Společnosti, které podnikají na bázi franšízingu, obvykle patří mezi malé a střední podniky. K výjimkám patří mezinárodní fastfoodové řetězce nebo velcí výrobci rychloobrátkového zboží. Mezi hojně vyhledávané franšízingové koncepty v Česku patří ty se zaměřením na oblast vzdělávání, zdravý životní styl, gastronomii, prodej oděvů, léků, kosmetiky nebo třeba i servis aut. Poprvé v roce 2011 u nás převýšil počet domácích konceptů nad zahraničními. Tento trend trvá dodnes.
Naplno. Jako každé podnikání
Co je tedy pro rozjezd podnikání pod cizí hlavičkou nejdůležitější?
„To základní vždycky spočívá ve výběru takového konceptu, jehož myšlenka i provedení je nějakým způsobem originální, ale přesto – nebo právě proto – je úspěšná u zákazníků,“ říká výkonná ředitelka České asociace franchisingu Petra Ritschelová.
Dalším předpokladem pro úspěšné provozování franšízingového konceptu je podle ní volba takového oboru, ve kterém se člověk orientuje, a který je mu blízký. A vůbec nejdůležitější pak je přistupovat k franšíze jako k vlastnímu podnikání, to znamená věnovat se mu naplno.
„Krachují zejména ty franšízy, kde si franšízant myslí, že stačí zainvestovat otevření pobočky, její vedení svěřit někomu třetímu a pak už jen inkasovat zisky. S tím se setkáváme poměrně často. Tento přístup obvykle končí neúspěchem a finančními ztrátami,“ vysvětluje Ritschelová, která zároveň upozorňuje na to, že každý zájemce o franšízu by si měl také dobře rozmyslet, zda je s to striktně dodržovat pravidla nastavená majitelem konceptu. Jestli nechce „víc“ než jen provozovat něco, co vymyslel někdo jiný.
Zájem o franšízanty
Mezi celosvětově nejznámější franšízingové koncepty na našem trhu patří i síť realitních agentura RE/MAX, která byla založena před více než čtyřiceti lety v americkém Denveru a americký časopis Entrepreneur ji už několikrát za sebou ocenil jako nejlepší americký realitní franšízingový koncept.
„V tuto chvíli máme v Česku otevřených 113 kanceláří a několik nových poboček budeme otevírat v nebližších dnech. Naším cílem je mít minimálně dvě stě kanceláří po celé České republice,“ říká výkonný ředitel společnosti RE/MAX Hanuš Němeček.
Na otázku, jestli si nebude tolik kanceláří konkurovat, odpovídá, že je důležité chápat, že kanceláře s rozdílnými provozovateli ale stejnou značkou si konkurovat nemusejí. Spíš naopak.
„Víc kanceláří v jedné lokalitě, která má velký tržní potenciál, nabízí velké synergie zejména v oblasti marketingu. Můžou vzájemně i spolupracovat, což není vůbec na škodu, protože to vždycky znamená víc byznysu pro všechny. Jednoduše řečeno, více poboček pod jednou značkou je mnohem silnější než jedna pobočka,“ vysvětluje Němeček.
Jinou z firem, která na českém trhu využívá franšízing jako nástroj pro expanzi, je finančněporadenská společnost Partners, která má v současnosti otevřeno 66 poboček a čtyři další jsou těsně před otevřením. A stejně jako RE/MAX i Partners mají zájem na tom mít poboček ještě víc.
„Aktuálně bychom se rádi rozrostli do západních Čech, ale vytipováno máme celkem 250 dalších vhodných míst pro vybudování franšízy,“ říká Martin Hrůša ze společnosti Partners.
Snahou firmy je pobočky otevírat spíš v menších městech, podle Hrůši se v menších obcích povědomí o dobře fungující službě mezi potenciálními klienty šíří podstatně rychleji a efektivněji než ve velkých a anonymních městech.
„Naším cílem ale není mít co nejvíc poboček, ale mít co nejvíc kvalitních franšízantů. I proto velmi významně podporujeme v otevírání dalších poboček ty franšízanty, kteří jsou úspěšní,“ upřesňuje Hrůša.
