subjekty. Nejedná se ale o další "stupeň pyramidy" ale spíš o rozložení rizika mezi různé subjekty na pojistně-zajistném trhu. Zajišťovna tak postupuje rizika na jiné zajišťovny a pojišťovny a vzniká dost složitá síť vazeb. "Bez správného podchycení její struktury může dojít ke komplikacím až k tzv. dominovému efektu," varuje Tomáš Cipra a dodává, že příčinou nemusí být jen katastrofické pojistné události, ale stačí, aby jeden ze zúčastněných subjektů měl větší množství menších škod v situaci podceněných technických rezerv. 
Zajištění má dvě základní formy, obligatorní a fakultativní, přičemž prvně jmenovaná forma je častější. "Sjednává se pro celé portfolio pojistných smluv. Při splnění podmínek z rámcové zajistné smlouvy má zajistitel povinnost převzít příslušné části rizika z jednotlivých pojistných smluv daného portfolia," uvádí Cipra. Takové zajištění má každá pojišťovna.

Pokud kapacita sjednaného obligatorního zajištění nepokrývá pojištěný objem rizik dostatečně (tzn. že pojišťovna včetně zajištění nevládne takovou kapacitou krytí, které by stačilo na konkrétní riziko) nebo jedná-li se o pojištění výjimečného, nadstandardního rizika, přichází na řadu historicky starší forma zajištění, tzv. fakultativní. To se sjednává individuálně pro jednotlivé pojistné smlouvy, pojišťovna i zajišťovna tak zvažují případ od případu. Pojišťovna přitom není povinna konkrétní pojistnou smlouvu poskytnout k zajištění a naopak zajišťovna nemusí nabízenou smlouvu k zajištění přijmout.

V praxi je obvyklá i kombinace, tzv. fakultativní-obligatorní zajištění. To dává pojišťovně volnost si rozhodnout zda uzavřenou pojistnou smlouvu postoupí či nepostoupí zajistiteli. Ten ovšem na výběr nemá a smlouvu, kterou se mu pojišťovna rozhodne dát k zajištění, zajistit musí (samozřejmě v mezích podmínek zajistné smlouvy). Tento systém je tak výhodnější pro pojišťovnu než zajišťovnu, pokud by ovšem pojišťovna začala tuto možnost zneužívat a zajistiteli začala nabízet jen "špatná" rizika, přičemž "dobrá" by si ponechávala pro sebe, zajistitel by takový vztah nejspíš rychle ukončil.
Opačný případ, obligatorní-fakultativní uajištění, je podle Cipry v praxi méně obvyklý.

Jak se dělit o pojistné a náhradu škod?

Pět největších zajistitelů
Zajistitel Předepsané zajistné
NP
ŽP
(mil. USD)
Retrocese (%)
Munich Re 13 072
3 883
17
10
Swiss Re 10 266
5 428
10
8
General Cologne Re 5 830
2 005
9
7
Lloyd´s 5 744
-
9
-
Ge Global 5 551
1 841
30
24
Zdroj dat: Reinsurance 33, 2002
Na zajištění lze nahlédnou ještě z jiného úhlu, podle pojistného plnění. Jednodušším typem je tzv. proporcionální zajištění, kdy se finanční toky mezi pojišťovnou a zajišťovnou, tedy výše pojistného i pojistné plnění, mezi nimi dělí ve sjednaném poměru. "Pojišťovna se domluví se zajišťovnou, že ta bude hradit např. 80 % z každé škody, zbylých 20 % pak připadne na plnění pojišťovny," zjednodušuje princip Ivan Špirakus, místopředseda představenstva Komory pojišťovacích makléřů. Tento typ je pro pojišťovnu velmi výhodný, protože ta má jistotu, že neprodá-li další pojištění, nemusí zajišťovně nic víc platit. "Čím víc pojistek pojišťovna prodává, tím víc vybírá na pojistném, a tím víc odvádí na zajistném. V tomto systému ale vždy jen dohodnutý podíl z toho, co skutečně získala," dodává Špirakus.

Na druhou stranu může být proporcionální zajištění ovšem rizikové jak pro pojišťovnu, tak zejména pro zajišťovnu. Jelikož není výše plnění pojišťovny v tomto případě nijak shora omezena (např. vždy vyplácí stejných sjednaných 20 % z ovšem různě velkých pojistných částek), může se stát, že proti vysokým škodám nebude zajištěna dostatečně a nebude mít dostatek peněz na výpatu katastrofuckých škod.
Stejné riziko, jenže v podstatně vyšší míře, hrozí i zajišťovnám. Právě ty na proporcionální zajištění doplatily po povodních v roce 2002. Ve snaze vybudovat si postavení na českém trhu se chovaly výrazně konkurenčně a podmínky nastavovaly velkoryse a až příliš měkce. Pojišťovny tak mohly využít zajistné smlouvy, které kryly přírodní rizika bezlimitně. Plnění zajišťoven tak mnohonásobně překročilo zajistné, jež za katastrofické krytí obdržely za celou dobu svého působení na českém trhu.

