Průměrná malá firma v České republice vynaloží na účely byrokracie a papírování 226 hodin ročně. Ukazují to výsledky Indexu byrokracie, který potřetí vypočítal Liberální institut ve spolupráci se slovenským think tankem INESS.
Index byrokracie znázorňuje všechny známé povinnosti, které má typická malá firma během jednoho roku provozu v České republice.
„Jedná se o zlepšení o sedm hodin vůči loňskému roku. Za to lze Českou republiku pochválit. Výsledek 226 hodin je ale stále příliš vysoký,“ říká Pavel Peterka, analytik Centra ekonomických a tržních analýz, který se na výpočtu indexu podílí.
Největší porci času podnikatelé stráví s administrací provozu a administrací zaměstnanců. Podrobně to ukazuje následující graf.
Index byrokracie 2019
Index začal před čtyřmi lety počítat slovenský think tank INESS pro Slovensko. Dnes se počítá i v dalších třech zemích. Česko se v tomto minižebříčku umístilo na druhém místě za vítězným Slovenskem, kde průměrný malý podnikatel tráví byrokracií 221 hodin. Třetí je Litva s 244 hodinami a poslední Španělsko s 363 hodinami, tam pouze kategorie administrace provozu zabírá 256 hodin.
Index byrokracie pracuje při výpočtu s takzvaným testem trhu. To znamená, že pokud stát ukládá podnikateli povinnost, kterou by podnikatel velice pravděpodobně plnil i bez existence zákona, není tato činnost považována za byrokracii. Příkladem je vedení účetnictví.
„Každý rozumný podnikatel by si vedl jistou formu účetnictví, které mj. slouží k zjištění stavu hospodaření, zásob nebo změn majetků. Náklady spojené s takovými činnostmi mají pramálo společného s náklady na mnohdy zbytečnou byrokracii. Proto s nimi Index byrokracie nepočítá.“ vysvětluje Peterka.
Jak to bude s indexem za rok? Rozšíření EET neuteče skoro nikdo. Projděte si, co schválili poslanci
„Státní byrokracie, která požaduje úkony nad rámec toho, co by vyžadoval trh, zvyšuje takzvané náklady mrtvé váhy. Jde o zdroje vynaložené ve prospěch aktivit, které nikomu nic nepřinášejí, ale společnost jako celek o ně stejně přichází,“ říká Jiří Nohejl, hlavní ekonom Liberálního institutu.
„Digitální technologie dnes uvnitř firem snižují administrativní náklady rychleji než kdykoli v minulosti a odstraňují tím neefektivitu. Není důvod proč by stát nemohl využít tyto technologie ke snížení státní byrokracie podobným způsobem,“ radí Nohejl.
Sdílejte článek, než ho smažem
