Penzijní fondy: deset svíček na dortu

Vendula Hilkovičová | 12. 7. 2004 | 4 komentáře

Před deseti lety u nás vznikly první penzijní fondy. Stali jsme se tak vůbec prvním postkomunistickým státem, který zavedl doplňkový penzijní pilíř na kapitálovém principu. Co všechno za deset let občanům ČR tyto instituce přinesly, jak se vyvíjely a s čím vším se potýkaly?

První penzijní fondy obdržely licenci k poskytování penzijního připojištění se státním příspěvkem před deseti lety, tedy v roce 1994 a to na základě zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. A jak už bylo řečeno, v té době to byl krok na bývalý východní blok nevídaný.

V uplynulých deseti letech vzniklo celkem 44 penzijních fondů. Nejvyšší koncentrace byla zaznamenána v letech 1997 – 2000. V letošním roce jich funguje celkem 12 a jsou reprezentovány 10 skupinami akcionářů. Největší část fondů zanikla v rámci fúzí s ostatními penzijními fondy. Tři zanikly bez účastníků a dva s plnou náhradou vložených prostředků. Zbylých pět fondů bylo likvidováno s částečnou náhradou vložených prostředků. Jednalo se ale jen o 0,5 % z vložených prostředků v roce 2003 a jen o pouhá 2 % z celkového počtu účastníků v roce 2003. Co čeká klienty v případě, kdy se fond dostane do potíží si můžete přečíst v článku Krach penzijního fondu – nesmysl, nebo realita?

Struktura penzijních fondů

Český trh penzijního připojištění se od počátku své existence vyvíjel jako univerzální, to znamená, že umožnil vznik jak všeobecných, tak i zaměstnavatelských fondů. Převážná většina, konkrétně 90,9 %, jich je právě všeobecných a zbývajících necelých 9 % jsou fondy zaměstnavatelské.

O investicích do penzijního připojištění se dá jednoznačně říct, že jsou jedny z nejbezpečnějších. Důvodem je složení portfolia penzijních fondů. Ty totiž nemohou investovat do rizikovějších aktiv, neboť musí každoročně přinést svým střadatelům kladné zhodnocení. A tak největší část portfolia tvoří státem garantované cenné papíry – skoro tři čtvrtiny připadají na státní dluhopisy.

Složení portfolia penzijních fondů v procentním vyjádření

Celkový počet účastníků se od roku 1995 zvýšil více jak dvojnásobně a to na 2 662 000, což je téměř polovina občanů v produktivním věku. Zmírnění růstu trendu v loňském roce je dáno odchodem účastníků ze systému při získání nároku na doživotní penzi, resp. jednorázové vyrovnání. Kromě rostoucího počtu klientů se zvyšuje i podíl zaměstnavatelů, kteří přispívají svým zaměstnancům na důchod. K 31. 12. 2003 do tohoto doplňkového důchodového systému přispívali zaměstnavatelé již téměř každému čtvrtému účastníkovi.

Počet účastníků

APF = Asociace penzijních fondů

Průměrný věk účastníků penzijního připojištění se pohybuje mezi 47 a 48 lety. Protože je všeobecnou snahou, aby penzijní připojištění nebylo jen pro starší, ale aby se na svůj důchod připravovali i mladí lidé, bude se v následujících letech tento průměr snižovat. Cílem Asociace penzijních fondů je snížit průměrný věk klienta minimálně na úroveň 40 let. V současnosti tvoří největší část lidé ve věku 50 – 59 a to necelých 30 %, tedy ti, kteří v nejbližší době půjdou do důchodu. Poměr mužů a žen účastnících se penzijního připojištění je vcelku vyrovnaný – 47,5 % tvoří muži a 52,5 % ženy.

Struktura účastníků penzijního připojištění

Stejně jako počet účastníků penzijního připojištění zvyšovala se v průběhu let i celková částka příspěvků. V roce 1995 to bylo něco přes 3 miliony, vloni už necelých 12, tedy čtyřnásobek. Pomalejším tempem roste celková roční suma státního příspěvku, z 1,1 milionu na necelé tři. Důvodem je fakt, že řada účastníků nepřispívá do systému takovou částkou, aby čerpali státní příspěvek v plné výši. Tempo růstu příspěvků účastníků přitom převyšuje tempo růstu státních příspěvků. Příčinou je, že část účastníků si spoří více než je nutné k získání maximálního státního příspěvku.

Vývoj příspěvků účastníků penzijního připojištění a státních příspěvků

Co se týká průměrných veličin, tak průměrný příspěvek účastníka činil v roce 1995 262 Kč, vloni už to bylo o 121 Kč více, tedy 383 Kč. Průměrný státní příspěvek se sice meziročně měnil, ale po deseti letech je víceméně stejný jako na začátku. V roce 2003 byla jeho výše 96 Kč. Průměrný příspěvek zaměstnavatele se od roku 2000, kdy byl novelizován zákon o penzijním připojištění, zvýšil o 80 Kč – z 307,4 na 387,5 Kč.

Celkový přehled o vývoji trhu s penzijním připojištěním přináší následující tabulka.

Vybraná data penzijního pojištění
Ukazatel	1995	1996	1997	1998	1999
Počet účastníků v tis.	1 290	1 564	1 637	1 740	2 144
Příspěvky účastníků v tis. Kč	3 178 293	5 331 719	6 174 843	6 841 114	7 244 500
Státní přispěvky v tis. Kč	1 122 190	1 819 805	1 871 132	1 954 996	2 050 152
Průměrné příspěvky účastníků	262	305	333	333	324
Průměrný státní příspěvek na účastníka	93	103	97	95	92
Průměrný příspěvek zaměstnavatele	sledováno až po novele od r. 2000
Účastníci s příspěvkem zam. k celk. počtu v %	sledováno až po novele od r. 2000
Celková aktiva v tis. Kč	6 342 294	23 268 337	21 401 460	29 609 104	37 049 519
Provnozní náklady v poměru k celkovým aktivům	8,95	3,31	4,15	3,85	2,54
Zdroj dat: Asociace penzijních fondů

Vybraná data penzijního pojištění
Ukazatel	2000	2001	2002	2003
Počet účastníků v tis.	2 379	2 508	2 597	2 662
Příspěvky účastníků v tis. Kč	9 083 730	10 039 815	10 957 034	11 770 267
Státní přispěvky v tis. Kč	2 470 266	2 658 137	2 770 240	2 930 344
Průměrné příspěvky účastníků	337	348	354	383
Průměrný státní příspěvek na účastníka	93	92	90	96
Průměrný příspěvek zaměstnavatele	307,4	326,8	359,4	387,5
Účastníci s příspěvkem zam. k celk. počtu v %	15,7	20,3	23,1	23,4
Celková aktiva v tis. Kč	44 090 549	54 955 878	68 927 478	82 066 140
Provnozní náklady v poměru k celkovým aktivům	2,53	2,05	2,24	1,8
Zdroj dat: Asociace penzijních fondů