V rámci své osvětové kampaně se Česká asociace pojišťoven letos soustředí na živly. A když se řekne živel, lidé si většinou představí požár, povodeň nebo krupobití. Rizika, která přináší mráz, nám na mysli většinou nevytanou. Přitom jsme jim – na rozdíl od řádění právě zmíněných živlů vystaveni skoro každý rok. Jaké škody mráz nejčastěji působí?
Každá zima je jiná, v zásadě se ale vždy objevují škody způsobené silným mrazem, škody způsobené tíhou sněhu a nejrůznější sesuvy sněhu či pády rampouchů. A není samozřejmě vyloučené, že se v zimě připomenou i v tomto období méně obvyklé živly. Koneckonců příkladem je třeba orkán Xaver, který koncem loňského roku způsobil v Česku během dvou dnů škody v rozsahu 134 milionů korun.
Vraťme ale k nejtypičtějším zimním rizikům. Jaké konkrétní škody na majetku mívá na svědomí silný mráz?
Jedná se nejčastěji o zničené topné systémy, popraskané radiátory nebo zamrzající vodoměry s částí rozvodů. A s tím souvisí další škody, například ty, které způsobí voda, vytékající z popraskaného potrubí, ve chvíli, kdy rozmrzne. Příkladem mohou být zatopené sklepy nebo zničené vnější omítky a malby. I ty kryje pojištění rizika silného mrazu, je-li sjednané v rámci pojištění budovy. Aby ale pojišťovna mohla vyplatit pojistné plnění také za škody, které v souvislosti se vzniklou situací nastaly na vybavení interiéru, je nutné, aby byla proti stejnému riziku pojištěna i domácnost.
Časté zimní škody představují polámané střechy, které doslova lehnou pod tíhou sněhu. Jak se pojistit pro takovou situaci?
V pojistných podmínkách se tomuto riziku říká tíha sněhu a námrazy. Z jeho pojištění se kryjí škody na střechách domů, tedy na střešních konstrukcích, krytinách, okapech a dalším příslušenství, ale také škody, které s poškozením střechy přímo souvisí, například když následné tání sněhu způsobí škody na omítkách nebo izolaci. Pokud se ale při poničení střechy voda dostane dále a poničí vnitřní vybavení bytu, například nábytek nebo koberce, je tato škoda opět kryta jen v případě, že je proti příslušnému riziku pojištěna i domácnost.
Výjimečné nejsou ani případy, kdy při tání sněhu do domu zateklo, aniž byla poškozena střecha. Pak se ale už nemluví o tíze sněhu, takovému riziku říkáme zatečení atmosférických srážek, pojištění proti němu je buď součástí komplexního pojištění, nebo je možné se proti němu připojistit.
A co třeba zahradní architektura? Její hodnota nebývá malá a povětrnostním podmínkám bývá zvlášť vydána na milost. Je i tu možné chránit před nebezpečím spojeným se zimou?
Ať už je pojištění zahradní architektury sjednáno v rámci pojištění stavby, nebo samostatně, mráz a tíha sněhu jsou i tady pojistitelným rizikem. Pojištění pak kryje například škody na zastřešení bazénů, altánů a dalších zahradních objektů. Jak ale naznačujete – riziko škody je tu vyšší, a tak může být výše pojistného plnění limitována, případně pojišťovna může trvat na spoluúčasti poškozeného – na tyto omezující podmínky je dobré se zaměřit už při sjednávání pojištění.
NESPOLÉHEJTE NA NÁHODU!
Nechte si od nás zdarma zpracovat návrh optimálního pojištění majetku a domácnosti
V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.
Riziko pádu laviny v našich zeměpisných šířkách asi nepatří mezi klíčové, přesto se zeptám, jestli jej pojišťovny sjednávají?
Pojištění proti pádu laviny skutečně existuje a může být zajímavé zejména pro majitele horských chalup. Kryje ale škody způsobené přírodní lavinou, nikoli „lavinou“ sněhu padající ze střechy domu. Lidé to velmi často zaměňují. Škody vzniklé pádem těžkého sněhu, námrazy nebo velkých rampouchů ze střech můžou být kryté z pojištění odpovědnosti majitele objektu, ze kterého sníh nebo led spadl.
Jsou výše jmenovaná rizika běžně součástí pojištění majetku, nebo se jedná o nadstandardní připojištění?
Pojišťovny nabízejí obvykle dvě až tři úrovně pojistné ochrany a ne každé z uvedených rizik bývá standardně zahrnuté už v základní nabídce. Některé pojišťovny je na přání klienta samostatně připojistí, často však patří až do rozšířeného programu. I v případě sjednávání rozšířené pojistné ochrany je třeba vždy věnovat pozornost pojistným podmínkám, případným výlukám z pojištění nebo například sublimitům pojistného plnění. Každému zájemci o pojištění také doporučuji, aby se informoval na případný způsob prevence škody vyžadovaný pojišťovnou (například temperování radiátorů v neobývaných objektech a podobně). Pokud by takový postup, uvedený v pojistných podmínkách, nebyl dodržen a došlo by ke škodě, je pojišťovna oprávněna výplatu pojistného plnění odmítnout nebo krátit.
Jakou formu sjednání pojištění majetku byste doporučila?
Způsobů sjednání pojistné smlouvy je dnes řada, a každý si může vybrat ten, který mu nejlépe vyhovuje. Klient, který se v problematice pojištění majetku vyzná, si určitě může pojištění bez problémů uzavřít on-line a ušetřit tak čas i peníze. Jak nám ale potvrdily výzkumy, Češi jsou poměrně konzervativní a stále upřednostňují osobní kontakt. Ten může být navíc velice důležitý pro toho, kdo má zájem o informace. Osobní sjednání na pobočce pojišťovny nebo u obchodního zástupce má totiž velkou výhodu – umožňuje položit jakýkoli dotaz a všechno si nechat podrobně vysvětlit.
Vystudovala obor automatizované systémy řízení v ekonomice na Fakultě řízení Vysoké školy ekonomické v Praze. Deset let pracovala v oboru telekomunikací, od roku 1999 se věnuje pojišťovnictví. Nejprve pracovala v Allianz pojišťovně na Úseku likvidace škod na vozidlech, majetku a odpovědnosti, posledních pět let je specialistou pojištění majetku a odpovědnosti České asociace pojišťoven.
Ve volném čase ráda cestuje, provozuje cyklistiku a lyžování.
Jak by měli lidé postupovat v případě, že škoda nastane?
Rozhodně by měli celou škodu hned po vzniku dobře zdokumentovat, včetně detailů, jakými je například výše sněhové pokrývky nebo námrazy v době vzniku škody. V případě, že je to možné, by měli minimalizovat možnost vzniku následných škod. Dalším krokem je oznámení škody pojišťovně, která na místo obvykle vyšle svého mobilního technika. Do té doby by se, pokud je to možné, neměli zbavovat zničených věcí. Spolu s hlášením škody je třeba předat pojišťovně i kompletní seznam poškozených věcí s doklady o jejich nabytí. Případné další požadavky pak pojišťovna sdělí klientovi podle charakteru škody. U smluv novějšího data jsou součástí pojištění majetku i asistenční služby, které pomůžou řešit havarijní stav. O možnosti využití asistenčních služeb v rámci pojištění majetku často klienti nevědí a podle našeho průzkumu je využilo jen sedm procent těch, kteří řešili živelní pojistnou událost.
Jak se v praxi osvědčují aplikace pro on-line hlášení pojistné události?
Nejrůznější aplikace pro chytré telefony, kterými se pojišťovny v poslední době snaží zjednodušit komunikaci se zákazníkem, jsou skutečně praktickým a přitom srozumitelným nástrojem. Krok za krokem poškozeného při vyplňování vedou tak, aby nescházela žádná z informací potřebných pro vyřízení, včetně přiložení fotodokumentace rovnou z telefonu. Jen 40 procent Čechů však ví o jejich existenci a z nich jen sedm procent tento způsob hlášení škody využilo. Pojišťovny samozřejmě zachovávají možnost telefonického hlášení škody i klasického vyplnění papírového formuláře. Už zmíněnou konzervativnost Čechů potvrzuje i jejich přístup k možnosti sledovat průběh vyřizování škody on-line. Jak ukázal náš poslední průzkum, využilo tuto možnost jen 12 procent z těch, kteří škodu živelního charakteru řešili.
O zvýšení finanční gramotnosti v oblasti pojišťovnictví kontinuálně usiluje kampaň České asociace pojišťoven Únor – měsíc pojištění. Letošní, v pořadí jež sedmý ročník, je věnován pojistné ochraně majetku proti živlům. Součástí kampaně je průzkum veřejnosti, který zkoumá, jaké mají Češi obavy z jednotlivých živlů, jak jsou proti nim zabezpečení a jaké jsou jejich zkušenosti s živelními škodami.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
