V některých metropolích na západ od nás jsou krátkodobé pronájmy už nějakou dobu regulované. Některá města omezila dobu, po kterou je možné nemovitost pronajímat, jiná dovolují pronajímat pouze nemovitosti, ve kterých pronajímatel zároveň bydlí.
V Česku se přes opakované snahy nic podobného nepodařilo. Pokusy hlavního města Prahy o novelizaci živnostenského zákona a občanského zákoníku neprošly Sněmovnou. Nyní to s dalším návrhem zkouší ministerstvo pro místní rozvoj.
„Sdílené ubytování se již dávno odklonilo od své původní podstaty, tedy od sdílení části nemovitosti, kterou vlastník momentálně nepotřebuje. Nyní jde mnohdy o regulérní podnikání v ubytovacích službách. Proto je nutné platformy, jako je například Airbnb, regulovat a zajistit, aby měli všichni podnikatelé stejné podmínky. Připravili jsme proto návrh, který nad tímto podnikáním zajistí větší dohled,“ komentuje návrh novely živnostenského zákona ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Připravovaný návrh zatím neprošel připomínkovým řízením, jeho podoba se tedy ještě může změnit. Základní parametry jsou ale podle ministerstva jasné a dané.
V praxi by se mělo rozlišovat mezi příležitostnými a profesionálními ubytovateli, kteří by měli být ve všech nabídkách ubytování jednoznačně identifikovatelní, a majitelé pronajímaných nemovitostí mají mít větší odpovědnost za chování svých hostů. „Cílem návrhu je především zlepšit soužití mezi ubytovanými osobami a rezidenty primárně tím, že jak přímo ubytovatelé, tak i majitelé nemovitostí budou zainteresováni na výběru skladby ubytovaných osob a jejich následném chování v ubytovacích prostorách,“ vysvětluje Veronika Hešíková z tiskového oddělení ministerstva.
Sdílená ekonomika je sice moderní trend, podle ministerstva ale nemá zasahovat do práv rezidentů a poškozovat trh s ubytovacími službami. Kritici krátkodobých pronájmů upozorňují na to, že v domech, kde se takové ubytování nabízí, často dochází k narušování pořádku a klidu a v konečném důsledku k odlivu trvale bydlících lidí z některých domů a ulic.
Krátkodobé ubytování se nenabízí jen přes Airbnb. Existuje řada jiných příbuzných platforem, včetně českých. Airbnb je ale zdaleka největší. Podle poslední analýzy Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (vyšla loni v prosinci) bylo ke krátkodobému ubytování přes Airbnb v polovině minulého roku nabízeno zhruba sedm tisíc bytů. To je polovina ze stavu o rok dřív. Přesto takové byty na Starém Městě představovaly 14,5 procenta ze všech bytů. Nejde přitom o nabídku jednotlivých vlastníků jednotlivých bytů, často jeden subjekt spravuje i víc než deset bytů najednou. Od loňského července, kdy průzkum vznikal, se samozřejmě čísla pravděpodobně výrazně proměnila, covid prozatím odezněla a turistický ruch se vrací. O to palčivěji je ale Airbnb (a spol.) vnímáno jako problém.
Druhým popudem k navrhované změně legislativy je kromě starosti o rezidenty snaha o narovnání trhu s ubytováním. Ministerstvo pro místní rozvoj chce zlepšit dohledatelnost ubytovacích míst, aby bylo možné snadněji provádět kontroly toho, jestli ubytovatelé plní všechny své povinnosti – podobně jako se kontrolují „klasická“ ubytovací zařízení, tedy hotely, ubytovny a podobně.
„Veškeré nabídky na poskytnutí ubytování, včetně jejich elektronických forem, budou muset být označeny jednoznačným identifikátorem (jeho konečná podoba se zvažuje), který umožní příslušným orgánům státní správy ztotožnit poskytovatele ubytování i nemovitost, v níž je ubytování poskytováno. Ubytovatel bude odpovědný za to, že ubytované osoby budou dodržovat klid a pořádek v domě,“ doplňuje Hešíková.
Pokud ubytovatele nebude možné identifikovat nebo kontaktovat, má podle návrhu novely nést odpovědnost vlastník nemovitosti. Opakované porušování povinností bude znamenat ztrátu živnostenského oprávnění pro ubytovatele a možnost soudního zákazu poskytovat nemovitost k ubytovacím službám. Na správné identifikaci ubytovatele v nabídkách mají spolupracovat i platformy.
Uvažuje se také o změně zákona o místních poplatcích, který je v gesci ministerstva financí. Ministerstvo pro místní rozvoj se domnívá, že změna by měla dát obcím možnost stanovit maximální výši poplatku z ubytování. Od roku 2021 může být maximálně 50 korun, teď se zvažuje posunutí hranice nejspíš na 100 korun.
