Kolik teď dostanete, když přijdete o práci. Podpora v nezaměstnanosti má nová pravidla

Systém podpory v nezaměstnanosti se od roku 2026 změnil nejvýrazněji za poslední roky. Na začátku lidé dostanou výrazně víc peněz, aby se nebáli odejít z práce jen kvůli strachu z nezaplacených složenek.

Cílem je rozhýbat pracovní trh a podpořit ekonomiku. „Chceme motivovat lidi, aby hledali lépe placenou a kvalitnější práci, a nemuseli brát tu první, která se naskytne,“ vysvětlil to poslancům při schvalování změn tehdejší ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Všechna vylepšení se týkají až žádostí o podporu podaných v roce 2026 – nezávisle na tom, kdy jste ukončili pracovní poměr.

V našem přehledu najdete:

• Jaká je délka podpory v nezaměstnanosti v roce 2026
• Jak vysoká je podpora v nezaměstnanosti v roce 2026
• Odstupné a podpora v nezaměstnanosti v roce 2026
• Dostanu nižší podporu, když skončím v práci dobrovolně?
• Co všechno se změnilo v roce 2026
• Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti
• Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti
• Opakované čerpání podpory v nezaměstnanosti
• Jak vysoká je podpora při rekvalifikaci
• Podpora v nezaměstnanosti bez doložení výdělku
• Kolik si může přivydělat uchazeč o zaměstnání

Jaká je délka podpory v nezaměstnanosti v roce 2026?

Čerpání podpory v nezaměstnanosti je časově omezené. Říká se tomu podpůrčí doba. Starší uchazeči mohou podporu dostávat déle – vychází se z toho, že si najdou práci hůř než mladší lidé. Rozhodující je věk v den podání žádosti o podporu.

Stát vyplácí podporu v nezaměstnanosti po dobu maximálně:

• pěti měsíců uchazeči do 52 let věku,
• osmi měsíců uchazeči nad 52 do 57 let,
• jedenácti měsíců uchazeči nad 57 let věku.

Jakmile je vám v době žádosti 52 let (včetně dne 52. narozenin), máte nárok na podporu po dobu až osmi měsíců. A když požádáte v 57 letech (včetně dne 57. narozenin), můžete ji čerpat až jedenáct měsíců.

Jak vysoká je podpora v nezaměstnanosti v roce 2026?

Výše podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od vašeho průměrného měsíčního výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí v posledním zaměstnání. Výše podpory postupně klesá. Následující tabulka ukazuje, jak se liší podle věku uchazeče.

U podnikatelů (OSVČ) se místo průměrného výdělku vychází z vyměřovacího základu na důchodové pojištění přepočteného na měsíc.

Kdo víc vydělával, dostane i vyšší podporu. Ovšem je tu strop: 80 procent měsíční průměrné mzdy v Česku za první až třetí čtvrtletí předchozího roku. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2026 proto bude 38 537 Kč. 

Spočítejte si, kolik dostanete v roce 2026:

Kolik dostanete, když vám skončí nárok na podporu v nezaměstnanosti – to znamená po pěti, osmi nebo jedenácti měsících marného hledání práce? Základem bude už jenom dávka ve výši životního minima jednotlivce, tedy 4860 Kč měsíčně (od května se má zvýšit na 5500 Kč). A když podle úřadu nebudete dostatečně aktivní, dají vám jenom existenční minimum 3130 Kč.

Má odstupné vliv na podporu v nezaměstnanosti?

Od roku 2024 nehraje roli, jestli jste při ukončení zaměstnání měli nárok na odstupné. Úřad práce začne vyplácet podporu v nezaměstnanosti hned za první měsíc po ukončení pracovního poměru všem uchazečům o zaměstnání, kteří splní podmínky. Tedy i těm, kterým zaměstnavatel vyplatil odstupné, odbytné či odchodné.

Na druhou stranu od roku 2024 skončila takzvaná kompenzace. Tu dříve poskytoval úřad práce uchazeči o zaměstnání, který má nárok na odstupné, ale zaměstnavatel mu ho z nějakého důvodu nevyplatil. Stát tedy vyplatil odstupné místo firmy a pak ho po ní vymáhal.

