Zdroj: Shutterstock
Podnikatelé se mohou těšit na další vlnu úvěrového programu s názvem Covid III. Ministerstvo průmyslu a obchodu ho chystá pro OSVČ a podnikatele s maximálně 500 zaměstnanci.
Státní Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) slibuje zveřejnit podrobnosti během několika dnů, příjem žádostí začne „přibližně v polovině května“ místo původně avizovaného začátku měsíce.
Právě přes úvěrový program Covid míří podstatná část z víc než bilionové státní pomoci, kterou se chlubí ministryně financí Alena Schillerová. Jde přitom o přímou pomoc – žádné dotace, ale jenom státní záruky na klasický úvěr u některé z komerčních bank.
„Podstata záruky spočívá v tom, že usnadňuje firmám přístup ke komerčním úvěrům,“ připomíná ředitel ČMZRB Jiří Jirásek.
Pro velké exportní firmy s alespoň 250 zaměstnanci odstartoval nový program Covid plus. Žádosti od včerejška přijímá státní exportní pojišťovna EGAP, která také poskytne 80% záruku. Výše úvěru může dosáhnout od pěti milionů do dvou miliard korun, maximálně výše je čtvrtina ročního obratu firmy.
Předchozí vlny programu Covid byly podle mnoha podnikatelů ukázkou, jak by státní pomoc v době koronavirové krize vypadat neměla: Příjem žádostí skončil krátce po startu kvůli vyčerpání peněz. Na informaci, jestli jejich žádost uspěla, čekali podnikatelé hlavně v první vlně (ještě bez účasti komerčních bank) týdny. A naprostou většinu z nich stát nakonec zamítl.
Jak pandemie koronaviru zasáhla české podnikatele? Jsou vládní opatření přiměřená, nebo jimi stát napáchal víc škody než užitku? A co si ze současné situace vzít pro chvíle, až se život zase vrátí do normálu?
První dvě vlny navíc nebyly dostupné pro podnikatele z Prahy. Pro ně se později otevřela speciální varianta Covid Praha, vyčerpaná po necelých deseti minutách. Kvůli pozdnímu zveřejnění informace o tom, že zájemci o státní podporu už musí mít v ruce souhlas s úvěrem od komerční banky, měly firmy prakticky jediný den na klíčové jednání (a banky na rozhodnutí).
Ministerstvo průmyslu a obchodu ubezpečuje, že v programu Covid III se tentokrát dostane na všechny. Situace, kdy se finanční prostředky vyčerpají kvůli obrovské poptávce během chvíle, už by podle Tomáše Weisse z tiskového oddělení ministerstva financí opakovat neměla. Ministerstvo průmyslu a obchodu na otázky webu Peníze.cz neodpovědělo.
Problém podle Weisse nehrozí jak díky výši státní záruky, tak maximálnímu objemu úvěrů, které pod touto zárukou budou poskytnuty. Státní záruka ve výši 150 miliard korun umožní poskytnout úvěry ve výši téměř půl bilionu.
Maximální výše provozního úvěru v programu Covid III, který už bude dostupný i pro zájemce z Prahy, může dosáhnout 50 milionů korun. U firem do 250 zaměstnanců bude stát ručit nejvýš za 90 procent dluhu z úvěru, u firem s 250 až 500 zaměstnanci se zaručí za 80 procent dluhu.
Covid III má fungovat jako takzvaná portfoliová záruka. Komerční banky posbírají žádosti o komerční úvěry, posoudí bonitu žadatele, zkontrolují, zda splňují podmínky programu, schválí úvěr a předloží záruční bance projekty, na které stát poskytne kumulovanou záruku. Státu tím odpadne administrativa a žadatel přijde do styku pouze se svou bankou.
„Protože je na úvaze jednotlivých komerčních bank, jaké úvěry ČMZRB k zajištění záruky předloží, nebude role národní rozvojové banky ve schvalovacím procesu tak významná jako v předchozích programech,“ dodává Weiss. Ministerstvo si od tohoto přístupu slibuje rychlejší vyřízení i rychlejší přístup zájemců k penězům.
Pomoc podnikatelům a zaměstnancům musí být hlavně rychlá a jednoduchá, zdůrazňují experti. Hned tři z klíčových vládních programů ukazují, jak zbytečně plýtváme časem a energií, tedy i penězi.
Přímá pomoc státu má být masivnější, navrhují experti ze sdružení KoroNERV-20. Porovnali, jak vypadá podpora ekonomiky v ostatních zemích.
Problém ale může nastat u podnikatelů, kteří dosud neměli ve „své“ bance předschválené žádné úvěrové limity. Jestliže dříve neměli finanční obtíže, jejich banka ještě neprováděla rozsáhlou úvěrovou analýzu k posouzení bonity, a proto vyřízení jejich žádostí může trvat déle.
„Předpokládáme, že výše státní záruky a související maximální objem úvěrových prostředků nabízí dostatečnou příležitost o úvěr požádat skutečně kohokoliv,“ ubezpečuje mluvčí ministerstva financí. „Ministerstvo objem prostředků diskutovalo se zástupci bank a v tuto chvíli se jeví jako dostačující,“ dodává.
To je však podle šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy kamenem úrazu. Spíš než s bankéři by totiž vláda měla spolupracovat s podnikateli. „Kdyby ji skutečně zajímalo, jak českým firmám pomoci, mohla se inspirovat v okolních zemích anebo alespoň české programy nastavit tak, aby skutečně přinášely potřebnou likviditu, a nejen plané naděje,“ podotýká Prouza.
Komerční bankéři se shodují, že ručení státu v rámci programu Covid III je horší než v jiných zemích EU. Důvodem je příliš nízký takzvaný portfolio cap. Českomoravská záruční a rozvojová banka totiž komerčním bankám zaručí pouze 30 % celého portfolia úvěrů. Původně mělo jít dokonce jenom o 25 %, ale poslanci během projednávání návrhu ve sněmovně schválili navýšení.
Přestože tedy v jednotlivých případech zaručí ČMZRB individuální úvěr až 90 %, celé portfolio získá státní záruku jen ve výši 30 %. „Například sousední Slovensko má v podobném programu portfolio cap 50 % a země jako Německo, Rakousko, Francie nebo Itálie dokonce žádný nemají,“ připomíná Jakub Tomaštík, ředitel ČSOB EU Centra.
To může žadatelům situaci zkomplikovat. I dál je totiž každá komerční banka povinna vyhodnotit rizikovost úvěru, tedy návratnost úvěru, a to individuálně.
„Obecně se dá říci, že se banky dívají do minulosti na finanční výsledky žadatele a stejně tak predikují, s jakou pravděpodobností bude žadatel schopný úvěr řádně splácet,“ říká Tomáš Zavoral, šéf komunikace Raiffeisenbank.
Podle Tomaštíka má banka porozumění pro to, že v době omezení provozu došlo k určitému poklesu tržeb. Proto by pokles tržeb v době restrikcí neměl být limitem. „Spíše nás zajímají celkový přístup firmy a kroky k obnovení provozu. A také výsledky a fungování společnosti před pandemií,“ dodává.
Když pronajímatel sleví 30 procent, zaplatí stát 50 procent původní ceny a nájemce zbylých 20 procent.
Podmínkou je, že firma dosáhla v roce 2019 minimálního obratu ve výši 180 tisíc korun, nebo má předpoklad dosažení takového obratu v letech 2020 nebo 2021.
Firmy budou moct od května na tři měsíce odložit platby sociálního pojištění za své zaměstnance. Shodla se na tom vláda.
Poslanci definitivně schválili prodloužení programu Pětadvacítka. Senátní návrhy na zvýšení a rozšíření „kompenzačního bonusu“ ale neprošly.
„Pokud je žádost o úvěr odmítnuta, je to obvykle z důvodu, že klient buď nesplnil kritéria programu, nebo protože v bance nezískal úvěr z důvodu úvěrové historie nebo rizika,“ říká Dita Pasquier, manažerka firemního financování v Komerční bance.
Banky budou muset současně zveřejnit údaje o úvěrovaném podniku, jeho skutečném majiteli a výši úvěru. Státní záruka totiž jde z peněz daňových poplatníků, takže mají právo vědět, u koho peníze skončí.
„Tvrzení ministerstva o dostupnosti úvěrů pro všechny jsou naprostou chimérou. Dosavadní zkušenosti i přístup bank ukazují, že aktuálně nastavené podmínky rozhodně nepomáhají těm, kteří byli krizí postiženi,“ zdůrazňuje Prouza.
Z jeho zkušeností vyplývá, že v programu Covid I bylo schváleno přibližně 200 žádostí z 3200, úspěšnost tedy dosáhla asi šesti procent. V Covid II bylo schváleno 250 žádostí z 6000, což znamená 4% úspěšnost.
„Nám i mnohým kolegům, kteří žádali o Covid I, přišla buď zamítavá odpověď, nebo řada doplňujících otázek s podmínkou ručení osobním majetkem. To za současné situace není pro mnohé možné,“ potvrzuje Luboš Kastner z asociace provozovatelů restaurací, kaváren a barů APRON.
Banky odmítly řadu zájemců paradoxně právě proto, že podnikají v sektoru zasaženém koronavirem. „Naivně jsem si přitom myslel, že právě těmto firmám mají být úvěry určeny. Místo toho vidíme, že banky využívají poskytnuté garance k tomu, aby přeúvěrovaly firmy, které byly problematické již dříve, zatímco skutečné pomoci postiženým firmám je poskrovnu,“ míní Prouza.
Skutečnou pomocí by podle šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu bylo nastavení programu Antivirus jako zálohový (anebo kdyby peníze zaměstnancům vyplácel rovnou stát). Dále odklad plateb sociálního zabezpečení – těm nejpostiženějším firmám i jejich odpuštění – a včasná pomoc zavřeným obchodům a restauracím s platbou nájemného.
„Stát totiž na rozdíl od firem neřeší problémy s cash flow. To by byla tři rychlá opatření, která by skutečně naplnila slib premiéra, že nenechá nikoho padnout. Zatím bohužel zůstalo jen u slibů a desítky tisíc lidí to stálo jejich místo,“ dodává Prouza. A zdůrazňuje, že chytře nastavená pomoc by byla pro stát mnohem levnější než to, že podnikatelé a jejich zaměstnanci skončí na úřadu práce.
Koronavirus: aktuality, kalkulačky, informace
Chraňte nejen sebe, ale i svoji peněženku. Vybíráme nejdůležitější texty a nástroje, které vám pomohou překonat dopady pandemie viru COVID-19.
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
