Zákon o obchodních korporacích, který nabyl účinnosti prvního ledna 2014 a zčásti nahradil obchodní zákoník, leckomu přinesl nové povinnosti. Dřív než se jim podíváme na zoubek, je ale dobré připomenout, že by pro nikoho neměly být úplně šokujícím překvapením: Poslanecká sněmovna schválila zákon 16. prosince 2011, Senát 25. ledna 2012 a prezident republiky ho podepsal 20. února téhož roku – tedy téměř dva roky před jeho účinností. Obchodní korporace navíc dostaly dalšího půl roku (od nabytí účinnosti, tedy od letošního prvního ledna) na to, aby povinnosti, které jim nový zákon ukládá, splnily. V úterý čas vyprší. Listiny přitom do tohoto data nestačí pouze upravit, je třeba je také doručit do sbírky listin, tedy příslušnému rejstříkovému soudu.
Scházejí notáři
Řada požadovaných změn v listinách akciových společností a družstev se neobejde bez notářského zápisu. Jenže notáři jsou přehlcení. Nemají šanci na poslední chvíli vyhovět všem. Nehledě k tomu, že čelí velké přesilovce: notářských úřadů máme něco přes čtyři sta, jen bytových družstev okolo deseti tisíc.
Lépe jsou na tom společnosti s ručením omezeným – ty totiž nemusí nutně provádět změny v zakladatelských dokumentech v takovém rozsahu, aby je před vložením do příslušného rejstříku musel stvrdit notář.
Akciové společnosti a družstva se bez notáře neobejdou. Nejprekérnější je aktuálně situace družstev. S úpravou stanov totiž musí souhlasit sto procent členů – a to podle nejpřísnějšího výkladu zákona znamená, že se musí členské schůze osobně zúčastnit (což osvědčí notář) nebo musí souhlas vyjádřit písemně, s ověřeným podpisem. Pro družstva čítající tisíce členů (a taková existujou) to představuje téměř nesplnitelnou podmínku. Ostatně problém to může být i pro družstva docela malá: stačí jeden nemocný člen, člen pobývající dlouhodobě v zahraničí, kverulant nebo prostě člen nedohledatelný. Možná to tak přísné není, jenže kdo ví? – sami notáři údajně nejsou ve výkladu zákonné podmínky jednotní. A judikatura zatím neexistuje.
Podle odborníků zatím potřebné změny neprovedla velká část družstev ani firem. Dle odhadů nestihne do konce června upravit listiny až třicet procent obchodních společností. Další čtvrtina podniků věc zatím podle zprávy ČTK z minulého týdne vůbec nezačala řešit.
Sami to doma nezkoušejte!
Odborníci varují, aby firmy a družstva v panice nestahovaly vzory nových listin z internetu, ale důkladně je konzultovali s právníky a nechali si od nich návrh nových stanov vypracovat. Část změn má jen formální charakter – název družstva například musí nově obsahovat označení, že se jedná o družstvo. Jiné jsou zásadnější. Jde o takzvané donucující normy, jež musí být nastaveny pro všechny právnické osoby stejně, aby byli chráněni společníci a třetí osoby, které se společností vstupují do kontaktu, třeba s ní obchodují.
Týká se to například povinnosti péče řádného hospodáře členů orgánů právnických osob, včetně odpovědnosti za způsobení úpadku. Nebo třeba nezbytných, zákonem stanovených orgánů právnických osob, názvů jejich forem či způsobů jednání za právnické osoby. Upravit se musí také podmínky odměňování za členství v orgánech společností.
Akciovým společnostem a bytovým družstvům nový zákon kromě jiného nařizuje také zřídit si webové stránky a určité informace na nich povinně uveřejňovat. Obdobně to platí pro eseróčka, která již web mají.
S křížkem po funuse?
Před pár dny, týden před koncem lhůty, se do problému vložila Hospodářská komora. Její šéf, Vladimír Dlouhý, prý bude jednat s ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou o zmírnění postihů pro společnosti, které nové povinnosti nestihnou vyhovět. Prosazovat chce také prodloužení zákonné lhůty na přizpůsobení listin až na pět let. I když je nad slunce jasné, že do příštího týdne se zákon změnit nestihne.
Laickému oku se zdá, že času bylo habaděj – dva roky plus šest měsíců k dobru. Realita však ukazuje, že to českým podnikatelům, ani družstevníkům nebylo dost. Že se probudili na poslední chvíli. Co si o tom myslíte? Kde se stala chyba?
Dnes nás samozřejmě ze všeho nejvíc zajímají komentáře těch, kteří vše zakoušejí na vlastní kůži a s novými povinnostmi se museli (nebo teprve musejí) popasovat. Rádi si ale přečteme také názory a postřehy ostatních. Ten nejzajímavější jako obvykle odměníme knížkou. Tak nám nezapomeňte nechat mail, ať se můžeme dohodnout, kam ji zaslat.
Sdílejte článek, než ho smažem
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Diskuze
30. 6. 2014 9:02 | Pravoslav
27. 6. 2014 17:58 | Eva
27. 6. 2014 16:06 | Bumbrdle
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
27. 6. 2014 15:14 | Ragnaar
27. 6. 2014 1:45 | jezevec
26. 6. 2014 19:39 | Vladimír Jirásek
" (1) Notář odmítne provedení požadovaných úkonů, jestliže
a) tento úkon odporuje zákonům nebo dalším obecně závazným předpisům a tento zákon nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,
b) se jedná o úkon v notářské činnosti a notář, jeho zaměstnanec nebo osoba notáři blízká jsou zúčastněni na věci,
c) ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá, nebo
d) stanoví-li tak tento zákon.
