Zdroj: Shutterstock
Povinnost evidovat své skutečné vlastníky mají obchodní společnosti a družstva už od začátku roku 2018. Dostaly na to rok času – nejpozději do 1. ledna 2019. Cílem unijní směrnice, z níž vychází i česká úprava, je vyšší transparentnost s cílem předejít střetu zájmů a praní špinavých peněz nebo financování terorismu.
Jenže firmám v Česku zatím nehrozily žádné sankce, když povinnost nesplnily. „Z našich praktických zkušeností jsme toho názoru, že množství dotčených subjektů, co jsou bez aktualizovaného záznamu v evidenci skutečných majitelů, nebude malé,“ říká například advokát Ondřej Křížek z advokátní kanceláře Rowan Legal.
Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Andrey Šlechtové zapsala svého skutečného majitele do rejstříku pouze třetina obchodních společností. „Zhruba 65 % obchodních korporací tak zatím evidenční povinnost nesplnilo,“ upřesňuje.
Nový zákon o evidenci skutečných majitelů teď přinese od letošního června přísnější pravidla. S hrozbou pokuty až půl milionu korun.
Zápis do evidence skutečných majitelů bude provádět místně příslušný rejstříkový soud (krajský soud podle sídla společnosti) nebo notář.
Skutečným vlastníkem právnické osoby může být pouze fyzická osoba. Podle zákona je jím ten, kdo je takzvaným koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem. Jinými slovy: může mít přímo nebo nepřímo právo na majetkový prospěch z činnosti právnické osoby nebo přímo či nepřímo uplatňuje rozhodující vliv – například při rozhodování valné hromady.
Má se za to, že skutečným majitelem je každý, kdo může získat víc než 25% podíl na zisku nebo jiných zdrojích, a přitom tento podíl dál nepředává.
Jako skutečný majitel společnosti s ručením omezeným se tak zapíše každá fyzická osoba s podílem větším než 25 %, u akciové společnosti její jediný akcionář. V těchto případech se údaj o skutečném majiteli propíše do evidence automaticky z obchodního rejstříku – ale jenom tehdy, když společnost skutečného majitele ještě neměla zapsaného. Jestliže tuto povinnost splnila už dřív, bude muset podat návrh na zápis prostřednictvím formuláře rejstříkového soudu, případně u notáře.
Existují i právnické osoby, které skutečného majitele nemají. Mezi ně patří třeba stát, státní podniky, náboženské společnosti nebo společenství vlastníků jednotek. Tyto osoby skutečného vlastníka neevidují.
Může jít také o případ, kdy osobou s koncovým vlivem nebo koncovým příjemcem je jiná právnická osoba. Pak se do rejstříku skutečných vlastníků zapíše statutární orgán této mateřské společnosti. Nemůže se tedy stát, že v evidenci majitelů nebude zapsána žádná fyzická osoba.
Zákon začne být účinný od 1. června 2021, od tohoto data se odvíjejí i lhůty pro aktualizaci evidence. Jestliže právnická osoba splnila svou evidenční povinnost už dříve, zákon stanoví přechodné lhůty mezi šesti měsíci a jedním rokem podle typu právnické osoby. Obchodní společnosti tak mohou evidenční povinnost splnit až do 1. prosince 2021.
To ale neplatí pro firmy, které neplnily ani dosavadní povinnost. Ty musí skutečné majitele zapsat „bez zbytečného odkladu“ hned po 1. červnu. „Zápis skutečného majitele ve lhůtě bez zbytečného odkladu musí být proveden v řádu dní, maximálně týdnů. Povinná osoba musí postupovat bez nedůvodných průtahů,“ vysvětluje advokát Ondřej Křížek.
Když se objeví pochybnosti, jestli je opravdu zapsán skutečný majitel, může orgán veřejné moci (například policie nebo správní úřad) oznámit nesrovnalost rejstříkovému soudu. Ten vyznačí poznámku nesrovnalosti, zahájí tím řízení o nesrovnalosti a vyzve právnickou osobu k jejímu odstranění. Na konci soud buď dojde k závěru, že údaje jsou správné (a poznámku vymaže), nebo zjistí, že jsou nesprávné – a pak je opraví.
