Celý život se dřete, aby měla rodina kde bydlet a aby to bydlení taky za něco stálo, koupíte novou lednici, pořídíte pračku, sušičku, domácí kino... A pak bum – do domu práskne blesk, oheň se šíří rychle, a jacípak jste byli?
Váš majetek ohrožují nejen živly – povodně, krupobití, vichřice či blesky, ale také vandalové a zloději. Majetkové pojištění vás proti tomu neochrání, na zloděje platí spíš pořádný zámek, na blesky hromosvod a na povodeň především to, že nekoupíte dům v povodňové oblasti. Pojištění má jinou funkci: nahradit vám plně nebo aspoň částečně ztráty, které utrpíte.
I majetková pojištění mají řadu výjimek, například se běžně nevztahují na auto, které máte v garáži, (logicky) se nevztahují taky na škody, kterým jste mohli zabránit, třeba včasnou opravou. Abyste se v pojištění majetku vyznali, budete se muset naučit rozlišovat významové nuance, které v běžném jazyce nevnímáme – například mezi povodní a záplavou. Ale nebojte se, není to zase tak složité, abyste kvůli tomu museli dát zapravdu filozofům, kteří říkají, že šťastný je jen ten, kdo nic nevlastní.
Prastaré slovo movitý je původně odvozené od slovesa mít, třebas to dnes není vidět. Movitý člověk je člověk mající. Ve středověku se však význam slova posunul a mluví se také o movitém a nemovitém majetku (mimochodem majetek je rovněž od slovesa mít). Tady movitý znamená pohyblivý, přemístitelný. Snad se tu uplatnil vliv latinského movere, tedy hýbat. Jde ostatně o právničinu a jazykem práva byla tehdy právě latina.
Rozdíl mezi domácností a nemovitostí je velmi jednoduchý. Domácnost jsou všechny movité (viz box pro zvídavé hlavy) věci, tedy věci, které lze z vašeho domu nebo bytu odnést. Nábytek, elektronika, osobní věci atd. Nemovitost je ten zbytek, to, co odnést nejde, takže například zdi, podlahy, střecha a tak dále.
Pokud máte rodinný dům, dává smysl pojistit si jak domácnost, tak nemovitost. Dojde-li k totální škodě – tak se říká případu, kdy z pojištěného majetku nezůstane prakticky nic použitelného (například vám dům odnese voda nebo vyhoříte do základů) dostanete od pojišťovny dva miliony a postavíte si dům znova.
Bydlíte-li v paneláku nebo činžovním domě, je situace trošku jiná. Domácnost si samozřejmě pojistíte „jako obvykle“, ale nemá logiku pojišťovat jeden byt jako nemovitost, pojištěn by měl být celý dům. Na pojistku se složíte v rámci společenství vlastníků. Pokud tedy vznikne škoda na vašich věcech doma, dostanete peníze z pojistky domácnosti, pokud bude škoda na nemovitosti, dostanete peníze z velké společné pojistky.
Zdá se vám to jako slovíčkaření? Pojišťovnám ne, pro ně jsou povodeň a záplava dva rozdílné pojmy a pojišťovny mezi nimi důsledně rozlišují. Povodeň je, když máte nemovitost blízko u řeky a prostě ji smete proud nebo jinak se pohybující voda. Záplava je, když máte dům třeba i dost daleko od vodního toku, kde už žádný proud nemá šanci, ale voda (třeba i spodní) se tam přesto dostane, pár dní vydrží a pak zase klesne. Nejbezpečnější je samozřejmě mít obojí pojištění a o významový rozdíl mezi dvěma slovy se nestarat. Dnes už ostatně většina pojišťoven nabízí obojí pojištění dohromady, na starších smlouvách ale často najdete jen jednu položku.
Jste pojištěni proti povodni, nebo proti záplavě? Nebo jste pojištěni proti obojímu? Podívejte se do svojí smlouvy, ať máte jistotu. Zvlášť doporučuju, pokud máte sklon k finančnímu masochismu a řadíte se k podtypu „držák“!
Jste-li pojištěni pouze proti záplavě a váš dům smete proud, máte smůlu. Jste-li pojištěni pouze proti povodni a celé přízemí vám vytopí voda „stojatá“, máte taky smůlu.
Život není fér. V některých krajích se pozemek v první zóně hledá lépe než v jiných, procentuálně je na tom nejhůř kraj Olomoucký – v jiné než první zóně leží více než polovina jeho území.
Obrázek zvětšíte kliknutím
Pojišťovny si dnes velmi vybírají, za kolik nemovitost proti vodě pojistí a zda ji vůbec pojistí. Rozlišují přitom celkem čtyři povodňové zóny:
I – oblast bezpečná a nemovitost bez problému pojistitelná
II – nějaká voda tu sem tam hrozí, ale není to tak často, nemovitost lze pojistit s nějakou přirážkou
III – oblast je často „pod vodou“, připravte se na to, že pojistka bude stát majlant: zhruba dvakrát víc než v zóně první
IV – tady vás žádná pojišťovna proti záplavě ani povodni nepojistí nebo jen za velmi speciálních podmínek
Než tedy koupíte nemovitost nebo pozemek na její stavbu, zjistěte si, v jaké povodňové zóně se nachází. Neocenitelným pomocníkem vám bude digitální povodňová mapa. Podrobnější informace a odkaz na ni hledejte spolu s dalšími tipy k pojištění majetku v článku Příprava na řádění živlů? Správné pojištění!
Další pojem, kolem kterého jsou dost často zmatky kvůli terminologii, je zásah bleskem. Lidé obecně mají z blesků strach, takže se toto pojištění velmi dobře prodává. Pojišťovny ovšem rozdělují zásah bleskem na přímý a nepřímý.
Přímý zásah bleskem je, když vám blesk „práskne do baráku“ a poškodí střechu nebo vůbec zapálí dům. Když blesk práskne do baráku nebo někam vedle a v domácnosti vám vyhoří všechny spotřebiče, které byly zrovna v zásuvce, televize ani lednička neutrpěly přímý zásah. A v tom může být zakopaný pes! Máte-li pojistku pouze proti přímému zásahu bleskem, ani se neobtěžujte pojišťovně tuto škodu hlásit.
Samozřejmostí je mít na domě hromosvod (nebo chcete-li bleskosvod), pokud ho nemáte, můžete být pojištění klidně čtyřikrát a stejně nedostanete ani korunu.
Když už jsme u té elektriky, pojišťovny velmi často mívají připojištění elektrospotřebičů zvlášť. Nahlédněte tedy do své smlouvy, jestli tohle riziko máte kryté. Platí osvědčená poučka, kterou už jste ve Škole finanční gramotnosti četli a kterou budu ještě mnohokrát opakovat – nespoléhejte na to, co „paní říkala“, důležité je to, co je na papíře a co je podepsáno.
Jak už jsem řekl na začátku, nejen přírodní živly ohrožují váš majetek, ale také živly kriminální. Pokud se budete chtít pojistit proti vandalismu a zlodějům, bude většinu pojišťoven zajímat, jaké máte vstupní dveře. Za obyčejné dveře dostanete buď přirážku, nebo vás nepojistí vůbec, za dveře kované a se zábranami proti vyražení a vysazení dostanete naopak slevu. To je ostatně obecný princip, který jste mohli vyrozumět i z výkladu výš: Dům bez hromosvodu? Žádné plnění! Dům v zátopové oblasti? Žádná pojistka. Nebo pěkně mastná. Zkrátka čím větší je riziko, tím víc musíte za pojištění platit. Když ho snížíte, může se snížit i cena pojistky.
A nakonec – když přijde zloděj na vaše patro do paneláku a vybere oba byty okolo toho vašeho, do kterého se mu kvůli překonávání bezpečnostních dveří nebude chtít... Nebudete mít pocit malého vítězství?
Rozdíl mezi novou a časovou cenou věci je při pojišťování zásadní. Máte-li věci pojištěné na novou cenu, znamená to, že pokud přijdete řekněme o televizi, dostanete peníze na novou televizi. Máte-li věci pojištěné na časovou cenu, tak pokud přijdete o televizi, vyplatí vás pojišťovna podle toho, jakou hodnotu by televize mohla mít po čase užívání. Rozhodně tedy nemůžete čekat, že za svou starou „bednu“ dostanete tolik, že byste si pořídili novou.
Takže to bylo pár problémových pojmů kolem pojištění majetku. Dalo by se povídat i dál, zejména o tom, na kolik se vlastně pojišťovat, ale dostali jste i nějaké domácí úkoly, tak vás zas nechci přetěžovat. Povídat se bude zas příště. A ještě v jiné lekci se podíváme také na populární „pojištění na blbost“, tedy pojištění odpovědnosti, které se s majetkovými pojištěními dá pěkně kombinovat.
Autor je finanční poradce Partners for Life Planning
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
