Firmy rozdělují na dva tábory – ty, které drony chápou jako příležitost, a ty, které je stále považují za sci-fi. A tahle mezera se každým měsícem prohlubuje.
Český průmysl vzlétnul rychleji, než čekal kdokoliv
České firmy přepisují evropské statistiky svou agresivitou v adopci dronů. Zatímco globální trh poroste na 54,6 miliardy USD do roku 2030, naše firmy si už dnes odkrojily svůj díl koláče.
Primoco UAV z toho má tržby přes miliardu korun a vyrábí 250–300 dronů ročně. Dronetag ovládá téměř polovinu amerického trhu s identifikačními systémy. To nejsou čísla nějakých startupů – to je průmyslová realita.
Nejdynamičtěji rostou čtyři segmenty: průmyslové inspekce (38 % využití), zemědělství (29 %), logistika (18 %) a bezpečnost (15 %). Každý segment řeší jiný problém, ale všechny mají společný jmenovatel – dramatické snížení nákladů při zvýšení přesnosti.
Pokud tvoje firma ještě neměří drony v hodinách práce, ale v „kolik to stojí“, už zaostáváš.
Zemědělství: Mezi genialitou a byrokracií
V zemědělství se děje něco fascinujícího. Čeští farmáři registrovali přes 12 000 dronů a 68 % z nich používá pokročilé senzory pro analýzu vegetačních indexů. Dokážou identifikovat problémové oblasti na poli s přesností na 5 centimetrů.
Jenže tady přichází absurdita českého stylu. Máme technologie na úrovni NASA, ale zákon zakazuje aplikaci pesticidů drony kvůli legislativě z roku 2012.
Farmáři si pomáhají dotacemi z EU, které pokrývají 60 % nákladů (až 460 000 Kč na dron s termokamerou). Výsledek? Nárůst žadatelů o 47 % za rok. Ministerstvo slibuje novelizaci zákona v roce 2026 – doufejme, že to nebude jen prázdné slovo.
Zdroj: Shutterstock
Průmyslové inspekce: Kde drony skutečně září
Tady se ukazuje pravá síla technologie. VZÚ Plzeň provedl inspekci čtyř chladicích věží pomocí 300 dronových letů a ušetřil 17 milionů korun oproti tradičním metodám. To není jen číslo v tabulce – to je konkurenční výhoda.
Drony s LiDARem generují 3D modely s přesností ±2 cm. ČEPS plánuje, že do roku 2027 nahradí drony 30 % inspekčních letů vrtulníků na vedeních vysokého napětí. Když víš, že hodina vrtulníku stojí 80 000 Kč a dron stejnou práci udělá za 3 000 Kč, matematika je jasná.
V energetice testují drony s UV kamerami pro detekci koronových výbojů. Defekt, který by dřív našli až při výpadku, teď odhalí preventivně. To není jen úspora peněz – to je spolehlivost dodávek energie.
Regulace: Kde se láme chléb
EASA vydala aktualizovanou metodiku SORA 2.5, která zpřísnila požadavky na bezpečnost, ale zároveň otevřela nové možnosti pro BVLOS operace. Úřad pro civilní letectví spustil digitální mapu zakázaných zón – konečně máš jasno, kde můžeš a nemůžeš létat.
Dronetag vyřešil problém koexistence s klasickou aviatikou svým Remote ID systémem. Integrace s ADS-B transpondery snížila počet incidentů u letišť o 72 % mezi lety 2023 a 2025. To je důkaz, že technologie může regulaci nejen splnit, ale i zlepšit.
Klíčové je pochopit, že regulace nejsou nepřítelem inovací – jsou rámcem pro škálování. Firmy, které to pochopí dřív, budou mít náskok.
Budoucnost je tady – otázka je, jestli ji chytíš
Český dronový průmysl generuje 15 000 nových pracovních míst a 2,4 % HDP do konce dekády. To nejsou predikce – to jsou čísla založená na současných projektech a smlouvách.
Firmy se dělí na dva tábory: ty, které drony integrují do svých procesů už dnes, a ty, které čekají, až „to dozraje“. Problém je, že až to dozraje, náskok konkurence bude nepřekonatelný.
DronPro Drony nejsou budoucnost – jsou přítomnost. Otázka není, jestli přijdou do tvého odvětví, ale jestli tam budeš mezi prvními, nebo mezi posledními. A v byznysu, jak víš, je druhé místo první místo mezi poraženými.
Sdílejte článek, než ho smažem