Jak odběratelům stanovit limit výše pohledávek

Jak odběratelům stanovit limit výše pohledávek
Systém řízení rizik splácení pohledávek nemusí být zpočátku příliš složitý. Stačí si odběratele roztřídit podle několika málo kritérií do tří skupin. Pak bude možné snadněji rozhodnout, zda dané firmě dodávat na fakturu a s jakou splatností.

Základním výstupem systému řízení rizik je určení, do jaké výše celkových nesplacených pohledávek bude firma ochotna danému odběrateli dodávat na fakturu. Tento údaj se nazývá rámcem dodavatelského úvěru či maximálním kreditem. Bez ohledu na název jde o limit, do kterého obchodníci shání zakázky, aniž by se nějak zvlášť zabývali problémem, zda odběratel zaplatí, či ne. Naopak, pokud by zakázka měla překročit maximální kredit odběratele, je buď odmítnuta nebo začíná proces vedoucí k jednorázovému nebo trvalému navýšení maximálního kreditu.

Při stanovení maximálního kreditu má sama firma řadu vlastních jedinečných údajů. Významným, i když často přeceňovaným údajem je minulá platební disciplína klienta. Pokud vždy platil řádně a včas, je pravděpodobné, že tomu tak bude i v budoucnu. Můžete pro něj být dodavatelem, kterému se bude snažit vždy včas zaplatit, i kdyby třeba jiným už dávno neplatil. Víte rovněž, jak se odběratel choval při věcných potížích s vaší dodávkou. Pokud se korektně nebo dokonce vstřícně choval při zpoždění dodávky nebo reklamaci její kvality, lze usuzovat, že korektně bude přistupovat i k placení. Naopak, pokud nemá porozumění pro objektivní potíže vaší firmy se splněním termínu nebo kvality dodávky nebo se dokonce snaží až zneužít některých smluvních ustanovení, můžete obvykle očekávat problémy s platbami.

Jako dodavatel můžete získat řadu osobních informací o klíčových představitelích odběratele. Můžete se pak snažit zohlednit vlastní hodnocení morálních kvalit vedení odběratele, pokud jde o jeho platební morálku. Někdy lze získat informace o mimořádných vlivech na hospodaření odběratele, které mohou zkreslovat závěry finanční analýzy založené čistě na hodnocení jeho výkazů. Pokud například taková informace naznačuje, že odběratel loni získal jednorázovou mimořádně velkou zakázku, vykázaný nárůst obratu a zisku u něj nemusí znamenat dlouhodobě pozitivní změnu. Naopak, pokud třeba utrpěl ztráty z mimořádného výpadku nějakého výrobního zařízení, nemusí být tato ztráta pro systém hodnocení rizik až tak významným varovným signálem.

Vedle interních informací je veřejně dostupná celá řada dalších informací se vztahem k bonitě odběratelů. Nejdostupnější jsou informace o společnostech obchodovaných na burze. Ty jsou obvykle povinny každé čtvrtletí detailně informovat o hospodaření. Navíc jsou většinou k veřejně obchodovaným společnostem k dispozici nezávislé analýzy investičních analytiků. Souhrnným a jednoduchým indikátorem bonity společností obchodovaných na burze je vývoj ceny jejich akcií. Pokud jejich cena stoupá, velmi pravděpodobně roste i bonita společnosti. Naopak prudký propad ceny akcií je signálem snížení bonity.

Přesným a snadno dostupným indikátorem bonity společnosti je rating od renomovaných ratingových agentur jako jsou Fitch, S&P a Moody's. Podobně jako u účetního auditu, i v ratingovém procesu si společnosti sami platí toho, kdo hloubkově analyzuje jejich bonitu a v pravidelných intervalech ji přezkoumává.

Českých společností s ratingem od renomovaných agentur jsou zatím jen desítky a aktivně na burzách obchodovaných společností není více. Nicméně existují i další veřejně dostupné údaje, které lze zdarma využívat v systému řízení rizik. Ze sbírky listin vedené rejstříkovými soudy se dají získat účetní závěrky odběratelů, které si můžete sami analyzovat. Někdy je možné ve sbírce listin objevit i výroční zprávu s detailním popisem vývoje hospodaření. Z obchodního rejstříku lze zjistit vlastnické změny a personální změny v orgánech společností a zvážit jejich dopad na bonitu. Všeobecná zdravotní pojišťovna zveřejňuje své dlužníky. Pokud má odběratel dluhy na zdravotním pojištění, je důvod se obávat o splácení vašich pohledávek. Existuje celá řada burz pohledávek a pokud se za vaším odběratelem vyskytují pohledávky po splatnosti, kterých jsou ochotni se zbavit jiní dodavatelé výrazně pod nominální hodnotu pohledávky, snadno se do takové situace může dostat i vaše firma.

Při budování systému řízení rizik je zpočátku vhodnější začít s jednouchým systémem. Tím je rozdělení odběratelů do rizikových skupin. A to podle několika nejdůležitějších indikátorů platební schopnosti (např. jak odběratel platil v minulosti; nemá-li záporný vlastní kapitál a jak se vyvíjí jeho ziskovost) a jejich rozdělení třeba jen do tří skupin: 1) na fakturu od vás dodávky nedostanou, 2) dostanou na fakturu do limitu 100 000,- Kč a se čtrnáctidenní splatností a 3) zvlášť bonitní odběratelé s možností získat delší splatnost a větší objem maximálního kreditu.

Pro další zpřesňování a zefektivňování systému je třeba se věnovat rozboru jak případů, kdy vznikly problematické pohledávky, tak případů, kdy došlo ke ztrátě zakázek.

Článek připraven ve spolupráci s Coface Czech Credit Management Services spol. s r.o.

Máte zkušenosti s hodnocením bonity odběratelů či klientů?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+8
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Kontrolovat riziko nesplácení pohledávek se vyplatí

22. 6. 2007 | Radek Laštovička

Kontrolovat riziko nesplácení pohledávek se vyplatí

Proti neplatícím odběratelům se mohou firmy bránit vhodným systémem řízení rizik pohledávek. Ten se vyplatí, když jeho přínosy převýší náklady na jeho zřízení a provozování.

Partners Financial Services