Dostanu nižší podporu, když skončím v práci dobrovolně?

Od roku 2026 nehraje roli, jestli jste z předchozího zaměstnání odešli dobrovolně, nebo jestli jste dostali výpověď. Výše podpory bude v obou případech stejná. 

Na rozdíl od dřívějška se už tedy podpora nesnižuje, pokud jste pracovní poměr ukončili sami bez vážného důvodu.

Jak se mění podpora v nezaměstnanosti od roku 2026?

Stručný přehled hlavních změn:

• vyšší podpora v prvních měsících (nově 80 % předchozího čistého výdělku místo 65 %)
• nižší podpora v posledních měsících jejího čerpání (nově 40 % místo 45 %)
• maximální výše podpory stoupla na 80 % průměrné mzdy v Česku (dříve 58 %)
• končí krácení podpory pro lidi, kteří předchozí pracovní poměr ukončili sami bez vážného důvodu
• zvýšily se věkové hranice na 52 a 57 let (dosud 50 a 55 let); zkrátila se tím doba čerpání pro lidi těsně nad padesátkou, lidé nad 52 let však dosáhnou na vyšší podporu po delší dobu než podle dřívějších pravidel
• zvýšila se podpora při rekvalifikaci a její strop
• zvýšila se podpora pro osoby bez doložení předchozího příjmu (v prvních měsících nově 40 % průměrné mzdy místo dřívějších 15 %)
• uchazečům, kteří nevyčerpali celou podpůrčí dobu, se prodloužila doba důchodového pojištění (práce) nutná pro získání nároku na novou podporu ze šesti na devět měsíců – když uchazeč předchozí podporu nedočerpal a potom pracuje méně než devět měsíců, může dočerpat jen její zbytek – ne ji dostávat znovu celou od začátku

Podrobný přehled novinek jsme přinesli v samostatném článku: Co všechno se mění v podpoře v nezaměstnanosti?

Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Základní podmínkou je během posledních dvou let (před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) mít aspoň polovinu této doby (tedy přinejmenším 12 měsíců) důchodové pojištění – to za vás mohl odvádět zaměstnavatel, nebo vy sami jako OSVČ.

Potřebnou dobu pojištění můžete získat i prostřednictvím takzvaných náhradních dob zaměstnání. Mezi ně patří:

• osobní péče o dítě ve věku do čtyř let,
• pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
• osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II, III nebo IV (úplná závislost), pokud jde o osobu blízkou nebo pokud s vámi trvale žije a společně hradíte náklady na své potřeby,
• dlouhodobá dobrovolnická služba na základě smlouvy s akreditovanou organizací, nebo veřejná služba, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru 20 hodin v kalendářním týdnu,
• osobní péče o osobu mladší 10 let, která se považuje za závislou na pomoci jiné osoby ve stupni I,
• trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění, pokud jste si ji nepřivodili úmyslně a pokud vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě,
• příprava osoby se zdravotním postižením k práci.

Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Bez ohledu na splnění zmíněných podmínek nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti, když:

• pobíráte starobní důchod nebo dávky nemocenského pojištění (nemocenskou, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou, vyrovnávací příspěvek v mateřství a těhotenství),
• jste šest měsíců před zařazením do evidence uchazečů dostali výpověď za hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci,
• jste šest měsíců před zařazením do evidence dostali výpověď za porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem,
• máte nárok na výsluhový příspěvek vyšší, než by byla podpora v nezaměstnanosti (pokud je příspěvek nižší, dostanete podporu v nezaměstnanosti ve výši rozdílu mezi podporou v nezaměstnanosti a příspěvkem),
• máte povolený přivýdělek (takzvané nekolidující zaměstnání),
• nemůžete se stát ani uchazečem o zaměstnání (třeba proto, že ještě podnikáte, nebo máte příjem z členství v představenstvu, berete odměnu za funkci jednatele či společníka...).

Jak se dá podpora v nezaměstnanosti čerpat opakovaně?

