Tvrďáci Češi: Víme, co živly umí, a přece je půlka škod nepojištěných

Graf zvětšíte kliknutím

Podle „pojišťovny pojišťoven“, renomované zajišťovny Munich Re páchají vichřice, záplavy, zemětřesení či tsunami každoročně škody za několik stovek miliard korun. Některé roky jsou bouřlivější, jiné klidnější výše pojištěných škod ale celkově výrazně roste. Ještě v roce 1990 dosahovala celosvětová hodnota desetiletého klouzavého průměru pojištěných škod 238 miliard korun, v roce 2012 to byl už téměř pětinásobek – jeden bilion a sto miliard korun. Jak výše pojištěných škod narůstá, si můžete prohlédnout na grafu vpravo.

Evropě se živly nevyhýbají

A ačkoli to někdy nad zpravodajstvím může vypadat jinak, Evropa není nijak výjimečně klidné místo k životu. „Pokud se někdo domnívá, že jsou ničivé přírodní síly k Evropě šetrnější než k okolním světadílům, tak se mýlí,“ upozorňuje vedoucí komunikace z České asociace pojišťoven (ČAP) Marcela Kotyrová a pokračuje: „Podíl Evropy na celosvětových katastrofických škodách se v průběhu posledních deseti let pohybuje v rozsahu jednotek až desítek procent, v dlouhodobém průměru je však šestnáctiprocentní.“ V roce 2007 se například Evropa na celosvětových katastrofických škodách podílela více než 50 procenty. Další vysoké číslo měly živly na svědomí v roce 2013, loni se především kvůli červnovým povodním a letním krupobitím podílela Evropa na globálních škodách 29 procenty.

Gramotnější než bratia

Srovnání se sousedním Slovenskem odhalilo ve vnímání pojištění i nastavené pojistné ochraně jen mírné rozdíly. Zajímavé je, že naši sousedé vyjádřili výrazně vyšší obavy z povodně a záplavy, přestože s ní v praxi nemají zdaleka tak častou zkušenost. Ze srovnání pojistné ochrany v obou zemích vyplývá, že svou nemovitost častěji pojišťují Češi, zatímco domácnosti si častěji pojišťují na Slovensku. V teoretickém i praktickém testu pojistné gramotnosti potvrdilo své znalosti na výbornou a chvalitebnou jen 28 procent respondentů ze Slovenska oproti 43 procentům Čechů.

Graf zvětšíte kliknutím

V Česku zkušenosti s živly máme. A přece se nejistíme

A jak je na tom ve srovnání se světem Česká republika? S ohledem na její rozlohu jsou hodnoty podílu velmi nízké. Přitom i u nás si živly umějí vybrat svou daň – stačí vzpomenout třeba na škody po povodních v letech 1997 a 2002.

Skutečnost, že pojistná ochrana v České republice není dostatečná, dlouhodobě potvrzují statistiky českého pojistného trhu: když už ke škodám v důsledku řádění živlů dojde, ukazuje se, že jen polovička jich byla pojištěná. Zdá se, že ani rozsáhlé katastrofy, kterých byli svědky nebo které pocítili i na vlastní kůži, nejsou s to Čechy přimět k tomu, aby svůj majetek odpovědně zajišťovali. „Jedním z důvodů nízké pojistné ochrany je nedostatek informací o jednotlivých pojistitelných rizicích a celkově nízká pojistná gramotnost Čechů,“ říká k tomu Marcela Kotyrová a vysvětluje: „V rámci testu gramotnosti jsme si zmapovali mezery, které mají lidé ve znalosti důležitých pojistných pojmů i v konkrétních postupech při sjednávání pojištění nebo řešení pojistných událostí týkající se živelních škod. V průběhu kampaně se budeme snažit tyto informace klientům předat v co nejvíce srozumitelné formě.“

Test gramotnosti si nechala zpracovat Česká asociace pojišťoven na konci loňského roku a doplnila ho také průzkumem toho, jaké zkušenosti máme s řáděním živlů. Průzkum potvrdil, že „srážka s živlem“ není v našich životech zvlášť mimořádná. Většina Čechů (79 procent) má zprostředkovanou zkušenost s pojistnou událostí způsobenou přírodními živly, bezprostředně pak utrpělo škodu způsobenou živlem 14 procent z nich. Častější zkušenost mají lidé z menších obcí a ti se také živlů nejvíce obávají. Průzkum rovněž ukázal, že se živlů výrazněji obávají ženy středního věku, intenzivnější obavu z přírodních škod potvrdili lidé s příjmem nad 40 tisíc korun nebo lidé, kteří vlastní rodinný dům.

Anketa

Čelili jste následkům živelního řádění?

Ano, naštěstí jsme byli pojištěniAno, pojistka ale nestačilaAno. A nebyli jsme pojištěniPřímou zkušenost nemám, ale znám to ze svého okolíNe, nemám ani zprostředkovanou zkušenost

Největší strach mají lidé z požáru (72 procent), téměř polovina lidí se obává škod způsobených úderem blesku a vichřicí (44 procent) a třetí nejobávanější škodou je pro Čechy krupobití (41 procent). „Paradoxně však nejčastěji v reálném životě řešíme škody způsobené povodní,“ popisuje Marcela Kotyrová. Skutečnost, že povodně a záplavy jsou nejčastější pojistnou událostí, potvrdily i členské pojišťovny České asociace pojišťoven. Průměrná výše takové škody představuje 167 tisíc korun. Druhým nejničivějším živlem je vítr, v průměru pojišťovny proplatily za jednu škodu způsobenou vichřicí 30 tisíc Kč. Na třetí pozici je pak krupobití, které páchá škodu v průměrné výši 47 tisíc Kč. Požár je z pohledu četnosti výskytu na posledním místě, průměrná škoda z jedné takové události ale činí téměř 500 tisíc Kč, proto logicky patří mezi nejobávanější.

Únor, měsíc pojištění

O zvýšení finanční gramotnosti v oblasti pojišťovnictví kontinuálně usiluje kampaň České asociace pojišťoven Únor – měsíc pojištění. Letošní, v pořadí jež sedmý ročník, je věnován pojistné ochraně majetku proti živlům. Součástí kampaně je průzkum veřejnosti, který zkoumá, jaké mají Češi obavy z jednotlivých živlů, jak jsou proti nim zabezpečení a jaké jsou jejich zkušenosti s živelními škodami.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem