Cesta k evropským fondům vede přes vysoké Papírové hory. I zkušený cestovatel ocení, horského vůdce. Jinými slovy: Získání peněz z evropských fondů znamená tolik administrativy, že ji prakticky žádný žadatel není nikdy schopný zvládnout sám. A u odevzdaných žádostí se lpí i na těch nejmenších detailech. Na trhu je proto dost velké množství poradenských společností, které jsou schopné vše zařídit za žadatele. Za své know how si však účtují nemalé peníze.
Málokdo ovšem ví, že z evropských peněz se financují i takzvané místní akční skupiny. To jsou neziskové organizace, které pokrývají určité území, na kterém samy rozdělují dotace z některých operačních programů a dotačních titulů. V současném programovém období (2013–2020) šlo spíš o menší projekty do dvou milionů korun. Teď ale to důležité: Při čerpání fondů skrze místní akční skupiny jsou její zaměstnanci povinni pomoci s administrací projektů zcela zdarma. Poradit by vám měli ale i v případě, když žádáte o dotaci přímo z programu vypsaného příslušným ministerstvem.
Místní akční skupiny ale nepůsobí v městech nad 25 000 obyvatel. Pro žadatele z regionů (fyzické osoby musí mít na území dané MAS trvalé bydliště a firmy sídlo nebo provozovnu) by však činnost Místních akčních skupin měla být významnou pomocí. Zaměstnanci těchto skupin totiž mají dobrý přehled o vypsaných dotačních titulech a bohaté zkušenosti s vyplňováním žádostí. Jaká místní akční skupina působí zrovna ve vašem regionu a kde má kancelář, zjistíte na internetových stránkách Národní sítě místních akčních skupin.
Chcete si půjčit? Nebo už máte půjčeno a chcete zjistit, jestli vám jinde nenabídnou lepší podmínky? Chcete sloučit více svých úvěrů do jednoho a vyjednat si příznivější podmínky splácení. Máme řešení.
Firem a poradců, které nabízí vypracování projektů se zaručeným úspěchem, je spousta. Na dotace alek ze zákona nevyplývá žádný nárok a její přidělení nemůže nikdo zaručit. Na trhu působí v zásadě dva typy poradenských firem. První typ společností požaduje předem sjednanou platbu za vypracování projektu a podání žádosti, kterou je povinen žadatel zaplatit bez ohledu na to, zda dotaci později získá, nebo nezíská.
Druhý typ poradenských společností za vypracování projektu požaduje jen drobný paušál a větší peníze si účtuje, až když je dotace definitivně přidělena. Většinou se jedná o procentuální částku z celkové sumy dotace. U nákladnějších projektů může jít o i poměrně veliké peníze, ale když už má žadatel přidělenou vysokou dotaci, není důvod, aby nezaplatil třeba 15 procent poradenské firmě, která úspěšnou žádost vypracovala.
Dbejte na to, jak je formulována smlouva mezi poradenskou firmou a žadatelem. Přidělením dotace ještě nic nekončí. Veškeré dotace se vyplácejí až zpětně na základě faktur a vyplnění monitorovacích zpráv. I to by měla dobrá poradenská firma zařídit.
Pokud zvolíte společnost, která si účtuje až peníze z přidělené dotace, dávejte pozor na přesné znění smlouvy. Procenta byste měli platit až ze skutečně přidělené dotace, ne jen na základě schválené žádosti. Často se totiž stává, že žádost je přijata a schválena bez jakýchkoli formálních chyb, ale dotace nakonec přesto není přidělena. Buď byly totiž vybrány jiné projekty, nebo už v daném dotačním titulu jednoduše nezbyly peníze. Pokud je smlouva formulována tak, že žadatel má povinnost zaplatit procenta z požadované dotace už v případě formálního schválení žádosti, mohlo by se to pěkně prodražit.
V případě, že je žádost odmítnuta pro formální chybu a žadatel si na vypracování žádosti o dotaci najal poradenskou společnost, která tuto chybu způsobila, má právo vymáhat náhradu škody. Dávejte pozor, zda se ve smlouvách nesnaží poradenské společnosti z této eventuality vyvléknout. Nepůsobí to důvěryhodně a zvláště firmy, které požadují vysoké částky jen za samotné vypracování projektu a vyplnění žádosti, by měly být v tomto ohledu bezchybné.
Žadatelé kvůli vidině snadno získaných peněz často ani pořádně nesledují, k čemu všemu se v žádosti o dotaci vlastně zavázali a co všechno v projektu slíbili. Ani vyplacením dotace to ještě nekončí. Každý projekt má stanovenou takzvanou udržitelnost. V rámci pevných projektů (stavby, renovace, rozšíření výroby) jde většinou o pět a více let. Po tuto dobu musí žadatel udržovat dotovaný projekt ve funkčním stavu a dodržovat všechno, k čemu se v žádosti zavázal. Jinak může v nejhorším případě dokonce celou dotaci vracet.
Dejme příklad. Drobný podnikatel se rozhodne rozšířit provoz své dílny. Z dotačního titulu na podporu zaměstnanosti nebo rozvoje mikropodniků mu po předložení projektu přidělí několikamilionovou dotaci. Podnikatel dílnu skutečně rozšíří a peníze jsou mu v pořádku proplaceny. Poradenská firma zúčtuje svůj podíl a všichni jsou šťastní.
Podnikatel se ale také zavázal, že v rozšířené dílně bude zaměstnávat o dva stále zaměstnance víc než původně. To ze začátku není problém. Pak ale přijde krize, poptávka po výrobcích z dílny klesne a podnikatel potřebuje propouštět, aby se nedostal do likvidační ztráty. Ale ouha, v projektu se zavázal, že bude mít o dva zaměstnance víc. Doba udržitelnosti je pět let a podnikatel tak buď musí dál zaměstnávat pracovníky, kteří nemají co dělat, nebo je propustí a bude muset vrátit dotaci. Prakticky neřešitelná situace, každý žadatel by měl zkusit dopředu odhadnout, jestli ho nemůže v budoucnu potkat.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