Pokud uchazeč podporu dočerpal (dostával ji po celou takzvanou podpůrčí dobu – tedy pět, osm nebo jedenáct měsíců podle věku), může ji znovu dostávat až po odpracování nejméně devíti měsíců. Současně platí základní podmínka: doba důchodového pojištění alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů.

Pokud uchazeč podporu nedočerpal (přestal ji dostávat před uplynutím celé podpůrčí doby – tedy dříve než za pět, osm nebo jedenáct měsíců), může ji znovu dostávat celou (od začátku) až po odpracování nejméně devíti měsíců. I tady zůstává základní podmínka: doba důchodového pojištění alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů.

Když uchazeč podporu nedočerpal a potom pracuje méně než devět měsíců, může dočerpat jen její zbytek – ne ji dostávat znovu celou (od začátku).

Jak vysoká je podpora při rekvalifikaci?

Při rekvalifikaci dělá podpora 80 % vašeho předchozího průměrného čistého výdělku. Její výše není odstupňována podle měsíců, postupně tedy neklesá.

Je tady ale strop. Při rekvalifikaci nastoupené v roce 2026 můžete dostat maximálně 80 procent úředně stanovené průměrné mzdy v ČR, tedy 38 537 Kč. Pro rekvalifikaci započatou v roce 2025 zůstává maximální výše podpory 29 320 Kč.

Podpora v nezaměstnanosti bez doložení výdělku

Může se stát, že nemůžete doložit svůj předchozí výdělek, nebo u vás vůbec nelze určit průměrný příjem. Typickým příkladem je, když jste zkusili začít podnikat, ale hned po pár měsících ještě ve stejném roce skončíte na úřadu práce.

Když splníte další podmínky (po započtení náhradní doby pojištění, třeba díky předchozí péči o dítě), spočítají vám v roce 2026 výši podpory v nezaměstnanosti takto:

• za první měsíce (dva měsíce pro lidi do 52 let, tři měsíce pro lidi od 52 let) jako 40 procent průměrné mzdy v ČR, což je 19 269 Kč měsíčně, 
• za další dva nebo tři měsíce (opět podle věku) jako 20 procent průměrné mzdy v ČR, tedy přinejmenším 9635 Kč měsíčně,
• po zbytek podpůrčí doby jako 15 procent měsíční průměrné mzdy, tedy přinejmenším 7226 Kč měsíčně. 

Při rekvalifikaci půjde po celou dobu o 40 procent měsíční průměrné mzdy v ČR za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku, tedy 19 269 Kč měsíčně.

Kolik si může přivydělat uchazeč o zaměstnání?

Když dostáváte podporu v nezaměstnanosti, nesmíte si současně přivydělávat – ani trochu.

Omezený přivýdělek – říká se mu nekolidující zaměstnání – je možný jen v měsících, kdy podporu nečerpáte. Třeba až tehdy, kdy už na ni nemáte nárok. Nebo když jste na ni vůbec nedosáhli.

Takový výdělek nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy – to znamená 11 200 korun v roce 2026. Když si vyděláte víc, z evidence vás vyřadí. Jestli máte výdělků několik, platí stejný strop pro jejich součet, limit se tedy nezvyšuje. Podmínkou je pracovní či služební poměr nebo dohoda o pracovní činnosti (ne dohoda o provedení práce).

Proč vůbec zůstávat v evidenci uchazečů? Motivací může být, že stát za vás dál platí zdravotní pojištění. Zároveň je to podmínkou pro čerpání dávek v hmotné nouzi – jako „snaha zvýšit si příjem vlastním přičiněním“.

Nekolidující zaměstnání musíte včas nahlásit úřadu práce. A nesmí vám bránit v „poskytování součinnosti při zprostředkování zaměstnání“ ani v přijetí nabídky vhodného zaměstnání.

Ověřeno!

• Od výpovědi na úřad práce krok za krokem. Velký přehled
• Nový rok ve vaší peněžence. Velký přehled změn od ledna 2026
• Výpovědi budou rychlejší. Změny v zákoníku práce podrobně
• Velký přehled mezd: Kolik berou manažeři, obchodníci, skladníci a další
• Kolik dostanete v novém roce? Spočítejte si čistou mzdu 2026

Petr Kučera

Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku Aktuálně.cz,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem