Publikace nazvaná Náhrada mzdy zaměstnance po dobu dvou týdnů nemoci je určená mzdovým účetním a zaměstnavatelům. Autor Bořivoj Šubrt v ní přináší přes třicet konkrétních příkladů, ve kterých rozebírá, za jakých podmínek má při pracovní neschopnosti zaměstnanec nárok na náhradu mzdy a v jaké výši. Všechny modelové situace odráží každodenní situace, s nimiž se zaměstnavatelé mohou setkat.
V praktické publikaci je do detailů rozebráno, jakým způsobem mohou zaměstnavatelé nemocného pracovníka kontrolovat, jak mohou spolupracovat s ošetřujícím lékařem a jaká mají práva v případě, že zaměstnanec poruší léčebný režim. Jsou zde také popsány možné sankce, ke kterým může zaměstnavatel sáhnout, i povinnosti, které je potřeba dodržet v situacích, kdy kontrola odhalí nedodržování léčebného režimu. Autor se nevyhýbá ani problémovým otázkám, například tomu, co vlastně smí zaměstnavatel kontrolovat, aby nezasahoval do soukromí zaměstnance.
Na konkrétních případech autor upozorňuje na možná úskalí, se kterými se mohou mzdové účtárny při výpočtech náhrady mzdy potýkat. „Jestliže je náhrada mzdy poskytovaná zaměstnancům ve výši podle zákona, nepodléhá dani z příjmu ani odvodu pojistného na sociální a veřejné zdravotní pojištění. Daňově se tak chová stejně jako dávky nemocenského pojištění,“ upozorňuje Bořivoj Šubrt. Pokud ale bude zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy již za první tři dny nemoci nebo bude zaměstnancům vyplácet nadstandardní náhradu mzdy nad výši stanovenou zákonem, tyto částky již zdanění podléhají a je nutné z nich odvést pojistné.
Příklad 1
Zaměstnanec ukončil noční směnu a poté navštívil lékaře, který ho uznal dočasně práce neschopným. Pracovní neschopnost bude začínat až následujícím kalendářním dnem, bez ohledu na skutečnost, jak den vzniku dočasné pracovní neschopnosti vyznačil lékař.
Příklad 2
Zaměstnanec pracuje na směně od 7 do 15.30 hodin. V 10 hodin odejde k lékaři, který ho uzná práce neschopným. Tento den je prvním dnem dočasné pracovní neschopnosti.
Příklad 3
Zaměstnanec po své směně, kterou ukončil ve 14 hodin, pracoval přesčas. V průběhu práce přesčas utrpěl pracovní úraz a lékař jej uznal dočasně práce neschopným. Protože zaměstnanec v ten den odpracoval celou směnu (práce přesčas není součástí směny), je prvním dnem dočasné pracovní neschopnosti následující kalendářní den.
Druhá knižní novinka je určená všem plátcům DPH. Autor Václav Benda v ní podává srozumitelný výklad celého mechanismu fungování daně z přidané hodnoty. Grafická úprava spolu s číselným rejstříkem umožňuje, aby se čtenář v informacích o DPH a všech změnách, ke kterým letos došlo, rychle orientoval. Výklad provází celá škála konkrétních příkladů. Předností Merita je i to, že si plátci DPH spolu s publikací zajistí zdarma také aktualizaci všech případných změn.
V Meritu autor vysvětluje všechny pojmy související s DPH, naučí plátce vystavovat či opravovat daňové doklady nebo například uplatňovat daň v tuzemsku i při vývozu a dovozu. Nechybí také postupy v případě, že je zboží nebo služba od výběru této nepřímé daně osvobozená nebo podléhá zvláštnímu režimu. Součástí výkladu je rovněž vzor daňového přiznání, souhrnné hlášení k DPH a také aktuální znění příloh se seznamem zboží a služeb podléhající snížené sazbě.
Meritum daně z přidané hodnoty je tak spolehlivým a přehledným průvodcem, se kterým mohou plátci DPH vyřešit i složité případy, s nimiž se v každodenní praxi setkají.
Příklad 1
Při opravě základu daně v lednu 2009, kdy platí snížená sazba daně 9 procent, u zdanitelného plnění, které se uskutečnilo v prosinci 2007 se sazbou 5 procent, se uplatní sazba daně platná v prosinci 2007.
Příklad 2
Pokud česká firma, která je plátcem daně, doveze zboží z Číny a zboží je propuštěno v Německu do volného oběhu, přepravení tohoto zboží z Německa do tuzemska je přemístěním zboží, které se považuje za pořízení zboží z jiného členského státu EU.
Příklad 3
Pokud si česká firma, která je plátcem DPH, nechá zpracovat projekt administrativní budovy, jež se bude stavět v ČR, od slovenského architekta, který je na Slovensku registrován k dani a nemá v České republice provozovnu, místo plnění bude v tuzemsku. Česká firma tak bude muset jako plátce daně přiznat daň v České republice podle zde platného zákona o DPH.
Sdílejte článek, než ho smažem