Drtivá většina obcí tento poplatek na svém území vůbec nevybírá a jen málokterá ho zavedla v plné výši. Ministerstvo pro místní rozvoj očekává, že maximální částku využijí pouze ty obce, kde je skutečně rozvinutý turistický ruch.
Vybraná města se zvýšeným turistickým ruchem pak mají mít možnost obecní vyhláškou stanovit profesionálním ubytovatelům další podmínky.
Svůj vlastní návrh na změnu živnostenského zákona, který by měl řešit problematiku sdíleného ubytování, předložilo i zastupitelstvo hlavního města Prahy. Poslanecká sněmovna ale zatím nepřistoupila k jeho projednávání.
Komise Rady hlavního města Prahy pro krátkodobé ubytovací služby chce prosadit čtyři úpravy pravidel krátkodobého ubytování. Klíčový je podle ní přístup k informacím od platforem typu Airbnb o bytech, které jsou využívané pro ubytování turistů. Na návrh komise byla v parlamentu schválená novela zákona, aby byly platformy povinny informace na vyžádání úřadů sdělovat.
Dál komise požaduje posílení práv vlastníků bytů v domech. Návrh novely občanského zákoníku, který by měl společenstvím vlastníků jednotek umožnit omezit v domě krátkodobé ubytování už zaslala ministrovi Bartošovi, je to už několikátý pokus pražského zastupitelstva o změnu v občanském zákoníku.
V dalším bodu zastupitelstvo hlavního města usiluje o to, aby Praha a další obce byly živnostenským zákonem zmocněny regulovat nařízením využívání bytů pro krátkodobé ubytovací služby.
V rámci posledního bodu chce komise zajistit vymáhání dodržování stávajících stavebních a dalších předpisů pro ubytovací služby i v bytech užívaných ke krátkodobým pronájmům, trvalé využívání bytů pro ubytovací služby podle ní není v souladu s tím, že byt je kolaudován k bydlení, nikoli k provozování hotelu.
„Zde jsme dosáhli vydání metodického pokynu MMR, aby stavební úřad rychle konaly, když obdrží stížnosti a zamezily užívání bytů v rozporu s jejich účelem,“ sděluje radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová, která komisi Rady hlavního města Prahy pro krátkodobé ubytovací služby předsedá.
Zákon, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj, podle Kordové Marvanové obsahuje řadu věcí, které pro Prahu nepožadovali, a dokonce by byl v některých bodech i v rozporu s výš uvedenými záměry problémy s Airbnb by řešit nepomohl.
„Negativní stanovisko jsem za komisi sdělila v parlamentu na kulatém stolu, takže nyní čekáme, jaký návrh konkrétně ministerstvo pro místní rozvoj předloží do připomínkového řízení. V jeho rámci chceme uplatnit naše připomínky,“ říká pražská radní a dodává, že obdobné zásadní výhrady na kulatém stole zazněly i od řady dalších subjektů (spolek Snesitelné bydlení v centru Prahy, Asociace hotelů a restaurací, Občanské sdružení majitelů domů a další).
Spolek Snesitelné bydlení v centru Prahy, který proti krátkodobým pronájmům dlouhodobě bojuje, namítá, že nejde ani tak o jejich regulaci, ale spíš o jejich legalizaci. „Tato legalizace navíc zásadním způsobem skrytě novelizuje stavební zákon a otevírá cestu k obrovskému problému,“ tvrdí předseda výboru spolku Petr Městecký.
Naráží na to, že „krátkodobí pronajímatelé“ podle něj ve skutečnosti podnikají v rozporu s živnostenským zákonem: poskytují ubytování v neodpovídajících prostorech, které nejsou kolaudovány jako ubytovací zařízení, a užívají stavbu v rozporu s jejím určením. Byty jsou určené k bydlení, ne k poskytování ubytovacích služeb. Že se stavby určené k bydlení, které stát podporuje na mnoha úrovních (od snížené DPH na opravy přes osvobození od plateb za srážkovou vodu až po možnost odečítat úroky z hypotéky z daňového základu), využívají místo něj k podnikání, označil spolek za „alarmující“.
„Je až neuvěřitelné, kolik energie jsou předkladatelé ochotni v současné bytové krizi vynaložit na to, aby existující, ale i nově vznikající byty bylo možné užívat jinak než k základnímu, dosud státem podporovanému účelu, tedy bydlení. To nemůže být způsobeno pouze neznalostí předkladatelů, ale též lobbingem protistrany,“ říká Petr Městecký.
Jana Divinová
Sdílejte článek, než ho smažem
