Zdroj: Pleska / Midjourney
Systém podpory v nezaměstnanosti se od roku 2026 změnil nejvýrazněji za poslední roky. Na začátku lidé dostanou výrazně víc peněz, aby se nebáli odejít z práce jen kvůli strachu z nezaplacených složenek.
Cílem je rozhýbat pracovní trh a podpořit ekonomiku. „Chceme motivovat lidi, aby hledali lépe placenou a kvalitnější práci, a nemuseli brát tu první, která se naskytne,“ vysvětlil to poslancům při schvalování změn tehdejší ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Pozor: všechna vylepšení se týkají až žádostí o podporu podaných v roce 2026 – nezávisle na tom, kdy jste ukončili pracovní poměr. Pokud můžete, vyplatí se tedy počkat na začátek nového roku, aby se na vás nevztahovala pravidla roku 2025.
V našem přehledu najdete:
Čerpání podpory v nezaměstnanosti je časově omezené. Říká se tomu podpůrčí doba. Starší uchazeči mohou podporu dostávat déle – vychází se z toho, že si najdou práci hůř než mladší lidé. Rozhodující je věk v den podání žádosti o podporu.
Stát vyplácí podporu v nezaměstnanosti po dobu maximálně:
Jakmile je vám v době žádosti 52 let (včetně dne 52. narozenin), máte nárok na podporu po dobu až osmi měsíců. A když požádáte v 57 letech (včetně dne 57. narozenin), můžete ji čerpat až jedenáct měsíců.
Výše podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od vašeho průměrného měsíčního výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí v posledním zaměstnání. Výše podpory postupně klesá. Následující tabulka ukazuje, jak se liší podle věku uchazeče.
| Výše podpory v roce 2026 | ||
| věk žadatele | měsíc čerpání | výše podpory (z předchozího čistého příjmu) |
| do 52 let | 1.-2. měsíc | 80 % |
| 3.-4. měsíc | 50 % | |
| 5. měsíc | 40 % | |
| 52 až 57 let | 1.-3. měsíc | 80 % |
| 4.-6. měsíc | 50 % | |
| 7.-8. měsíc | 40 % | |
| od 57 let | 1.-3. měsíc | 80 % |
| 4.-6. měsíc | 50 % | |
| 7.-11. měsíc | 40 % | |
| Zdroj: zákon o zaměstnanosti | ||
U podnikatelů (OSVČ) se místo průměrného výdělku vychází z vyměřovacího základu na důchodové pojištění přepočteného na měsíc.
Kdo víc vydělával, dostane i vyšší podporu. Ovšem je tu strop: 80 procent měsíční průměrné mzdy v Česku za první až třetí čtvrtletí předchozího roku. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2026 tak bude někde nad úrovní 38 518 Kč. Údaj o průměrné mzdě za třetí čtvrtletí oznámí statistici teprve na začátku prosince. V našem článku i v kalkulačce proto zatím počítáme s údaji za první pololetí.
Spočítejte si, kolik dostanete v roce 2026:
Kolik dostanete, když vám skončí nárok na podporu v nezaměstnanosti – to znamená po pěti, osmi nebo jedenácti měsících marného hledání práce? Základem bude už jenom dávka ve výši životního minima jednotlivce, tedy 4860 Kč měsíčně (od května se má zvýšit na 5500 Kč). A když podle úřadu nebudete dostatečně aktivní, dají vám jenom existenční minimum 3130 Kč.
Od roku 2024 nehraje roli, jestli jste při ukončení zaměstnání měli nárok na odstupné. Úřad práce začne vyplácet podporu v nezaměstnanosti hned za první měsíc po ukončení pracovního poměru všem uchazečům o zaměstnání, kteří splní podmínky. Tedy i těm, kterým zaměstnavatel vyplatil odstupné, odbytné či odchodné.
Na druhou stranu od roku 2024 skončila takzvaná kompenzace. Tu dříve poskytoval úřad práce uchazeči o zaměstnání, který má nárok na odstupné, ale zaměstnavatel mu ho z nějakého důvodu nevyplatil. Stát tedy vyplatil odstupné místo firmy a pak ho po ní vymáhal.
Od roku 2026 nehraje roli, jestli jste z předchozího zaměstnání odešli dobrovolně, nebo jestli jste dostali výpověď. Výše podpory bude v obou případech stejná.
