Představte si to. Přijdete o práci, nahlásíte se na úřad práce do evidence nezaměstnaných, dostanete podporu a půjdete domů. Odjedete třeba na dovolenou nebo si vyřídíte resty, které jste dlouho odkládali. Žádné pravidelné návštěvy úřadu, žádné obíhání pracovních pohovorů, které ani neodpovídají vašemu vzdělání, praxi či zkušenostem.
„Pokud si člověk řádně platil sociální pojištění a má tedy nárok na finanční podporu v nezaměstnanosti, může dobu mezi zaměstnáními využít k odpočinku, péči o svoji rodinu a zdraví. Je to naprosto legitimní. Úřad práce by v této době neměl uchazeče nesmyslně zatěžovat administrativními procedurami,“ říká Daniel Krištof, generální ředitel Úřadu práce ČR.
Chystané změny mají začít fungovat ve druhé polovině roku. Má to ale jeden háček.
Aby se na vás v prvních měsících nezaměstnanosti nezaměřilo oko úřadu, musíte spadat do takzvané nerizikové skupiny. „Většině nerizikových klientů by se měl úřad práce věnovat intenzivněji až v případě, pokud si do pěti měsíců práci nenajdou. Tedy pokud si klient sám o pomoc neřekne,“ vysvětluje Krištof.
Nejrizikovější je starší žena ze severu bez řidičáku a e-mailu
Naopak s uchazeči, kteří mají problémy najít uplatnění do devíti měsíců od posledního zaměstnání, bude úřad intenzivněji pracovat. O jejich rizikovosti hned v úvodu rozhodne několik faktorů. Úřad ve spolupráci s vědci z Masarykovy univerzity zpracoval model, který u každého uchazeče dokáže na základě dostupných dat odhadnout stupeň rizika, že si nenajde práce.
Rizikové faktory jsou:
- Předchozí dlouhodobá nezaměstnanost. Rizikovější jsou ti, kteří už dříve s hledáním práce měli problémy.
- Hledání práce v kraji, kde o danou práci klesá zájem. Zohledňuje se, zda zájem o dovednosti uchazeče v daném kraji roste, nebo klesá. Model ukázal, že nejvyšší podíly rizikových klientů jsou koncentrovány zejména do periferních regionů na severu Čech.
Úřad práce ČR- Dosažené pouze základní vzdělání. Vzdělání je zásadní faktor podmiňující úspěch na trhu práce. Při rozlišení registrovaných nezaměstnaných podle jejich vzdělání je patrné, že úroveň vzdělání ovlivňuje délku registrace – ta je nejkratší pro uchazeče s nejvyšším vzděláním a naopak nejdelší pro uchazeče se základním vzděláním nebo zcela bez vzdělání.
- Délka práce v trvalém pracovním poměru. Čím déle v něm uchazeč pracoval, tím lépe.
- Uchazeč nepracoval už v době 60 dní před začátkem registrace.
- Uchazeč nemá řidičský průkaz. Neznamená to ale nutně, že okamžitě po získání řidičského průkazu se riziko sníží.
- Žena. Kromě rozdílu v odměňování je pro ženy těžší si vůbec práci najít. Muži obvykle zůstávají registrovaní v evidenci uchazečů kratší dobu. Muži a ženy s vysokoškolským vzděláním se v délce registrace na úřadu práce ale příliš neliší. Ukazuje se, že vysokoškolské vzdělání srovnává pozici mužů a žen na stejnou úroveň.
- Věk uchazeče v době registrace. Podíl rizikových uchazečů je relativně stabilní až do 50 let. U věkové kategorie 55 až 65 let však riziko významně narůstá. To může mít řadu strategických (očekávání starobního důchodu) i objektivních důvodů (například ztráta produktivity v důsledku zhoršení kognitivních schopností a související snížená schopnost adaptace na nové technologie). Roli hraje i diskriminace ze strany zaměstnavatelů.
- E-mail. Kdo nemá e-mail, má větší problém s uplatněním. Neznamená to, že založením e-mailu riziko zmizí.
„Pro nalezení práce u rizikovější skupiny je často třeba větších strukturálních změn jako je rekvalifikace, získání řidičského průkazu nebo doplnění digitálních dovedností. Zároveň musí absolvovat více pohovorů a výběrových řízení, aby si nějakou práci vůbec našli. Vzhledem k tomu, že tyto aktivity trvají delší dobu, je vhodné zahájit je hned po evidenci uchazeče o zaměstnání, jakmile se zorientuje na trhu práce,“ říká Daniel Krištof.
Odhaduje, že nejrizikovějších klientů je zhruba třetina ze všech lidí v evidenci úřadů práce.
Nejde o nálepku, tvrdí úřad
„Pokud chceme cíleněji využít kapacit zaměstnanců úřadu, je vhodné zaměřit se především na uchazeče o zaměstnání, u kterých je vysoké riziko, že si práci do devíti měsíců nenajdou. Faktory rizikovosti jsou v čase stabilní a dobře známé v okamžiku zařazení uchazeče do evidence, není tedy žádný důvod intenzivní práci s uchazečem jakkoli odkládat,“ argumentuje ředitel úřadu práce.
Vybraní poradci úřadu budou na práci se segmentací klientů proškoleni. „Klient má právo na informace, aby znal svoji situaci, možné riziko a věděl, jaké má možnosti. Informace musí být sděleny srozumitelným způsobem, důležité je věnovat čas na vysvětlení a odpovědět klientovi na všechny otázky,“ slibuje Krištof.
Podle něj dokážou speciálně vyškolení úředníci lidem vysvětlitt, že rizikovost není „nálepka“ nebo trvalé označení, ale slouží k pochopení potíží a nastavení efektivního postupu. Měli by lidem také říci, že jejich stav je zvládnutelný, a že existuje mnoho způsobů, jak posílit pozici na trhu práce a najít si dobrou práci.
„Nastavení optimálního postupu poradců jsme diskutovali s předními odborníky a také vybranými klienty, výsledek jsme podrobili debatě i na poradním sboru,“ zdůrazňuje ředitel Krištof.
Chystá se i vyšší podpora
Poslanci by letos měli rozhodnout také o změnách podpory v nezaměstnanosti. V prvních měsících bez práce má podpora výrazně stoupnout – na 80 procent původní mzdy. Naopak při delším setrvání mezi nezaměstnanými bude nižší.
„Při současném nastavení systému podpory v nezaměstnanosti se lidé dostávají do situací, kdy je pro ně obtížné hradit své závazky. Tím setrvávají v současném zaměstnání, i když jim třeba plně nevyhovuje,“ říká ministr práce Marian Jurečka.
Podle něj je třeba rozhýbat trh práce a podpořit lidi v tom, aby si hledali novou práci, nebáli se změn a přitom věděli, že se o ně po určitou dobu stát postará. Více lidí na trhu práce navíc pomůže i zaměstnavatelům, kteří si budou moci lépe vybírat mezi kandidáty.
Mezi hlavní zvažované změny patří kromě zvýšení podpory v nezaměstnanosti také konec penalizace odchodu z práce na dohodu, lákavější podpora v případě rekvalifikací a posunutí věku u délky čerpání státní pomoci.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem