Opatření na pomoc podnikatelům a firmám musí přijít rychle. Jinak se minou účinkem a podnikatelé začnou houfně propouštět své zaměstnance a ukončovat svou činnost. To by vedlo k ještě hlubší recesi a nezaměstnanosti. A zprostředkovaně k ještě vyšším nárokům na státní rozpočet, zejména v důsledku růstu výdajů na podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky.
Vláda rychlost zvládá. Podpůrné programy přibývají a čerpání z uvolněných peněz má být pružné a bezodkladné. Rychlost ale není zadarmo. Je vykoupena častými změnami a úpravami programů – a jak v českých zemích bývá tradicí, i vysokou byrokracií a nesrozumitelností podmínek.
Zavirovaný Antivirus
Jedna z velkých podpor pro podnikatele je kurzarbeit v programu Antivirus – příspěvek státu na zaměstnance, kteří nemohou z nějakého důvodu pracovat, ale jejich zaměstnavatel má povinnost jim vyplácet náhradu mzdy. Například tehdy, když pro ně nemá dostatek práce. Jenže byrokracie je v tomto případě natolik složitá, že úřady práce stornovaly v prvních dvou dnech 70 procent obdržených žádostí.
A byrokracie není jediným problémem. Podmínky nejsou zcela jednoznačné a podnikatelé si je vykládají různým způsobem.
„Pokud pošlu zaměstnance domů, protože pro něj nemám práci, vláda mi proplatí 60 % vyplacených nákladů,“ říká podnikatel Jakub Barták. A vysvětluje, proč je Antivirus pro jeho firmu s osmi zaměstnanci nepoužitelný: „Abychom splnili podmínky programu a byli v mezích zákona, tak ten člověk nesmí pro naši firmu dělat vůbec nic.“ Pro své zaměstnance ale část práce má a nechce rozbít pracovní kolektiv tím, že část pracovníků pošle domů.
Podle stanoviska ministerstva práce a sociálních věcí je to ale jinak. Firma může využít program i v případě, kdy má pro zaměstnance práci jen na část pracovního týdne.
„Překážky v práci nemusí trvat po celou dobu stanovené týdenní pracovní doby. Například v případě takzvané částečné nezaměstnanosti, tj. v případě, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu omezení odbytu po jím produkovaných výrobcích a službách, může překážka v práci trvat dva dny z pěti pracovních dnů v týdnu,,“ říká Jan Brodský z tiskového oddělení ministerstva.
„V rámci programu Antivirus bude zaměstnavateli kompenzována část náhrad mezd vyplacených zaměstnancům za ty dva dny, kdy pro zaměstnavatele nekonali práci. Po zbývající dobu bude zaměstnancům náležet mzda, neboť práci vykonávali. Program tedy počítá s možností kombinace výkonu práce a stanovených překážek v práci,“ dodává Brodský.
„To, co nás zabíjí, je obrovská nejistota spojená s vědomím, že ten největší průšvih ještě přijde. A bude trvat dlouho. Myslím si, že každý podnikatel, který již nějakou dobu podniká, ví, že po skončení vládních nařízení nenaskočí všechno hned zpátky. Budeme si to s sebou táhnout dlouhou dobu. Potřebuji šetřit a potřebuji udržet co nejvíc peněz ve firmě, aby mohla dlouhodobě fungovat. Potřebuji co nejvíc zlepšit cash flow,“ říká podnikatel Barták.
Kovaný COVID
Pro zlepšení cash flow podnikatelů připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu program bezúročných půjček COVID. „Podpora je realizována formou záruk poskytnutých Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou za provozní úvěry komerčních bank se subvencí úrokové sazby. Výše zaručovaného úvěru je až 15 milionů korun bez stanovené minimální částky, délka ručení jsou tři roky, žadatel může použít zaručovaný úvěr na úhradu provozních nákladů, mezd zaměstnanců, nájmů provozoven a podobně,“ připomíná Jaromír Konderla, vedoucí oddělení bankovních nástrojů ministerstva průmyslu a obchodu.
Ani tento program není bez vady. „Podle některých podnikatelů byly půjčky vázané na to, že za ně majitel firmy ručí vlastním majetkem. Kdyby to bylo takto, tak to není pro firmu řešení,“ říká Barták.
„V rámci COVIDu II. i III. se jedná o záruku ve výši maximálně 80 % zaručovanému úvěru. Zbylých 20 % si bude v obou případech s největší pravděpodobností chtít dozajistit úvěrující banka. Vždy se bude jednat o požadavky úvěrující banky na zajištění této nezajištěné části poskytnutého úvěru. Způsob dozajištění nemůže ministerstvo nikterak ovlivnit, vždy se jedná o individuální dohodu mezi finanční institucí a klientem. Je tedy možné, že v případě společností s ručením omezeným tyto finanční instituce požadují, aby majitel zastavil nějaký další majetek, podepsal směnku a podobně,“ potvrzuje Jaromír Konderla.
Programy COVID I a COVID II byly připraveny pro mimopražské podnikatele, peníze se z nich vyčerpaly velmi rychle. Program COVID III, který v současnosti ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje, bude určen i pražským podnikatelům. „Bude se jednat o rozšíření národního programu Záruka 2015 – 2023 ve shodných parametrech jako program COVID II. Magistrát hlavního města Prahy připravuje vlastní výzvu COVID Praha, která bude směřovat na podporu malých a středních podnikatelů právě na území hlavního města,“ upřesňuje Konderla.
25 tisíc korun pro všechny podnikatele?
Po obrovské kritice couvla vláda od původních podmínek programu Pětadvacítka, tedy jednorázové podpory 25 tisíc korun pro OSVČ. Místo složitého dokládání poklesu příjmů alespoň o 10 % tak bude stačit čestné prohlášení, že stav nouze a s ním spojená omezení měla negativní dopad na podnikání.
Zdaleka to ale neznamená, že na podporu dosáhne úplně každý. V první fázi sice finanční úřad bude pouze zjišťovat, zda je žadatel skutečně podnikatelem a splňuje tak základní podmínky programu. Ale jakmile se nápor uvolní, může kontrolovat i tvrzení, že se na jeho podnikání koronavirová krize podepsala negativně. A nástroje k tomu má. Zejména u plátců DPH eviduje veškeré příjmy i výdaje a z nich může dopočítat skutečný dopad na podnikatele.
Jaká podpora by pomohla nejvíc?
Jakou pomoc by si představovali podnikatelé? „Ideálně odpuštění plateb na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců,“ odpovídá Barták.
„U nás stejně jako u řady dalších firem jsou mzdové náklady největším výdajem. A vláda si dnes reálně bere padesát procent mých mzdových nákladů. Každý měsíc ze mzdových nákladů, které zaplatím, jde polovina zaměstnanci a polovina jde vládě. Kdyby toto na tři čtvrtě roku odpustili, tak mé obavy, jestli někoho budu muset vyhodit, nebo ne, zmizí,“ vysvětluje
„Je to jedna z možností, jak podnikům v této těžké době ulevit, i proto se o ní nyní ještě diskutuje. Takové rozhodnutí však má rozsáhlé fiskální dopady a je potřeba široké shody napříč politickým spektrem, toto již není jen o ministerstvu práce a sociálních věcí,“ říká k tomu Brodský z ministerstva práce.
Autor je šéfem obsahu EMA data a šéfredaktorem Poradci-sobě.cz.
Sdílejte článek, než ho smažem