Zdroj: Pleska / Midjourney
Pokud letos podáte sami výpověď v zaměstnání a po uplynutí výpovědní doby se přihlásíte na úřad práce, dostanete 45 procent původní mzdy po celou dobu čerpání podpory. To je pro lidi mladší 50 let pět měsíců (u starších žadatelů je podpora delší, viz níže).
Od nového roku ovšem dostanete 80 procent čisté mzdy za první dva měsíce, 50 procent další dva měsíce a 40 procent v pátém měsíci. Polepšíte si tak za celkovou dobu strávenou na podpoře o tisíce korun měsíčně.
Připomeňme, že podpora v nezaměstnanosti má strop, tedy maximální částku, kterou úřad práce měsíčně může vyplatit. Tedy lidé se stotisícovými výdělky nedostanou 80 procent čisté mzdy, ale jen tento strop. To platí i dnes, kdy je maximální limit zhruba 26 tisíc korun. V roce 2026 bude činit 36 tisíc korun.
Například žadatel, kterému je pětačtyřicet let a na účet mu chodí výplata ve výši 45 tisíc čistého, si polepší orientačním výpočtem o víc než 15 tisíc korun v prvních dvou měsících podpory. Letos totiž dostane od úřadu práce celkem 20 250 korun, od ledna pak 36 tisíc. Další dva měsíce už bude rozdíl samozřejmě nižší, jen lehce přes dva tisíc korun a pátý měsíc naopak dostane o 2250 korun méně než dnes.
Cílem radikální změny podpory v nezaměstnanosti je, aby lidé nezůstávali na úřadu celou dobu, kdy jim podpora náleží, ale do dvou tří měsíců si našli jiné uplatnění na trhu práce. A po dobu hledání neměli nouzi o peníze.
Dnes si řada lidí nemůže dovolit hledat si několik měsíců novou práci bez té původní. Současná výše podpory je podle ministerstva práce a sociálních věcí nedostatečná. Její průměrná výše činí zhruba 12 tisíc korun – to měsíční výdaje rodiny jen těžko pokryje, zvlášť když má například hypotéku.
Právě proto, aby se více rozhýbala fluktuace lidí na trhu práce, se změny přijaly. Jsou součástí takzvané flexinovely zákoníku práce, která platí od června letošního roku, nicméně nová podpora v nezaměstnanosti má odklad do ledna. Aby se na úřad práce stihl připravit.
Porovnejme současná a chystaná pravidla detailněji: V současnosti záleží na tom, zda žadatel o podporu v nezaměstnanosti dostal výpověď od zaměstnavatele, nebo ji podal sám. V prvním případě je teď podpora 65 procent v prvních dvou měsících, nově bude 80 procent. V dalších dvou měsících je 50 procent, to bude stejné i podle nových pravidel, a pátý měsíc dostane nyní 45 procent, od ledna to ale bude méně, tedy 40 procent.
Lidem, kteří předchozí zaměstnání ukončili z vlastní vůle, končí znevýhodnění. Podpora se jim nebude už snižovat na 45 procent původního výdělku za poslední čtvrtletí, jako je tomu dnes, ale dostanou stejnou jako ostatní uchazeči.
Důležitou roli hraje věk. Pro některé věkové skupiny se délka pobírání podpory v příštím roce zkrátí. Maximálně pět měsíců dosud dostávají podporu lidé do 50 let věku, od ledna to bude do 52 let věku.
Maximálně osm měsíců teď dostávají podporu lidé od 50 do 55 let věku, nově to bude od 52 do 57 let. A až na jedenáct měsíců dosud dostávají podporu lidé nad 55 let věku, nově to bude nad 57 let.
Lidé, kteří by přesto podali výpověď ještě tento rok a čerpání podpory by se jim překlenulo do dalšího roku, přepočítání se nedočkají. Budou pro ně platit současná pravidla.
„Podle přechodného ustanovení se bude postupovat tak, že žádosti o podporu v nezaměstnanosti podané do konce tohoto roku budou posuzovány podle dosavadních podmínek, a to včetně procentní sazby, maximální výše a délky podpůrčí doby, po kterou je tato podpora poskytována. Takto přiznaná podpora v nezaměstnanosti se nikomu nebude přepočítávat,“ uvádí pro web Peníze.cz mluvčí ministerstva práce Jakub Augusta.
Když tedy někdo požádá o podporu v nezaměstnanosti například v listopadu nebo prosinci 2025, přiznaná podpora se v lednu 2026 nepřepočte a bude vyplácena stále ve stejné měsíční výši. „Nová pravidla budou platit pro žádosti o podporu v nezaměstnanosti podané počínaje dnem 1. ledna 2026,“ dodává Augusta.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti mají lidé v případě, že odpracovali (tedy byli důchodově pojištěni) alespoň dvanáct z uplynulých 24 měsíců. To zůstane i příští rok. Ovšem i lidé bez dřívějších příjmů (typicky studenti, matky vracející se po delší době z rodičovské dovolené nebo lidé po dlouhodobé onkologické léčbě) určitou pomoc od státu pobírají. A i ti si v příštím roce polepší. Dnes dostávají jen 15, 12 a 11 procent průměrné mzdy.
Nově dostanou v prvních dvou měsících 40 procent průměrné mzdy, další dva měsíce 20 procent a zbývající dobu 15 procent průměrné mzdy. O jaký rozdíl půjde naznačují výpočty, které pracují s údaji letošního roku, kdyby nová pravidla už platila:
Aby se zabránilo zneužívání opakovaného čerpání podpory uchazeči, kteří nevyčerpali celou podpůrčí dobu, prodlouží se doba důchodového pojištění nutná pro získání nároku na novou podporu ze šesti na devět měsíců. Pokud uchazeč nesplní tuto podmínku, dostane podporu pouze po zbývající dobu a v odpovídající výši.
Nicméně někteří experti na pracovní právo si pokládají otázku, zda devět měsíců bude stačit. „Aby to nevedlo například i k tomu, že by si šel jednou za rok zaměstnanec odpočinou na dva měsíce na úřad práce za 80 procent čistého. A mohl by ho tam zaměstnavatel i poslat s tím, že se pak zase může vrátit. Ale i s tím se asi počítá,“ míní Petr Hůrka, právník, profesor na vysoké škole Cevro Univerzita a bývalý superúředník.
Podpora v nezaměstnanosti je přitom klasická pojistná dávka, kterou si každý zaměstnanec platí z měsíční mzdy odvodem na státní politiku zaměstnanosti.
V roce 2023 se na státní politiku zaměstnanosti, ze které se podpora vyplácí, vybralo 25,8 miliardy korun. Kompletní výdaje dosáhly 23,6 miliardy korun. Prostor k navýšení výdajů prostor tedy je, věří ministerstvo.
Náklady na chystané změny se odhadují na 2,4 miliardy korun. Do tří let by se ale mohlo vrátit do rozpočtu šest miliard. Třeba i tím, že lidé, kteří změní zaměstnání, si polepší na mzdě a odvedou pak více peněz státu na daních.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