Nebude to ale jenom na úřadech nebo policii. Případnou nesrovnalost při identifikaci nebo kontrole klienta musí oznámit všechny „povinné osoby“ podle takzvaného AML zákona (proti praní špinavých peněz). Těmi jsou například banky, centrální depozitář, pojišťovny, auditoři, exekutoři a další. Při porušení oznamovací povinnosti hrozí povinné osobě až milionová pokuta.
Půlmilionovou pokutu pak může dostat jak společnost, tak i skutečný majitel. Přestupkem je nejen neprovedení zápisu, ale i neopravení údajů v rámci řízení o nesrovnalosti.
Finanční postih však není to jediné, co firmě a jejímu vlastníkovi hrozí. Skutečný majitel, který nebude zapsán v evidenci, si totiž nesmí nechat vyplatit ze společnosti zisk ani vykonávat hlasovací právo na valných hromadách. A zadavatelé veřejných zakázek mají povinnost zjišťovat si skutečné majitele svých dodavatelů, a to právě z evidence.
Evidence skutečných majitelů nebude ani do budoucna veřejným rejstříkem, přesto budou některé údaje veřejně přístupné, a to prostřednictvím internetových stránek ministerstva spravedlnosti. To je rozdíl oproti dosavadnímu stavu, kdy jsou údaje v evidenci neveřejné.
„K informacím, které mají být veřejnosti nově přístupné, patří jméno a příjmení, stát bydliště, rok a měsíc narození, státní občanství nebo údaj o postavení skutečného majitele právnické osoby. Oprávněným orgánům a osobám vybraným zákonem pak bude umožněn rozsáhlejší přístup k údajům než doposud,“ upřesňuje poradenská společnost Grand Thorton.
To podle Ondřeje Křížka posílí transparentnost evidence a umožní veřejnou kontrolu. Pokud však půjde o případnou neplatnost usnesení valné hromady a nezákonnou výplatu zisku, tu bude potřeba nejdřív zažalovat. „Orgány veřejné moci obecně nemohou vnitřní úkony přezkoumávat ani sankcionovat,“ vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti Andrea Šlechtová.
„Soudy mohou určitá jednání prohlásit za neplatná nebo například prohlásit člena statutárního orgánu odpovědným za případnou újmu způsobenou korporaci protiprávní výplatou zisku,“ dodává mluvčí.
Odpovědnost za porušení povinnosti mohou nést i statutáři. „Kontrola bude primárně probíhat v rámci vnitřních poměrů obchodní korporace,“ míní Křížek.
Nezákonné výplaty zisku statutárním orgánem nebo neplatná hlasování valných hromad potom v praxi napadají společníci, akcionáři i insolvenční správci. „Do rukou tak získávají nástroj, kterým lze napadat netransparentní vyvádění vlastních zdrojů z korporace,“ dodává Šlechtová.
Ministerstvo dalo podle ní přednost řešení, které má být účinné a odrazující. Naproti tomu ve Velké Británii je zamlčení skutečného majitele trestným činem, v Dánsku dokonce důvodem pro likvidaci společnosti.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 3. 2021 18:39, HonzaB
Jedna z opravdu mála iniciativ z Bruselu, která dává skutečný smysl. Ovšem v českém pojetí bez vymahatelnosti je bezzubá...
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 3. 2021 10:24, Šťoural
Další bruselský výmysl a alibismus co nebude fungovat... Opravdu si někdo s kladným IQ myslí, že do rejstříku skutečnýc vlastníků se zapíše skutečný mafián? Dopadne to jako v 90kách, kdy přišli vietnamští trhovci a říkali: spočítejte mi ti daně, abi bili OK... a nepřinesli žádný papír, vše se vymýšlelo podle pohledu z okna.
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.