Řada živnostníků a malých firem se začíná potýkat s nedostatkem hotovosti. Kvůli recesi jim mnozí odběratelé a zákazníci dluží a platí pozdě. Faktury podnikatelé proplácejí mnohdy až několik týdnů i měsíců po uplynutí splatnosti. Někteří drobní živnostníci a podnikatelé se tím dostávají do pasti druhotné platební neschopnosti, která je může dovést ke krachu.
„Máme faktury, které nám odběratelé měli dávno uhradit, přitom nás žádají, abychom jim splatnost ještě alespoň o dva měsíce prodloužili. Nedostatek hotovosti nás nutí, abychom se začali chovat podobně. Celkem nám zákazníci po lhůtách splatnosti nyní dluží přes 200 tisíc korun,“ říká majitel jedné pražské reklamní agentury. Jak dodává, situaci řešili ve firmě už před půl rokem tak, že si nejprve snížil vlastní plat i plat svého společníka. „Museli jsme dál snižovat náklady, což se dotklo i platů zaměstnanců. O tři pracovníky jsme již přišli. Našli si práci jinde. Další dva budeme muset nejspíš ještě propustit,“ poznamenává podnikatel.
„Z našeho posledního průzkumu vyplývá, že po lhůtě splatnosti platí faktury tři ze čtyř firem a situace se nezlepšuje. Podle našich odhadů stoupl počet podniků, které se potýkají s druhotnou platební neschopností, o dalších pět až deset procent,“ říká prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Zhoršování platební morálky mezi podnikateli prokázal rovněž aktuální průzkum Poštovní spořitelny. „Z telefonického dotazování mezi 500 drobnými živnostníky vyplývá, že minimálně 60 procent z nich se setkává s opožděným proplácením faktur. Ve většině případů se živnostníci nesnaží chytračit a uměle prodlužovat placení. Spíše je k tomu nutí situace,“ říká Tomáš Basista z Poštovní spořitelny.
Podle Tomáše Basisty zhruba tři čtvrtiny živnostníků, kteří mají problém se splatností faktur ze strany zákazníků, pociťují, že to má dopad i na jejich živnost. „Takový stav ohrožuje zdravé fungování firmy. Živnostníkům začne chybět hotovost i na úhradu pravidelných plateb, jakou jsou daně nebo sociální a zdravotní pojištění. Často pak sahají k tomu, že sami začínají platit faktury svým dodavatelům až po lhůtách splatnosti,“ poznamenává Basista.
„To, že se platební morálka firem v posledním půlroce zhoršuje, je nesporné a těžko se proti tomu dá bránit. Je proto velmi důležité, aby si každá firma uvědomila, že úmyslným odsouváním plateb nezhoršuje finanční situaci jen svým dodavatelům, ale zároveň i sama sobě. Roztáčí se tím kolotoč, který se v závěru obrací i proti těmto firmám, kdy jim naopak přestávají platit jejich odběratelé. Jediným receptem v této složité situaci je maximální odpovědnost a dodržování doby splatnosti faktur jak firmami, tak i státem. Problém totiž není jen na straně samotných firem, ale i státu, který je na špičce neplatičů. Přitom by měl jít v boji proti druhotné platební neschopnosti příkladem, “ říká Petr Kužel.
Na paradox, že na špici žebříčku neplatičů stojí právě stát, upozorňuje Hospodářská komora již delší dobu. Poukazuje na případy, kdy stát diktuje platební podmínky u veřejných zakázek tak, jak není v běžných obchodně závazkových vztazích obvyklé. „Často podnikatelé dostávají za odvedené dílo zaplaceno až po několika měsících, v extrémních případech stát platí ve lhůtách až osmiměsíčních a přispívá tak ke zhoršování oběhu peněz ve firmách,“ upozorňuje Hospodářská komora. Nejvíce jsou tím podle šéfa Hospodářské komory postiženy zejména malé a střední subdodavatelské firmy, které mají okamžité náklady, ale musí velmi dlouho čekat na platbu za odvedenou práci.
„Hospodářská komora i nadále trvá na tom, že řešením současného stavu by bylo stanovení maximální doby splatnosti faktury, které by zlepšilo platební morálku nejen podnikatelů, ale i státu. Jako optimální se nám jeví maximální lhůta 60 dnů,“ uzavírá Petr Kužel
Máte obavu, že přijdete o práci kvůli druhotné platební neschopnosti firmy, v níž pracujete? Znáte někoho, kdo letos o práci přišel? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem