S Českou správou sociálního zabezpečení komunikují živnostníci a podnikatelé přinejmenším jednou ročně – když podávají přehled o příjmech a výdajích za předešlý rok. Ještě letos jste ho mohli odevzdat na klasickém tištěném formuláři. Totéž platí například pro oznámení o zahájení činnosti či přihlášce k účasti na důchodovém a nemocenském pojištění. Od roku 2015 však bude všechno jinak.
Připadá vám to jako déjà vu? Ano, na totéž už jsme vás na Peníze.cz upozorňovali loni. Podle původních plánů měla být povinná elektronická komunikace se sociálkou zavedena už v roce 2013. Podnikatelé však nebyli připraveni, a tak se nová povinnost o rok odložila. A loni přišlo repete – Česká správa sociálního zabezpečení a Ministerstvo práce a sociálních věcí v září oznámily odklad o další rok.
Pozor, pozor, důležité hlášení. Všechno je jinak. I když jsme všichni čekali, že povinnost komunikovat se sociálkou výhradně elektronicky bude „pro nepřipravenost živnostníků“ opět o rok odložena, odložena nebude. Úplně se ruší. Tak pravil nový ministr.
Ovšem ten, kdo už datovou schránku má, bude výhradně přes ni povinen komunikovat s finančákem, pokud s ním bude mít co do činění. Především půjde samozřejmě o přiznávání k dani z příjmů. A bacha – pravidlo platí i pro fyzické osoby nepodnikající, zaměstnance: pokud máš datovou schránku a podáváš si přiznání sám, napříště už jenom v jedničkách a nulách!
„Zejména malí živnostníci, kteří jsou věčně v terénu, nemusí být v současné době na elektronickou komunikaci s Českou správou sociálního zabezpečení připraveni. Rozumím tedy tomu, že řada z nich dnes volá po odložení či dokonce zrušení této zákonné povinnosti“, vysvětloval tehdejší ministr práce a sociálních věcí František Koníček. A dodal, že případné zrušení by vyžadovalo změnu zákona, což už na sklonku roku nebylo reálné – proto sociálka zvolila možnost zákonné výjimky. Ministr však zdůraznil, že ministerstvo rozhodně nerezignuje na elektronickou komunikaci jako takovou, že jde pouze o dočasná opatření. Jejich účinnost by podle všeho – tedy pokud jde o osoby samostatně výdělečně činné – měla skončit s koncem letošního roku. Jiná je situace u lékařů, kteří dostali výjimku ještě na příští rok; neschopenky budou muset sociálce posílat elektronicky až od roku 2016.
Na to, jestli bude od ledna pro podnikatele a živnostníky elektronická komunikace s Českou správou sociálního zabezpečení skutečně povinná, jsme se ptali mluvčí úřadu Jany Buraňové. Zajímalo nás přirozeně i to, zda se připravenost lidí elektronickou komunikaci se státem zlepšila a zda pro to sociálka něco dělá – například formou informační kampaně nebo osvěty. Dostalo se nám však prozatím pouze stručné odpovědi: Česká správa sociálního zabezpečení údajně v průběhu června k tématu vydá tiskovou zprávu. Ke konci června loňského roku ji ovšem vydávala rovněž – a až do oznámení odkladu to bylo taky jediné.
Rádi pomůžeme a také přiložíme ruku k dílu.
Co je datová schránka
Datová schránka je prostředek elektronické komunikace mezi orgány veřejné moci, právnickými i fyzickými osobami. Pro orgány veřejné moci, právnické osoby zřízené zákonem a právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku je datová schránka povinná, ostatní si ji můžou zřídit dobrovolně. Adresátům, kteří mají datovou schránku zřízenou, zasílají úřady korespondenci přednostně do ní; platí zde fikce doručení – dokumenty zaslané do datové schránky se po deseti dnech považují za doručené. Adresáti mají povinnost si je z datové schránky vyzvedávat.
Novinka se vedle přehledu o příjmech a výdajích týká také řady dalších tiskopisů – označení „tiskopis“ tak ovšem v jejich případě vlastně ztrácí význam. Zde je seznam dokumentů, které budete muset od roku 2015 sociálce podávat výhradně ve formě „elektropisu“:
Tiskopisy, které už od příštího roku jako tiskopisy prostě nepodáte
Formulář můžete odevzdat na kterémkoli Czech POINTu nebo zaslat na adresu Ministerstva vnitra – Nad Štolou 3, poštovní schránka 21, 170 34 Praha 7. Pokud využijete klasickou poštu, nezapomeňte, že váš podpis na dokumentu musí být ověřený.
Zatím to sice úplně nehoří, ale kdo chce být připraven včas, měl by se začít na zřízení datové schránky přinejmenším chystat. Není to tak složité, jak by se mohlo zdát. A protože vám všechno chceme ještě víc usnadnit, nabízíme formuláře, které budete při žádání o založení datové schránky potřebovat, přímo na Peníze.cz – stáhnout si je můžete v boxu.
Nabízejí se hned tři možnosti, jak vyplněnou žádost podat. Můžete ji odeslat na adresu Ministerstva vnitra (případně ji osobně doručit na jeho podatelnu) nebo odevzdat na kterékoli pobočce Czech POINTu. Vzhledem k tomu, že na žádosti musí být ověřený podpis, je asi rychlejší a pohodlnější druhá zmiňovaná varianta. Podpis vám totiž na Czech POINTu za třicet korun ověří. Nezapomeňte si s sebou vzít občanský průkaz. A pokud budete žádat o zřízení datové schránky pro právnickou osobu, která není zapsána v obchodním rejstříku, přineste také doklad, který potvrzuje, že máte oprávnění za danou právnickou osobu jednat – třeba notářský zápis z valné hromady nebo jmenovací dekret.
Identifikační číslo své datové schránky dostanete už na Czech POINtu. Přihlašovací údaje by měly přijít poštou v zásilce určené do vlastních rukou. Uživatelské jméno je neměnné, heslo si můžete změnit.
Pokud máte zřízený elektronický podpis, nabízí se ještě třetí způsob podání žádosti – vyplněnou elektronickou žádost podepsanou elektronickým podpisem můžete zaslat e-mailem na adresu ministerstva (posta@mvcr.cz). Ovšem nutno dodat, že pokud máte elektronický podpis, nic vás netlačí zřizovat si datovou schránku. Elektronický podpis je totiž vedle datové schránky druhým možným prostředkem k tomu, jak povinnosti elektronické komunikace s Českou správou sociálního zabezpečení dostát.
Druhou možností elektronické komunikace s Českou správou sociálního zabezpečení je využití Veřejného rozhraní pro e-podání (VREP), k němuž ovšem potřebujete kvalifikovaný (zaručený) elektronický podpis. Odborníci se shodují, že pro běžného člověka je jednodušší možností založení datové schránky – zřízení kvalifikovaného elektronického podpisu totiž jednak není zdarma, jednak klade větší nároky na počítačové dovednosti uživatele.
Kvalifikovaný certifikát k elektronickému podpisu přijde živnostníka nejméně na 396 korun. Navíc budete muset předem sociálce oznámit, jaký kvalifikovaný certifikát v komunikaci s ní využijete – jinak se totiž může stát, že nepozná, s kým vlastně komunikuje.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 6. 2014 16:23, xls
Tady není problém v tom, že by člověk DS nezvládl, ale v tom, že to je paskvil, který neumožňuje dlouhodobé bezplatné uchování platných dokumentů, kde je nutné platit horentní sumy v případě konverze do papírové podoby, atd. Jako malá domů dobrý, ale jako služba ne.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
11. 6. 2014 10:44, xls
Tak DPH je přece jen trochu jiná úroveň plátců, tam se spíš dá počítat s tím, že jim to vypadne z účetního programu a většina jsou právnické osoby, takže už datové schránky mají.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (20 komentářů) příspěvků.