První penzijní fondy obdržely licenci k poskytování penzijního připojištění se státním příspěvkem před deseti lety, tedy v roce 1994 a to na základě zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. A jak už bylo řečeno, v té době to byl krok na bývalý východní blok nevídaný.
V uplynulých deseti letech vzniklo celkem 44 penzijních fondů. Nejvyšší koncentrace byla zaznamenána v letech 1997 – 2000. V letošním roce jich funguje celkem 12 a jsou reprezentovány 10 skupinami akcionářů. Největší část fondů zanikla v rámci fúzí s ostatními penzijními fondy. Tři zanikly bez účastníků a dva s plnou náhradou vložených prostředků. Zbylých pět fondů bylo likvidováno s částečnou náhradou vložených prostředků. Jednalo se ale jen o 0,5 % z vložených prostředků v roce 2003 a jen o pouhá 2 % z celkového počtu účastníků v roce 2003. Co čeká klienty v případě, kdy se fond dostane do potíží si můžete přečíst v článku Krach penzijního fondu – nesmysl, nebo realita?
Struktura penzijních fondů
Český trh penzijního připojištění se od počátku své existence vyvíjel jako univerzální, to znamená, že umožnil vznik jak všeobecných, tak i zaměstnavatelských fondů. Převážná většina, konkrétně 90,9 %, jich je právě všeobecných a zbývajících necelých 9 % jsou fondy zaměstnavatelské.
O investicích do penzijního připojištění se dá jednoznačně říct, že jsou jedny z nejbezpečnějších. Důvodem je složení portfolia penzijních fondů. Ty totiž nemohou investovat do rizikovějších aktiv, neboť musí každoročně přinést svým střadatelům kladné zhodnocení. A tak největší část portfolia tvoří státem garantované cenné papíry – skoro tři čtvrtiny připadají na státní dluhopisy.
Složení portfolia penzijních fondů v procentním vyjádření
Celkový počet účastníků se od roku 1995 zvýšil více jak dvojnásobně a to na 2 662 000, což je téměř polovina občanů v produktivním věku. Zmírnění růstu trendu v loňském roce je dáno odchodem účastníků ze systému při získání nároku na doživotní penzi, resp. jednorázové vyrovnání. Kromě rostoucího počtu klientů se zvyšuje i podíl zaměstnavatelů, kteří přispívají svým zaměstnancům na důchod. K 31. 12. 2003 do tohoto doplňkového důchodového systému přispívali zaměstnavatelé již téměř každému čtvrtému účastníkovi.
Počet účastníků
APF = Asociace penzijních fondů
Průměrný věk účastníků penzijního připojištění se pohybuje mezi 47 a 48 lety. Protože je všeobecnou snahou, aby penzijní připojištění nebylo jen pro starší, ale aby se na svůj důchod připravovali i mladí lidé, bude se v následujících letech tento průměr snižovat. Cílem Asociace penzijních fondů je snížit průměrný věk klienta minimálně na úroveň 40 let. V současnosti tvoří největší část lidé ve věku 50 – 59 a to necelých 30 %, tedy ti, kteří v nejbližší době půjdou do důchodu. Poměr mužů a žen účastnících se penzijního připojištění je vcelku vyrovnaný – 47,5 % tvoří muži a 52,5 % ženy.
Struktura účastníků penzijního připojištění
Stejně jako počet účastníků penzijního připojištění zvyšovala se v průběhu let i celková částka příspěvků. V roce 1995 to bylo něco přes 3 miliony, vloni už necelých 12, tedy čtyřnásobek. Pomalejším tempem roste celková roční suma státního příspěvku, z 1,1 milionu na necelé tři. Důvodem je fakt, že řada účastníků nepřispívá do systému takovou částkou, aby čerpali státní příspěvek v plné výši. Tempo růstu příspěvků účastníků přitom převyšuje tempo růstu státních příspěvků. Příčinou je, že část účastníků si spoří více než je nutné k získání maximálního státního příspěvku.
Vývoj příspěvků účastníků penzijního připojištění a státních příspěvků
Co se týká průměrných veličin, tak průměrný příspěvek účastníka činil v roce 1995 262 Kč, vloni už to bylo o 121 Kč více, tedy 383 Kč. Průměrný státní příspěvek se sice meziročně měnil, ale po deseti letech je víceméně stejný jako na začátku. V roce 2003 byla jeho výše 96 Kč. Průměrný příspěvek zaměstnavatele se od roku 2000, kdy byl novelizován zákon o penzijním připojištění, zvýšil o 80 Kč – z 307,4 na 387,5 Kč.
Celkový přehled o vývoji trhu s penzijním připojištěním přináší následující tabulka.
| Vybraná data penzijního pojištění | |||||||||
| Ukazatel | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | ||||
| Počet účastníků v tis. | 1 290 | 1 564 | 1 637 | 1 740 | 2 144 | ||||
| Příspěvky účastníků v tis. Kč | 3 178 293 | 5 331 719 | 6 174 843 | 6 841 114 | 7 244 500 | ||||
| Státní přispěvky v tis. Kč | 1 122 190 | 1 819 805 | 1 871 132 | 1 954 996 | 2 050 152 | ||||
| Průměrné příspěvky účastníků | 262 | 305 | 333 | 333 | 324 | ||||
| Průměrný státní příspěvek na účastníka |
93 | 103 | 97 | 95 | 92 | ||||
| Průměrný příspěvek zaměstnavatele |
sledováno až po novele od r. 2000 | ||||||||
| Účastníci s příspěvkem zam. k celk. počtu v % |
sledováno až po novele od r. 2000 | ||||||||
| Celková aktiva v tis. Kč | 6 342 294 | 23 268 337 | 21 401 460 | 29 609 104 | 37 049 519 | ||||
| Provnozní náklady v poměru k celkovým aktivům |
8,95 | 3,31 | 4,15 | 3,85 | 2,54 | ||||
| Zdroj dat: Asociace penzijních fondů | |||||||||
| Vybraná data penzijního pojištění | ||||
| Ukazatel | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 |
| Počet účastníků v tis. | 2 379 | 2 508 | 2 597 | 2 662 |
| Příspěvky účastníků v tis. Kč | 9 083 730 | 10 039 815 | 10 957 034 | 11 770 267 |
| Státní přispěvky v tis. Kč | 2 470 266 | 2 658 137 | 2 770 240 | 2 930 344 |
| Průměrné příspěvky účastníků | 337 | 348 | 354 | 383 |
| Průměrný státní příspěvek na účastníka |
93 | 92 | 90 | 96 |
| Průměrný příspěvek zaměstnavatele |
307,4 | 326,8 | 359,4 | 387,5 |
| Účastníci s příspěvkem zam. k celk. počtu v % |
15,7 | 20,3 | 23,1 | 23,4 |
| Celková aktiva v tis. Kč | 44 090 549 | 54 955 878 | 68 927 478 | 82 066 140 |
| Provnozní náklady v poměru k celkovým aktivům |
2,53 | 2,05 | 2,24 | 1,8 |
| Zdroj dat: Asociace penzijních fondů | ||||
Jste spokojení s vývojem penzijních fondů? Motivoval vás tento systém začít myslet na stáří a připravit se na něj?
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