Na rozdíl od dřívějška se už tedy podpora nesnižuje, pokud jste pracovní poměr ukončili sami bez vážného důvodu.
Stručný přehled hlavních změn:
Podrobný přehled novinek jsme přinesli v samostatném článku: Co všechno se mění v podpoře v nezaměstnanosti?
Základní podmínkou je během posledních dvou let (před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) mít aspoň polovinu této doby (tedy přinejmenším 12 měsíců) důchodové pojištění – to za vás mohl odvádět zaměstnavatel, nebo vy sami jako OSVČ.
Potřebnou dobu pojištění můžete získat i prostřednictvím takzvaných náhradních dob zaměstnání. Mezi ně patří:
Bez ohledu na splnění zmíněných podmínek nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti, když:
Pokud uchazeč podporu dočerpal (dostával ji po celou takzvanou podpůrčí dobu – tedy pět, osm nebo jedenáct měsíců podle věku), může ji znovu dostávat až po odpracování nejméně devíti měsíců. Současně platí základní podmínka: doba důchodového pojištění alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů.
Pokud uchazeč podporu nedočerpal (přestal ji dostávat před uplynutím celé podpůrčí doby – tedy dříve než za pět, osm nebo jedenáct měsíců), může ji znovu dostávat celou (od začátku) až po odpracování nejméně devíti měsíců. I tady zůstává základní podmínka: doba důchodového pojištění alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů.
Když uchazeč podporu nedočerpal a potom pracuje méně než devět měsíců, může dočerpat jen její zbytek – ne ji dostávat znovu celou (od začátku).
Při rekvalifikaci dělá podpora 80 % vašeho předchozího průměrného čistého výdělku. Její výše není odstupňována podle měsíců, postupně tedy neklesá.
Je tady ale strop. Při rekvalifikaci nastoupené v roce 2026 můžete dostat maximálně 80 procent úředně stanovené průměrné mzdy v ČR, což bude přinejmenším 38 518 Kč (přesné číslo vyplyne až z údajů oznámených na začátku prosince). Pro rekvalifikaci započatou v roce 2025 zůstává maximální výše podpory 29 320 Kč.
Může se stát, že nemůžete doložit svůj předchozí výdělek, nebo u vás vůbec nelze určit průměrný příjem. Typickým příkladem je, když jste zkusili začít podnikat, ale hned po pár měsících ještě ve stejném roce skončíte na úřadu práce.
Když splníte další podmínky (po započtení náhradní doby pojištění, třeba díky předchozí péči o dítě), spočítají vám v roce 2026 výši podpory v nezaměstnanosti takto:
Při rekvalifikaci půjde po celou dobu o 40 procent měsíční průměrné mzdy v ČR za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku, což bude přinejmenším 19 259 Kč měsíčně.
Jak už jsme napsali, důležitý údaj pro výpočet zmíněných čísel (o průměrné mzdě za třetí čtvrtletí) oznámí statistici teprve na začátku prosince. Zatím počítáme s údaji za první pololetí.
Když dostáváte podporu v nezaměstnanosti, nesmíte si současně přivydělávat – ani trochu.
Omezený přivýdělek – říká se mu nekolidující zaměstnání – je možný jen v měsících, kdy podporu nečerpáte. Třeba až tehdy, kdy už na ni nemáte nárok. Nebo když jste na ni vůbec nedosáhli.
Takový výdělek nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy – to znamená 11 200 korun v roce 2026. Když si vyděláte víc, z evidence vás vyřadí. Jestli máte výdělků několik, platí stejný strop pro jejich součet, limit se tedy nezvyšuje. Podmínkou je pracovní či služební poměr nebo dohoda o pracovní činnosti (ne dohoda o provedení práce).
Proč vůbec zůstávat v evidenci uchazečů? Motivací může být, že stát za vás dál platí zdravotní pojištění. Zároveň je to podmínkou pro čerpání dávek v hmotné nouzi – jako „snaha zvýšit si příjem vlastním přičiněním“.
Nekolidující zaměstnání musíte včas nahlásit úřadu práce. A nesmí vám bránit v „poskytování součinnosti při zprostředkování zaměstnání“ ani v přijetí nabídky vhodného zaměstnání.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