U nás se tak naprostá většina katastrofických rizik na základě této zkušenosti převedla na systém neproporcionální. Výše plnění, kterou hradí pojišťovna, je tímto systémem omezena určitým stropem a zajišťovna přebírá odpovědnost až za škody převyšující tento limit. "Plnění zajistitele je tak určeno výhradně výší skutečně vzniklých škod přesahujících pevně stanovenou hodnotu," uvádí Cipra. Špirakus upozorňuje, že tento typ zajištění vyžaduje, aby si pojišťovna přesně propočítala, kolik rizika nese a kolik tedy potřebuje zajistného: "Když si koupí zajistného víc, než potřebuje, tak zbytečně zaplatí. Když naopak málo, nemusí přežít katastrofickou událost."

Podle Ivana Špirakuse by se pojišťovny rozhodně neměly zajišťovat u jediného zajistitele, naopak by se měly snažit portfolio zajištění diverzifikovat. U jedné instituce by tak podle něj nemělo být zajištěno víc než 40 % rizika, které pojišťovna nese. Jak jsou na tom se strukturou zajištění naše pojišťovny, většina z nich tají. "Jde o standardní smluvní vztahy, jejichž detaily tvoří součást obchodního tajemství. Nemohu vám proto bohužel jejich procentuální vyjádření sdělit," odpověděl na naši otázku například mluvčí České pojišťovny Václav Bálek.
Přesto něco na naše pojišťovny prozrazuje následující tabulka, např. Credit Suisse Life & Pensions či Pojišťovna České spořitelny mají jen jednoho zajistitele. Zajímavým ukazatelem je také "míra zajištění" (kolik pojištění pojišťovna zajistitelům pojišťuje) a  "míra plnění od zajistitelů" (nakolik se zajistitelé podíleli na vyplacených pojistných plněních) - ve srovnání s povodňovým rokem jde o mnohem menší podíly.

Zajistitelé a objem a míra zajištění podle jednotlivých pojišťoven (rok 2003) 1)
Pojišťovna Zajistitelé Předepsané hrubé pojistné na:
NP 2)
ŽP
Pojistné postoupené zajišťovatelům na:
NP (míra zajištění)3)
ŽP (míra zajištění)
Hrubá výše nákladů na pojistná plnění na: NP
ŽP
Podíl zajistitelů na nákladech na pojistná plnění na:
NP (míra plnění od zajistitelů) 4)
ŽP (míra plnění od zajistitelů)
AMCICO/AIG
(profil, názory)
ALICO,
Swiss Re,
Hannover Re
187 187 tis.
1 535 549 tis.
94 940 tis. (51 %),
54 407 tis. (4 %)
44 758 tis.
121 700 tis.
23 222 tis.(52 %)
2 549 tis. (2 %)
Allianz
(profil, názory)
Allianz Aktiengesellschaft,
ELVIA,
Allianz Globus MAT,
Hermes,
7 344 389 tis.
1 402 880 tis.
3 472 604 tis.(47 %)
37 115 tis. (3 %)
4 230 007 tis.
299 657 tis.
2 097 712 tis. (50 %)
6 910 tis. (2 %)
Aviva
(profil, názory)
Swis Re,
General Cologne Re,
Citicorp Life Insurance
-
383 239 tis.
-
16 285 tis. (4 %)
-
58 875 tis.
-
2 721 tis. (5 %)
Česká podnikatelská pojišťovna
(profil, názory)
Gothaer,
Ge Frankona, Converium,
Munich Re,
Odyssey Re
a další
2 249 822
786 053
993 689 (44 %)
4 643 (0,5 %)
1 043 241
195 371
578 556 (55 %)
990 (0,5 %)
Česká pojišťovna
(profil, názory)
Munich Re,
SCOR,
Partner Re, Transatlantic Re,
X/L Re
23 581 313 tis
14 293 783 tis.
2 259 384 tis. (10 %)
7 637 tis. (0,1 %)
15 928 273 tis.
9 699 893 tis.
4 338 626 tis. (27 %)
ČSOB Pojišťovna
(profil, názory)
GE Frankona Re,
Swiss Re,
Transatlantic,
Hannover Re,
QBE London
2 810 087 031
3 217 293 677
621 275 728 (22 %)
7 253 314 (0,2 %)
2 425 266 965
1 578 731 771
1 149 841 903 (47 %)
192 000 (0,01 %)
Credit Suisse Life & Pensions
(profil, názory)
Winterthur Life
(100 %)
1 256 000 tis. 10 379 tis. (0,8 %) 30 985 000 tis.
267 528 000 tis.
4 366 000 tis. (14 %)
487 000 tis. (0,2 %)
Generali
(profil, názory)
výroční zpráva
neuvádí/
pojišťovna nedodala 
3 591 368 tis.
1 034 122 tis.
2 168 928 tis. (60 %)
496 019 tis. (48 %)
3 312 710 tis.
96 658 tis.
2 564 838 tis.(77 %)
50 208 tis. (52 %)
ING
(profil, názory)
Swiss Re,
ING Re,
Munich Re
5 030 076 tis. 9 371 tis. (0,2 %) 1 481 620 tis. 9 569 tis. (1 %)
Kooperativa
(profil, názory)
Munich Re,
Ge Frankona Re, Hannover Re,
Partner Re
a další
15 518 072 tis.
4 505 777 tis.
4 860 648 tis. (31 %)
55 996 tis. (1 %)
11 139 229 tis.
412 053 tis.
5 810 544 tis. (52 %)
48 355 tis. (12 %)
Pojišťovna České spořitelny
(profil, názory)
Swiss Re
(100 %)
3,12 mld.
3,817 mld.
1,249 mld. (40 %)
0,022 mld. (0,6 %)
2,527 mld.
0,446 mld.
1,529 mld. (60 %)
0,002 mld. (0,4 %)
Uniqa
(profil, názory)
Uniqa Re,
GE Frankona,
General Cologne Re,
Swiss Re,
Axa Corporate
Solutions Assurance,
Münchener
Rückversicherungs-
Gesellschaft
1 980 044 tis. 474 147 tis. 1 200 606 tis. (60 %)
13 575 tis. (3 %)
1 180 325 tis.
57 072 tis.
766 506 tis. (65 %)
2 928 tis. (5 %)