(2) Notář může odmítnout požadovaný úkon, jestliže žadatel nesloží bez závažného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu notáře.
(3) Mimo případy uvedené v odstavcích 1 a 2 nesmí notář odmítnout provedení úkonu v notářské činnosti, pokud zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak." - konec citace.
Mnoho notářů se opravdu kupodivu snaží vymanit z nestrannosti, kterou jsou vázáni a pokouší se nechat si ještě zaplatit svoji "fundovanou" radu. Tedy jinak řečeno straní svojí peněžence z titulu svého postavení.
Rada je jednoduchá - nechť notář specifikuje, kde dokument odporuje zákonu. Nemá-li takovýchto (či jiných výše uvedených v citaci) argumentů, musí držet ústa a listinu osvědčit, ať se mu to líbí či ne - i notář musí ctít zákon.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
26. 6. 2014 16:33 | Vladimír Jirásek
cituji: "...dva roky plus šest měsíců k dobru. Realita však ukazuje, že to českým podnikatelům, ani družstevníkům nebylo dost. Že se probudili na poslední chvíli..." konec citace
K tomu ještě podotknu, že SVJ, které jsem také zmínil, nepatří do této kategorie. Ale jak jsem rozhorlen, hodil jsem je tam, protože jsme se s jedním činovníkem SVJ bavili a poukázal na společné stanovisko svazů bytových družstev k změnám stanov BD a SVJ, kdy notáři sami nebyli jednotní např. při výkladech počtu přítomných a počtu potřebných hlasů. Tam to také totiž ještě přijde. Zdá se času dost, ale opět to nikdo neřeší a zvláště malá SVJ o pár členech budou za čas ve stejné situaci jak dnes firmy.
Opravdu mi hlava nebere, jak může státní správa vyžadovat, aby občané konali, když jim úředník není schopen říci JAK !
Že by se měli bránit - to beru, četl jsem, že městský policista, odvelený na služebnu v závětří, po čase zažaloval vedení městské policie proto, že plýtvala prostředky na zbytečnou věc, protože on neměl absolutně žádnou pracovní náplň a náklady na něj i služebnu vyletěly do luftu.
Tak jsem zvědav na první vlaštovku například mezi soudními úředníky, kteří zažalují zaměstnavatele, potažmo ministerstvo vnitra, za nedostatečnou připravenost, díky které nemohou řádně vykonávat svoji práci a mrhá se státními prostředky.
Protože jsem včera také viděl sdělení z Obchodního rejstříku, že nevloží úplné znění zakladatelských listin do sbírky listin, anžto pro podrobení se ZOK podle ust. § 777, odst. 5 je nutná veřejná listina, a přitom to bylo úplné znění dle ust. § 777 odst. 2 a smlouva nebyla měněna, jen přizpůsobena a o žádném podrobení se ZOK nikde ani slovo, vím o čem mluvím. Soudní úředníci jsou naprosto mimo mísu a čí je to vina?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
26. 6. 2014 16:04 | Krokodealer
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
26. 6. 2014 15:15 | Vladimír Jirásek
Musím polemizovat s autorem článku - vždyť ještě v únoru tohoto roku státní spáva neměla jasno, jakým způsobem dělat zápisy do veřejného rejstříku, avizovaná změna k 1.1.2014 spočívající v přímém vkládání změn do veřejného rejstříku notáři se rozeběhla v dubnu letošního roku (!), školení notářů a dalších odborníků rovněž probíhala až do jara - a to autor článku má odvahu konstatovat, že českým družstevníkům a podnikatelům nebylo dost dva a půl roku?
Státní správa je jednoznačně na vině ! Když ještě před měsícem navrhovatelé zákonů a státní úředníci vstřebávali teprv výklady zákonných ustanovení, co měl dělat český podnikatel? Nablind podat za 2.000,- Kč návrh na změnu podloženou notářským zápisem za minimálně další tři tisíce Kč?
Naše státní správa je skutečně šibalská. Každý ze cca 400.000 subjektů MUSÍ změnit zápis ve veřejném rejstříku za dva tisíce Kč. V čem spočívá ten zápis?
JEDINÁ ČÍSLOVKA !!! Každý musí povinně zapsat počet členů statutárního orgánu (nově vyžadované až ZOK, obchodní zákoník to neukládal)
800 milionů korun do státního rozpočtu takřka bez práce.
Tento údaj by podle mého úsudku spravedlivě neměl poplatku podléhat, v drtivé většině případů totiž už ve společenských smlouvách uveden JE !
Jenže to by státní správa měla sloužit občanům a ne občané státní správě...
Jistě, jsou i jiné názory - jsi podnikatel, tak plať.
Že to vždy odnesou ti, kteří musí podnikatelům za služby, vodu, energie platit, protože oni takové výdaje předepsané státem neponesou na svých bedrech, to už moc občanům nedochází.
O 800.000.000,- Kč víc do státního rozpočtu, aby bylo možné přerozdělovat (vsaďte se, že ne vše běžným občanům, musí zbýt na porcování medvěda,dát odměny státním úředníkům, platit pokuty do Bruselu nebo sanovat výpadky příjmů z daní, či dokonce soudní spory o pozemky na D11 anebo s Diag Human) a několik (set ?) milionů korun notářům, kteří jediní jsou skutečně potěšeni přívalem práce, která spočívá, přiznejme si to, v převážné většině těchto případů ve vyplňování již vytvořených šablon.
To je můj názor. Ale ať si každý udělá obrázek sám.
26. 6. 2014 8:29 | Petr
26. 6. 2014 7:45 | Julie
Zobrazeno všech 11 komentářů