Zemětřesení v pojistných smlouvách II.

V prvním díle článku o novinkách, které nás čekají od Nového roku v důsledku nabytí účinnosti zákona 37/2004Sb. o pojistné smlouvě, jsme se věnovali otázkám změn a zániku pojistných smluv. Pojďme se podívat na další novinky, které tento zákon přináší. Za tímto účelem si musíme vysvětlit některé nové nebo nově vykládané pojmy.

Doposud jsme byli zvyklí soukromé pojištění dělit na pojištění osob, pojištění majetku a pojištění odpovědnosti. Nový zákon rozděluje soukromá pojištění na pojištění škodová a pojištění obnosová podle toho, zda plněním má být náhrada vzniklé škody nebo sjednaný obnos bez ohledu na výši škody. V každé pojistné smlouvě uzavřené po 1. 1. 2005 musí být uvedeno, o jaký typ pojištění jde. Zákon současně stanoví, která pojištění mohou být sjednána jen jako škodová, která jen jako obnosová a u kterých je možno zvolit obě formy. Tak například majetek může být vždy pojištěn pouze škodově, smrt pouze obnosově a úraz škodově nebo obnosově.

Nové pojmy: obmyšlený a odkupné

Pozor je třeba dát na novou definici oprávněné osoby. Až doposud byl takto označován ten, kdo má obdržet pojistné plnění v případě smrti pojištěného. Nyní je pojem oprávněná osoba používán pro osobu, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění - tedy bez ohledu na to, zda jde o plnění v důsledku smrti nebo třeba v důsledku živelné události na majetku. A osoba, která má nárok na pojistné plnění v případě smrti pojištěného, je nově nazývána obmyšleným.
V souvislosti s rezervotvornými pojištěními dochází ještě k jedné úpravě pojmu – namísto odbytné je zaveden pojem odkupné, význam je totožný. Pro všechna pojištění zákon zavádí nový pojem pojistné nebezpečí coby možnou příčinu vzniku pojistné události. V každé pojistné smlouvě pak musí být definována jak pojistná událost tak i toto pojistné nebezpečí. To znamená, že musí být vždy ujednáno nejen na co se pojištění vztahuje (pojistná událost), ale i příčiny, ze kterých tato událost může nastat, aby byl nárok na plnění.

Pro obmyšleného platí stejná pravidla jako doposud pro opráněnou osobu, to znamená, že pokud není obmyšlený ke dni úmrtí ve smlouvě uveden, náleží plnění těmto osobám (v uvedeném pořadí - nerozděluje se mezi ně):

1) Manželovi pojištěného,
2) dětem pojištěného,
3) rodičům pojištěného,
4) osobám, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného,
5) dědicům pojištěného dle občanského zákoníku.

Nově navíc platí, že pokud pojistník (ten kdo smlouvu uzavírá) není totožný s pojištěným (ten na jehož smrt se pojistka vztahuje), potřebuje k určení nebo změně obmyšleného souhlas pojištěného nebo jeho zákonného zástupce. V této souvislosti je dobré zmínit, že zákon striktně zakazuje pojišťovat děti do 3 let pro případ smrti.

Odkupné a podíl na výnosech

V této věci jsou v zákoně dvě pro klienty pozitivní změny. Za prvé je to ustanovení, které říká, že pojistník má právo kdykoliv během trvání soukromého pojištění požadovat na pojistiteli sdělení o tom, kolik by činila výše odkupného. Pojistitel výši odkupného sdělí ve lhůtě 1 měsíce ode dne obdržení žádosti pojistníka. A za druhé je to povinnost v pojistné smlouvě, která zaručuje podíl na výnosech, vždy ujednat i způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet.

Více pojistek na stejné riziko

Obnosové pojištění může být sjednáno s více pojistiteli na totéž riziko, a za stejnou pojistnou událost pak náleží plnění od všech pojistitelů. Ovšem i pro pojištění škodové zákon připouští tzv. množné pojištění, tedy pojištění stejného rizika u více pojistitelů souběžně. Stanoví však podmínky tak, aby vždy došlo k plnění jen do výše škody. Zákon rozlišuje tzv. soupojištění, souběžné pojištění a vícenásobné pojištění.

Při soupojištění je pojištění rizika rozloženo mezi více pojistitelů na základě smlouvy mezi nimi. Tato smlouva mimo jiné určuje vedoucího pojistitele, který celé pojištění spravuje a zajišťuje i celé plnění, přičemž se pak sám vypořádává s ostatními pojistiteli, kteří se na soupojištění podíleli.
U souběžného pojištění je riziko pojištěno u více pojistitelů tak, že součet sjednaných plnění nepřesahuje výši skutečné škody nebo hodnotu pojištěného majetku. Další pravidla zákon nestanoví. Z logiky věci vyplývá, že v takovém případě budou plnit všichni pojistitelé do výše u nich sjednaných pojistných částek, a pojištěný tak získá plnou náhradu škody v součtu od více pojistitelů.
V případě vícenásobného pojištění je riziko pojištěno u více pojistitelů tak, že součet sjednaných plnění přesahuje výši skutečné škody nebo hodnotu pojištěného majetku. V tom případě je povinností pojistníka, aby pojistitelé o tomto vícenásobném pojištění vzájemně věděli. V případě pojistného plnění toto poskytne ten pojistitel, který obdrží oznámení pojistné události jako první a s ostatními se pak vypořádává.

V praxi asi nebude u běžných klientů příliš mnoho případů množného pojištění majetku, je však třeba dávat pozor na úrazová pojištění. Ta totiž mohou být sjednána i jako pojištění škodová a v ten okamžik více takových úrazových škodových pojistek může znamenat množné vícenásobné pojištění! Z tohoto důvodu bude mnohem praktičtější sjednávat úrazová pojištění vždy jako obnosová, neboť tak lze získat za stejný úraz více plnění od více pojistitelů současně.

Zákon dále stanoví pravidla pro vybraná speciální pojištění, např. pro pojištění právní ochrany nebo pojištění pro případ nemoci. V závěrečném dílu se podíváme na povinnosti pojišťoven a pojišťovacích zprostředkovatelů při sjednávání pojištění tak, jak vyplývají nejen ze zákona 37/2004Sb. ale pro zprostředkovatele i ze zákona 38/2004Sb. 

Autor je finančním konzultantem.

Co si o těchto změnách, které přináší nový zákon, myslíte vy?