Asi největší výhodou podnikání pod zavedenou značkou je, že nemusíte přemýšlet, jestli je zvolený podnikatelský záměr životaschopný. Na druhou stranu samozřejmě platí, že sebelépe vypracovaný podnikatelský plán není zárukou úspěchu tam, kde chybí nasazení. „Nejčastější chybou, která stojí franšízanty nejvíc peněz, je to, když si myslí, že stačí zaplatit za licenci, otevřít pobočku a dál se nestarat. Tedy, když to nejsou oni sami, kdo pobočku provozuje, ale najmou si na to manažera, který není do věci majetkově zainteresován,“ říká Martin Hrůša z poradenské společnosti Partners, která v současnosti provozuje bezmála 70 poboček franšízy Partners market a další se chystá otevřít v dohledné době.
První kroky a poplatky
Vůbec prvním krokem, který (budoucí) franšízant musí udělat po výběru konceptu, je zahájit jednání s majitelem licence. Než začnou, franšízant zpravidla podepisuje prohlášení o mlčenlivosti, ve kterém se zaváže, že nebude sdělovat interní informace o byznys modelu franšízora. Jednání o podmínkách spolupráce pak v ideálním případě vyústí v podepsání franšízingové smlouvy, ve které se upřesňují mimo jiné finanční podmínky, za kterých bude franšízant obchodní koncept franšízora provozovat.
„Všechny poplatky definuje franšízingová smlouva. Vůbec první poplatek je poplatek za poskytnutí licence, dále je to pravidelný poplatek z obratu v době využívání franšízingového konceptu a takzvaný marketingový poplatek,“ uvádí výkonná ředitelka České asociace franchisingu Petra Ritschelová.
Pravidla hry i výši poplatků určuje majitel licence. Z průzkumu České asociace franchisingu vyplývá, že vůbec nejčastější výše poplatku za franšízingovou licenci činí sto tisíc korun. Vyšší vstupní poplatky se pak pohybují většinou v rozmezí dvou set tisíc až půl milionu korun. Pravidelný měsíční marketingový poplatek vychází většinou na dvě až tři procenta z obratu a takzvaný průběžný poplatek za provozování licence dosahuje obvykle tří a ž pěti procent z obratu měsíčně. Ale může činit také procenta dvě nebo i procent dvanáct. Vždycky to záleží na ujednání, které je obsaženo ve franšízingové smlouvě.
Možnost půjčky
Mnozí franšízoři vyžadují od zájemců o licenci vlastní kapitál na rozjetí franšízingového podnikání ve stoprocentní výši, běžnější je ale požadavek na kapitál v rozmezí 30 až 50 procent z celkové vstupní investice. Na trhu ale nejsou výjimečné ani koncepty, kdy franšízor nabídne franšízantovi víceméně automaticky půjčku – a splátkový kalendář. „To ocení zejména lidé, kteří s podnikáním teprve začínají, protože pro ně může být obtížné získat od banky půjčku, když ještě nemají žádnou podnikatelskou minulost. Dobrá zpráva je, že hned několik bank právě zvažuje zavedení speciálního bankovního produktu určeného výhradně pro franšízing,“ vysvětluje Petra Ritschelová z České asociace franchisingu.
Dalším výdajem vedle povinných poplatků jsou náklady na otevření pobočky, které se liší s ohledem na zvolený typ podnikání. Zatímco vybavení restauračního zařízení vyjde i na několik milionů korun, k otevření jazykové školy může stačit i pár desetitisíců. Při rozhodování, zda podnikat pod zavedenou značkou, je absolutně nejdůležitější mít přesně spočítané celkové vstupní náklady a ty porovnat s předpokládanou dobou návratností investice.
Jeden rok i pět let
Na trhu fungují franšízingové koncepty, kdy se vstupní investice franšízantovi vrátí do jednoho roku od rozjetí podnikání, mnohem obvyklejší jsou ale dva až čtyři roky. Doba návratnosti investice je přitom takřka přímo úměrná její počáteční výši. Ti, kteří se rozhodnou pro zakoupení licence restauračního zařízení, kde jsou vstupní náklady většinou vyšší než jinde, si přijdou na své většinou o něco později než ti, kterým postačí otevřít si kancelář. „Máme v síti případy, kdy franšízant začal vydělávat v prvním roce, ale to je spíš výjimka. V případě franšízingové značky RE/MAX obecně platí, že návratnost investice se pohybuje v rozmezí mezi 18 až 26 měsíci v závislosti na velikosti investice,“ tvrdí David Krajný, prezident realitní společnosti.
I v tomto případě však platí to, co u jiných franšísingových konceptů. Franšízor se snaží maximálně pomoci franšízantovi, protože je v jeho zájmu už s ohledem na poplatky, které od něj inkasuje, aby prosperoval. „Systém RE/MAX neposkytuje pouze úspory v nákladech, ale především obrovskou podporu v generování tržeb. S každým franšízantem velmi detailně probíráme, jak náš business model funguje, a než přistoupíme k dopisu smlouvy, každý z našich franšízantů má od nás zpracovaný podrobný plán tržeb a nákladů na dva roky dopředu,“ říká David Krajný.
Podobně to funguje i u společnosti Partners, v jejímž případě se franšízanti většinou dostávají po odečtení vstupních nákladů do plusu tak do tří až pěti let od otevření pobočky. Z pohledu měsíčních nákladů bývají ale na nule do půl roku od otevření pobočky.
„Naše franšíza je zdarma. Respektive není zde žádný vstupní poplatek za licenci, franšízant platí pouze vybudování své pobočky, na kterou mu ale umíme půjčit. Zisk v našem byznyse je generován na provizích u nových i stávajících klientů a zde nám franšízant platí procenta z obratu za provozování licence. Za to dostává podporu v marketingu, ale třeba i ve vzdělávání sebe i pracovníků,“ vysvětluje Martin Hrůša.
Průměrný měsíční obrat pobočky se podle něj po zapracování personálu pohybuje většinou mezi 200 000 až 400 000 korun, přičemž celkové náklady na její provoz tvoří maximálně polovinu tohoto objemu.
Pomocnou ruku nabízejí franšízantům i v RE/MAXu, který má v tuto chvílí více než sto poboček po celé České republice, ale chce jich mít kolem dvou stovek. Při podpisu franšízingové smlouvy si každého jeho nového člena sítě přebere takzvaný business development manager, který s ním ten samý den nastaví závazný program školení a tréninků. Ještě před otevřením pobočky tak franšízant projde intenzivním bezmála měsíčním kurzem podnikání v realitách. Pak se ale pod vedením mentora dál vzdělává celý první rok svého podnikání.
Ti úspěšní
Praxe ukazuje, že úspěšní franšízanti nezůstávají jen u zakoupení jedné licence. Naopak poté, kdy si ověří, že v podnikání pod zavedenou značkou uspěli, si mnozí z nich zakoupí další licenci a otevřou si další pobočku zvoleného obchodního konceptu.
„Někteří naši členové mají franšízanty, kteří vlastní tři až pět poboček. Franšízant s devíti pobočkami už je ale výjimka. Vícenásobné podnikatele-franšízanty nejčastěji najdeme v v oblasti výživy, zdravého životního stylu, ale také v gastronomii,“ tvrdí Petra Ritschelová z České asociace franchisingu.
Sdílejte článek, než ho smažem