Měli jste loni v podnikání úspěšný rok? Gratulujeme. I když vaši radost mohly trochu zkalit výsledky, kterých jste se dopočetli po vyplnění daňového přiznání a přehledů pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Co naplat, vyšší příjmy znamenají také vyšší daně z příjmů a vyšší platby na zdravotní pojištění a sociální pojištění. To jsou snadné počty.
Jenže stejně snadno se mohlo stát, že letos už se vám zdaleka tolik nedaří. Anebo zdaleka tolik nepracujete. Zkrátka a dobře, vaše příjmy dosahují podstatně nižších cifer než loni. A zálohy platné pro rok 2014, ke kterým jste se dopočetli při vyplňování přehledů pro sociálku a zdravotní pojišťovnu, vůbec nemusejí odpovídat dnešní realitě.
Pro takové případy existuje vcelku šikovné řešení: osoby samostatně výdělečně činné si totiž můžou zálohy na zdravotní i sociální pojištění snížit. Nemůžete to přirozeně udělat sami a svévolně – máte přece povinnost platit měsíčně zálohy, které vám vyšly v posledním přehledu. Můžete ale o snížení záloh svou okresní správu sociálního pojištění a svou zdravotní pojišťovnu požádat. Když splníte stanovená kritéria a doložíte vše potřebné, vyhoví vám.
Podrobnější informace o platbách zdravotního a sociálního pojištění v roce 2014 najdete v našem starším článku:
Základní podmínkou toho, aby správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovna vaší žádosti vyhověla, je, že váš průměrný měsíční zisk je v letošním roce minimálně o třetinu nižší než průměrný zisk za loňský rok. „Průměrný měsíční zisk v aktuálním roce se posuzuje nejméně za tři po sobě jdoucí měsíce. OSVČ, které splňují podmínky pro snížení měsíční zálohy, tak mohou zabránit vzniku přeplatku na povinném pojistném za rok 2014. Případný přeplatek není u uvedených institucí úročen, snížení měsíčních záloh je tedy z podnikatelského hlediska správným krokem,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars, která se zabývá poskytováním auditorských, účetních a daňových služeb.
Ukážeme si to na modelovém příkladu. Pan Vokurka, který podniká v rámci hlavní činnosti, měl za rok 2013 příjmy ve výši 987 984 Kč, jeho výdaje činily 432 432 Kč. Za leden až duben 2014 dosáhly jeho příjmy 111 222 Kč a výdaje 45 454 Kč. Může si požádat o snížení záloh na pojistné?
Průměrný měsíční zisk v roce 2014 je tedy o víc než třetinu nižší než v roce 2013, proto v případě pana Vokurky zdravotní pojišťovna žádosti o snížení měsíční zálohy vyhoví. Během roku 2014 může pan Vokurka platit nižší měsíční zálohu na zdravotní pojištění, minimálně však ve výši 1752 korun. Stejně tak vyhoví jeho žádosti i okresní správa sociálního zabezpečení a měsíční záloha na sociální pojištění se sníží, bude však nutné dodržet alespoň minimální výši zálohy, která je letos 1894 korun.
Zdroj: Mazars, redakčně upraveno
Zálohy na zdravotní a sociální pojištění si, vedle těch, kteří nesplňují výše popisovaná kritéria, nemůže snižovat ještě jedna, velmi početná skupina živnostníků – ti, kteří už platí minimální zálohy. Připomínáme, že minimální zálohy na zdravotní pojištění v roce 2014 dosahují při hlavní činnosti 1752 korun. Výše minimální zálohy na sociální pojištění pro rok 2014 dělá při hlavní činnosti 1894 korun. Pro lidi, kteří vstoupili do důchodového spoření (takzvaného druhého pilíře důchodového systému), dosahuje minimální záloha 1700 korun.
Zdravotní pojišťovnu i správu sociálního zabezpečení musíte o snížení záloh žádat na předepsaném formuláři – ten, který budete potřebovat na sociálce a ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP), do jejíž stáje náleží většina českých živnostníků, najdete v boxu. Pokud jste registrování u jiné zdravotní pojišťovny, shánějte se po příslušném formuláři na jejím webu nebo přímo na pobočce.
A co bude třeba pojišťovně a sociálce doložit dál? Na to, jaké podklady od vás budou požadovat, jsme se ptali těch nejpovolanějších.
„O snížení zálohy na pojistné je třeba požádat prostřednictvím tiskopisu Žádost o snížení zálohy na pojistné pro OSVČ. Obsahem tohoto formuláře je prohlášení o pravdivosti uvedených údajů. Snížení příjmů proto již není potřeba zvlášť dokládat. Příslušný tiskopis je k dispozici na pracovištích zdravotních pojišťoven nebo v elektronické podobě na jejich internetových stránkách,“ říká mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.
A obdobná odpověď nám přišla i ze správy sociálního zabezpečení. „Tiskopis žádosti o snížení měsíčního vyměřovacího základu OSVČ dle požadovaného vyplní a odešle na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. K uvedené žádosti OSVČ jiné podklady nepředkládá. Pokud je splněna podmínka snížení příjmů, lze snížit vyměřovací základ od požadovaného měsíce,“ napsala nám mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.
Snížení záloh je možné jen do doby, kdy budete podávat nový přehled. Nové, snížené zálohy tedy budete moct platit maximálně do měsíce, který předchází měsíci, ve kterém budete odevzdávat následující přehled – čili ve většině případů do dubna 2015.
Pokud letos vyděláváte méně (a třeba i podstatně méně) než loni a o snížení záloh (respektive snížení vyměřovacího základu, ze kterého se počítají) si nezažádáte, není třeba se ničeho bát – o své peníze nepřijdete. Na zdravotním a sociálním pojištění vám vznikne přeplatek, který se jednoznačně vyčíslí v příštím přehledu. „Vypočtený přeplatek zdravotní pojišťovny a okresní správy sociálního zabezpečení následně vracejí nebo se použije na úhradu měsíčních záloh na další období. Z finančního hlediska je však výhodnější snížit měsíční zálohy a eliminovat vznik vysokého přeplatku za rok 2014. Snížením měsíčních záloh si OSVČ ihned vylepší své cash-flow a mohou peníze okamžitě využít, což je pro jejich výdělečnou činnost příznivé,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Podle stejné logiky pak samozřejmě platí, že když si zálohy necháte snížit a vaše příjmy vzrostou, doplatíte vzniklý nedoplatek na pojistném po podání příštího přehledu.
Podle mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřicha Tichého o snížení záloh žádá jen velmi málo podnikatelů. „Řádově jde o stovky případů ročně. Menší četnost případů je způsobena i tím, že většina OSVČ má stanovenou zálohu v minimální nebo nižší výši,“ říká Tichý. Vyšší než minimální zálohu podle něj dnes platí zhruba deset procent podnikatelů a živnostníků. A o snížení žádají jen ti z nich, kterým náhle podstatně klesnou příjmy.
Že o snižování záloh mezi podnikateli není velký zájem, potvrzuje i Jana Buraňová z České správy sociálního zabezpečení. „Odhadujeme, že počet by se mohl pohybovat okolo poloviny procenta z celkového počtu OSVČ. Pro upřesnění se jedná zhruba o sto žádostí na jedné správě sociálního zabezpečení ročně. Evidenci však nevedeme,“ komentuje mluvčí sociálky.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
