Zdroj: Pleska / Midjourney
Systém podpory v nezaměstnanosti se příští rok významně změní: Lidé by měli v prvních měsících evidence na úřadu práce dostat více peněz. Skončí také penalizace osob, které ze zaměstnání odešly dohodou – ty doposud dostávaly nižší podporu.
Změnu podpory v nezaměstnanosti, kterou připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, schválili poslanci společně s takzvanou flexinovelou zákoníku práce. Teď zamíří k senátorům a k podpisu prezidenta.
„Češi se často obávají změnit zaměstnání a dávají přednost jistotě, i když jim práce nevyhovuje. Lidé mají závazky, děti, hypotéky a nemohou si dovolit zůstat bez příjmu. Stávající systém podpory v nezaměstnanosti není dobře nastaven. Chceme motivovat lidi, aby hledali lépe placenou a kvalitnější práci, a nemuseli brát tu první, která se naskytne,“ vysvětluje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle něj může flexibilnější trh práce přispět k růstu příjmů. Data ukazují, že změna zaměstnání vede ke zvýšení mzdy o 8 až 12 procent. „Přechod na novou práci tak zaměstnancům přináší lepší finanční podmínky,“ dodává Jurečka.
Jaké nejvýznamnější změny začnou platit od ledna 2026?
Výše podpory v nezaměstnanosti by měla víc přihlížet k předchozím příjmům, aby lidem umožnila překlenout období bez práce a zvýšila jejich šanci najít si práci novou.
Novela tak zvyšuje podporu v prvním období nezaměstnanosti na 80 procent předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Dosud je to 65 procent. Ve druhém období zůstane podpora na 50 procentech, tedy jako dnes, zatímco ve zbývající části podpůrčí doby se sníží na 40 procent, nyní je 45 procent.
Délka poskytování podpory v nezaměstnanosti se také změní podle věku uchazečů:
Pro osoby nad 52 let budou zavedeny výhodnější podmínky čerpání podpory v nezaměstnanosti:
Novela také sjednocuje maximální výši podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Nově bude strop dosahovat 80 procent průměrné mzdy, což by v roce 2025 odpovídalo 36 086 Kč. Pro srovnání: současná maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 26 163 Kč, zatímco při rekvalifikaci je to 29 320 Kč. Podpora bude nově vyplácena i za dny účasti na kurzech u takzvaných zvolených rekvalifikací.
Další zásadní změnou je jednotná výše podpory v nezaměstnanosti. A to i pro lidi, kteří předchozí zaměstnání ukončili sami z vlastní vůle výpovědí, nebo dohodou bez vážného důvodu.
Podle současných pravidel jsou tito lidé penalizováni: dostávají jen 45 procent původní mzdy po celou dobu čerpání podpory, tedy už od prvního měsíce v evidenci úřadu práce. Nově by měli dostat to, co ostatní žadatelé: tedy 80 procent první dva měsíce, 50 procent další dva měsíce a 40 procent v pátém měsíci (případně i v dalších měsících, pokud jsou starší 52 let).
„Stávající systém odrazuje lidi od dobrovolné změny práce a v podstatě je za ni trestá. Přitom si pojištění pro tento případ platíme všichni,“ říká Jurečka.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti mají lidé v případě, že odpracovali (tedy byli důchodově pojištěni) alespoň 12 z uplynulých 24 měsíců. Nicméně i lidé bez dřívějších příjmů (typicky studenti, matky vracející se po delší době z rodičovské dovolené nebo lidé po dlouhodobé onkologické léčbě) určitou pomoc od státu pobírají. Je to ale jen 15, 12 a 11 procent průměrné mzdy.
Nově dostanou víc: v prvních dvou měsících 40 procent průměrné mzdy, další dva měsíce 20 procent a zbývající dobu 15 procent průměrné mzdy:
Aby se zabránilo zneužívání opakovaného čerpání podpory uchazeči, kteří nevyčerpali celou podpůrčí dobu, prodlouží se doba důchodového pojištění nutná pro získání nároku na novou podporu ze šesti na devět měsíců. Pokud uchazeč nesplní tuto podmínku, dostane podporu pouze po zbývající dobu a v odpovídající výši.
Navrhované změny u podpory v nezaměstnanosti mají podle expertů, kteří na nich s ministerstvem spolupracovali, jasný cíl: podpořit pohyb na trhu práce. To znamená podpořit lidi v tom, aby si hledali novou práci, nebáli se změn a přitom věděli, že se o ně po určitou dobu stát postará. Více lidí na trhu práce podle nich pomůže i zaměstnavatelům, kteří si budou moci na trhu více vybírat.
V roce 2023 se na státní politiku zaměstnanosti, ze které se podpora vyplácí, vybralo 25,8 miliardy korun. Kompletní výdaje dosáhly 23,6 miliardy korun. Prostor k navýšení výdajů prostor tedy je, věří ministerstvo.
Náklady na chystané změny se odhadují na 2,4 miliardy korun. Do tří let by se ale mohlo vrátit do rozpočtu šest miliard. Třeba i tím, že lidé, kteří změní zaměstnání, si polepší na mzdě a odvedou pak více peněz státu na daních.
„Zatímco v západních zemích se lidé nebojí měnit zaměstnání, fluktuace je tam 20 i 25 procent a více, u nás zůstává na 15 procentech. To je velmi málo. Lidé jsou u nás doslova přikovaní na pracovní židli, a to je špatně,“ vysvětluje Tomáš Ervín Dombrovský, analytik ze společnosti Alma Career a člen odborné skupiny ministerstva práce. Připomíná, že neochota měnit práci zpomaluje ekonomiku a růst životní úrovně.
Štěstí přeje připraveným! Pojistěte se.
Porovnáme nabídky 5 životních pojišťoven a do minuty najdeme tu nejvýhodnější pojistku pro vás i celou rodinu.
Experti upozorňují, že řada lidí si u nás nemůže dovolit jen tak odejít z práce a hledat si několik měsíců novou. Současná výše podpory je podle nich nedostatečná. Její průměrná výše činí zhruba 12 tisíc korun – to měsíční výdaje rodiny jen těžko pokryje, zvlášť když mají například hypotéku.
„Jít na úřad práce a požádat o podporu u nás stále znamená stigma. Možná si to neseme ještě z doby komunismu, kdy nezaměstnaný se rovnal příživníkovi,“ podotýká Dombrovský. Řada lidí, kteří mění práci, tak úřad raději vůbec nenavštíví. Je to až 80 procent těch, co se pro změnu práce rozhodnout sami nebo je zaměstnavatel propustí.
Nejčastější praxí podle Dombrovského je, že si lidé hledají práci během dosavadního zaměstnání, což je sázka na jistotu. „A pokud ji najdou, rovnou přecházejí do nové firmy,“ dodává expert.
Podpora v nezaměstnanosti je přitom klasická pojistná dávka, kterou si každý zaměstnanec platí z měsíční mzdy odvodem na státní politiku zaměstnanosti. Podle expertů nikdo nestojí o dlouhodobou nezaměstnanost. Ta krátkodobá – do tří měsíců – je prý ovšem ideální pro zmapování trhu práce a možností uplatnění. To dává prostor třeba i pro rekvalifikaci na profesi, která bude žádanější a lépe placená.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
