Když přemýšlíte o investicích do podílových fondů, možností je spousta. Záleží jenom na tom, do čeho člověk chce vložit své peníze. „Osobně navrhuji vybrat si investiční společnost a v jejím rámci pak už jde pouze o vaše preference. Americké akcie, evropské akcie, dluhopisy, nemovitosti… A pak podle výběru se můžete rozhodnout, zda volit přístup aktivní, nebo pasivní správy,“ říká v podcastu, který připravujeme s našimi partnery Jan Macek. Jaký je ale rozdíl?
Aktivní správa fondu
V aktivně spravovaném fondu má hlavní roli tým manažerů portfolií. Ti vybírají konkrétní akcie, dluhopisy nebo jiné investiční nástroje, které podle nich mají potenciál. Jejich cílem je překonat trh – tedy vydělat víc než, kolik vydělá některý z uznávaných ukazatelů. Například pro akcie bývá takovým benchmarkem, neboli měřítkem, některý z nejznámějších akciových indexů.
Portfolio manažeři každý den sledují ekonomiku, zkoumají firmy, s jejichž akciemi se obchoduje, čtou zprávy a analyzují relevantní informace a na základě toho všeho případně upravují složení portfolia jim svěřeného fondu. „Portfolio manažer navíc aktivně vyhledává na trhu nové příležitosti a porovnává je s tím, jak se daří už nakoupeným aktivům.“
Kolem sebe má portfolio manažer tým analytiků, kteří mu k dispozici připravují doplňující podklady. „Aktivně spravovaný fond by už z principu měl být výnosnější než ten pasivní, protože se snaží překonávat takzvané benchmarky, tedy srovnávací indexy. Samozřejmě ne všem portfolio manažerům se to daří, takže velmi záleží na vhodném výběru fondu,“ říká Macek.
„Co se týče výkonnosti, je pravda, že v posledních letech se pasivním fondům – bavíme se teď o Americe – dařilo, ale nebylo to tak historicky vždycky. Kdybychom se podívali na srovnání pasivních a aktivních fondů padesát, nebo šedesát let zpátky, vidíme poměrně pravidelné střídání cyklů, kdy se dařilo lépe pasivním a kdy aktivním fondům. Záleží hodně na tom, jak se daří ekonomice. Teď se deset, patnáct let dařilo pasivním, ale jestli to tak bude do budoucna, není stoprocentně jisté. V historii to tak nikdy nebylo,“ dodává Macek.
Pasivní správa fondu
Pasivně spravovaný fond nemá tým, který by aktivně vybíral investice. Investuje pasivně – nejčastěji kopíruje některý index, například index S&P 500 nebo MSCI World. To znamená, že prostředky fondu investuje právě a jen do těch aktiv, která jsou zastoupená v indexu a právě v tom poměru, v jakém jsou v indexu. Když se index změní (například z něj je akcie některého podniku vyřazena a jiná přibude), fond to okopíruje. Cílem tu není trh porazit, ale vyrovnat se mu.
„Pasivní fondy v posledních letech překonávaly svou výkonností ty aktivní. A protože se lidé rozhodují podle toho, jak to fungovalo v minulých letech, jsou teď pasivně spravované fondy těmi oblíbenějšími,“ konstatuje Macek.
Náklady na správu pasivních fondů jsou v porovnání s aktivními fondy nižší, protože není nutné platit tým analytiků a portfolio manažera. „Ten někdy musí i sednout do letadla a odletět přes půlku světa na investorské jednání,“ přibližuje Macek, co také znamená aktivní správa fondu.
Ovšem pozor, je tu ještě jeden výklad dvojice aktivní a pasivní investování. Ten přichází při přemýšlení o investicích ke slovu možná ještě dřív. Jde totiž o to, jestli bude investor sám aktivně investovat, tedy kupovat jednotlivé akcie nebo dluhopisy nebo třeba zlaté slitky, nebo jestli se svěří do péče odborníků. Tedy jestli si vybere třeba podílové fondy nebo burzovně obchodované fondy, ty první bývají častěji spravované aktivně, ty druhé jsou v naprosté většině případů jen pasivní.
I k tomu se samozřejmě podcast Bohatší já s Janem Mackem dostane a odpoví i na to, jakým rizikům takhle aktivní investor bude čelit a co všechno musí zvládnout jeho psychika.
Anna Kubešková
Vystudovala mezinárodní vztahy a po škole se stala redaktorkou České televize. Dlouhodobě se zabývá PR, sociálními sítěmi a střihem. Ve své redaktorské a editorské činnosti se zaměřuje především na ekonomiku a sport. Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem