Zdroj: Pleska / Midjourney
Pohřebné skutečně dřív byl plošný příspěvek, mohl si o ně říct každý, kdo vypravoval pohřeb blízké osobě. Dávno to ale neplatí. Dnes patří pohřebné mezi dávky státní sociální podpory a nárok na pohřebné má jen poměrně úzká skupina pozůstalých. Nicméně, i když jde o sociální dávku, sociální nebo majetkové poměry potenciálních příjemců se nezkoumají.
Máme odpovědi na základní otázky:
Pohřebné se vyplácí až po vypravení a zaplacení pohřbu, tedy zpětně. Výše dávky je pevná, na rozdíl od jiných dávek není vázaná například na životní nebo existenční minimum nebo třeba na to, kolik člověk odvádí na sociálním pojištění.
Pravidlo je jediné a jednoduché. Podle zákona o státní sociální podpoře má nárok na pohřebné člověk, který vypravil pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte.
Nezaopatřené dítě znamená dítě do ukončení povinné školní docházky. Nebo případně taky dospělý člověk až do 26. roku věku, který:
Soustavná příprava na budoucí povolání je studium na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo příprava ve speciálních výcvikových střediscích pro osoby se změněnou pracovní schopností.
Nepočítá se ale studium, pokud při něm člověk pracuje tak, že musí platit nemocenské pojištění, má nárok na hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání nebo při kterém je příslušníkem armády nebo je v jiném služebním poměru.
Udělejte si ve věcech pořádek. Všechno podstatné jsme přehledně sepsali v seriálu na Peníze.cz:
Za nezaopatřené dítě se považuje taky dítě, které už dokončilo povinnou školní docházku, ale ještě mu nebylo osmnáct, je vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které pobírá invalidní důchod třetího stupně.
Další podmínkou je, že zemřelá osoba měla k datu úmrtí trvalý pobyt v Česku. Splnění této podmínky se pochopitelně nevyžaduje u dítěte, které se narodilo mrtvé, nebo při pohřbu plodu, když se těhotenství přerušovalo ze zdravotních důvodů – i v těchto případech lze o pohřebné žádat.
Pokud pohřeb zajišťuje a vypravuje víc lidí společně, má na pohřebné nárok ten, kdo o dávku zažádá jako první.
Výše pohřebného je 5000 korun. Navzdory inflaci se tato částka nezměnila už od roku 1998. Je pro všechny, kterým je dávka přiznána, stejná.
Žádost o pohřebné se podává na úřadu práce, ke kterému žadatel příšluší podle místa trvalého pobytu. Formulář žádosti o pohřebné, včetně potřebných doplňkových tiskopisů, nabízíme ke stažení.
Můžete ale taky využít online formulář na webu ministerstva práce a sociálních věcí. Ten se dá nejen vyplnit na počítači a pak vyplněný stáhnout, ale také odeslat na úřad práce elektronicky. Když se předem přihlásíte (pomocí třeba bankovní identity, eObčanka, NIA ID, mobilního klíče k eGovernmentu nebo datové schránky), některé údaje se i předvyplní, a pak můžete vyplněnou žádost rovnou odeslat. Případně ji lze odeslat i pomocí datové schránky nebo mailu s elektronickým podpisem.
Kromě vyplněné žádosti o pohřebné potřebuje žadatel občanský průkaz (pokud se neidentifikuje online elektronicky), úmrtní list člověka, jemuž pohřeb vypravil (nebo matriční záznam o úmrtí), fakturu za pohřeb a doklad o dni, měsíci a roce pohřbení (tedy doklad o zpopelnění nebo doklad o pohřbení do hrobu). Nárok na pohřebné je možné uplatňovat až do jednoho roku po pohřbu.
Jestliže žadatel chce čerpat pohřebné na pohřeb rodiče nezaopatřeného dítěte, musí úřadu práce ještě rodným listem dítěte prokázat, že zemřelý byl skutečně jeho rodičem.
Od začátku školního roku začínajícího v kalendářním roce, kdy dítě dovršilo nebo mělo dovršit nebo dovrší věk patnácti let, potřebuje žadatel taky doklad, kterým prokáže, že dítě opravdu spadá do kategorie nezaopatřeného dítěte. Podle situace tedy využijete jeden z těchto formulářů či dokumentů:
Uvedené tiskopisy můžete stahovat ve formátu PDF také v naší galerii formulářů.
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