Jeho slova se přitom takřka shodují i s tvrzením Hanuše Němečka RE/MAXu: „Ač se o tom málo mluví, franšízantům pomáháme vybudovat mnohdy velmi mohutné rodinné firmy, což je něco, co České republice bohužel stále dost schází,“ vysvětluje.
Kdy čekat zisk
Mezi hlavní výhody využití franšízy jako vlastního podnikání patří zejména jistější a rychlejší vstup na trh. Franšízant od franšízora od samého začátku totiž získává know-how, známou značku a trhem i léty prověřené produkty a služby.
„Protože jde o koncept založený na opakování již ověřeného úspěchu, je u franšízantů míra neúspěchu ve srovnání s vlastním podnikáním velmi nízká. Lze se tak snadněji vyvarovat počátečních chyb, které často vedou ke krachům mladé firmy,“ je přesvědčen Hanuš Němeček. Podle Martina Hrůši ale sám osvědčený koncept podnikatelský úspěch ještě nikomu nezaručí. Začínající franšízant musí v první řadě vždy disponovat základním kapitálem jako rezervou pro rozjezd pobočky v prvních měsících po otevření a také to musí být člověk, který je ochoten do pobočky vložit v prvních letech hodně času a úsilí. „Nestačí mít jen kapitál a najmout personál, ale jako všude jinde je potřeba hlavně na začátku oddřít rozjezd první pobočky,“ vysvětluje Hrůša.
Ze zkušeností jeho i zkušeností franšízantů, kteří nabízejí služby Partners, přitom vyplývá, že za předpokladu, že franšízant se své pobočce skutečně věnuje, první zisky z hlediska měsíčních nákladů přijdou do půl roku a celková ziskovost „podniku“ po odečtení všech vstupních nákladů zhruba do tří let.
To samé podle Hanuše Němečka platí i v případě RE/MAXu. Podle něj každý potenciální zájemce o franšízu RE/MAX musí počítat s tím, že se jedná o investici, která se začne vracet až ve druhém nebo třetím roce podnikání. Jen skutečně výjimečné jsou prý případy, kdy se někomu podařilo být v zisku dříve.
Franšízingová smlouva
Podle výkonné ředitelky České asociace franchisingu Petry Ritschelové dobu návratnosti investice u franšízingu určuje zejména náročnost zvoleného oboru a velikost vstupní investice.
„Z našich statistik vyplývá, že v průměru se investice do franšízingového modelu podnikateli vrátí do čtyř let, ale jsou franšízy s návratností i do jednoho roku,“ tvrdí Ritschelová. Tyto franšízy působí například v oblasti vzdělávání nebo výživového poradenství.
Franšízingová smlouva se obvykle uzavírá na pět let, ale neobvyklé nejsou ani smlouvy delší, třeba na dvacet let, které se využívají například v oblasti gastronomie, kde je průměrná návratnost investice kvůli vyšším vstupním nákladům o něco delší. Franšízant musí dále počítat s tím, že obvykle zaplatí licenční poplatek a jeho povinností bude odvádět franšízorovi průběžný poplatek po celou dobu svého podnikání, který v průměru činí od tří do pěti procent z obratu, ale může činit i procenta dvě nebo také i 14 procent. Dalším poplatkem, který franšízant platí franšízorovi, je takzvaný marketingový poplatek, který se nejčastěji pohybuje v rozmezí dvou až čtyř procent z obratu.
„Zcela zásadní je ale výše vstupní investice, od té se odvíjejí podnikatelské cíle franšízora. Vstupní investice přitom může být v řádech tisíců, ale i milionů korun,“ říká Ritschelová, podle které je na tuzemském trhu největší zájem o franšízy, u nichž jsou vstupní náklady od půl milionu do jednoho a půl milionů korun. Podmínky obchodní spolupráce jsou přitom u každé firmy jiné.
„Nepožadujeme licenční poplatek a franšízant si přímo nehradí vyškolení ani naši podporu. Platí vybudování pobočky, na kterou mu však umíme i půjčit,“ říká Martin Hrůša z Partners, podle kterého návratnost celkové investice se u Partners obvykle pohybuje v rozmezí tří až pěti let. Podobné je to i u realitní kanceláře RE/MAX, kde se vstupní investice podle Hanuše Němečka franšízantům obvykle vrátí v rozmezí 18 až 26 měsíců v závislosti na velikosti vstupní investice.
Sdílejte článek, než ho smažem