Zdroj dat: výroční zprávy pojišťoven (za rok 2003)
Vysvětlivky:
1) - částky jsou v Kč
2) - NP = neživotní pojištění, ŽP = životní pojištění
3) - podíl pojistného postoupeného zajistitelům na předepsaném hrubém pojistném
4) - podíl zajistitelů na nákladech na pojistná plnění na
hrubé výši nákladů na pojistná plnění

V článku byly využity informace z publikace Tomáše Cipry Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví.

Je pro vás důležité, jakou strukturu zajistitelů má vaše pojišťovna? Přijde vám normální, že zajišťovny uhradily zhruba 97 % našich pojistných povodňových škod?

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+9
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Krach pojišťovny aneb nebuďme opilí jistotou

29. 10. 2004 | Simona Ely Plischke

Krach pojišťovny aneb nebuďme opilí jistotou

Víte, co se stane v případě, kdy pojišťovna neustojí své ztráty? Říkáte si, že má-li česká dcera silnou zahraniční matku, je vše, a tedy i vaše pojistka a peníze na ní, "v suchu"? Pak... celý článek

'Nejslavnější' aféra: bankrot Fénixu-život

29. 10. 2004 | Simona Ely Plischke

'Nejslavnější' aféra: bankrot Fénixu-život

Za problémy této pojišťovny stály podivné praktiky jak matky, tak dcer. Zajímavý byl tak nejen "začátek konce" (poplatní úředníci a různí veřejní činitelé, kteří dlouho zastírali skutečný... celý článek

Rating zajišťoven: poněkud jiná káva

13. 10. 2004 | Ivan Špirakus

Rating zajišťoven: poněkud jiná káva

Většina pojišťoven v ČR má jen tzv. pi (public information) rating, nechová se tedy ke klientům příliš otevřeně. Při volbě svého zajištění však pojišťovny rating příslušné zajišťovny... celý článek

Pojišťovny: není rating jako rating

23. 9. 2004 | Simona Ely Plischke

Pojišťovny: není rating jako rating

Ratingová známka odráží schopnost společnosti dostát svým závazkům. Některé pojišťovny se takovým vysvědčením chlubí, jiné mu nepřikládají valný význam a další se svá "béčka" snaží... celý článek

Malá násobilka životního pojištění

15. 7. 2004 | Simona Ely Plischke

Malá násobilka životního pojištění

Sousloví "životní pojištění" na nás útočí ze všech možných reklamních ploch. Víc než pocit, že jste vlastně pěkný sobec nemyslící na rodinu, nemáte-li tento produkt ještě uzavřen, vám... celý článek

Partners Financial Services