Neochota nového amerického prezidenta Donalda Trumpa nezištně financovat ukrajinskou obranu vedla k roztržce a k prohlášení, že USA nebudou dál financovat obranu Evropy. Evropa se má starat o své hranice sama a na své náklady. Evropské státy musely na změnu přístupu USA reagovat zvýšením výdajů na obranu, což potvrdil i český premiér Petr Fiala.
Tím ovšem vznikl nový problém: kde na obranné výdaje vzít. Asi jediné řešení je, že si evropské státy budou půjčovat, protože rozpočtové přebytky, které by mohly využít, rozhodně nemají. To znamená, že evropské země budou vydávat víc státních dluhopisů. A půjde o desítky až stovky miliard eur nových dluhů.
Německo dokonce ústavní většinou schválilo zvýšení dluhového stropu z 60 na 80 procent hrubého domácího produktu a připravuje balík o velikosti 500 miliard eur.
Trhy reagovaly podle očekávání: ceny evropských dluhopisů výrazně spadly, což je v souladu s tím, že investoři chtějí za nové dluhy vyšší výnosy.
Posun výnosů jde proti chování centrálních bank, které sice pomalejším tempem, ale stále pokračují ve snižování základních krátkodobých sazeb. Evropská centrální banka se dostala s depozitní sazbou po snížení o 0,25 procentního bodu na pouhých 2,5 procenta.
Pauzu ve snižování s ale dal Fed. Základní sazba americké centrální banky je pořád na vcelku vysokých 4,5 procenta. A oddech si na březnovém zasedání dala i bankovní rada České národní banky, která se jednomyslně rozhodla nechat reposazbu na 3,75 procenta. Mezi důvody, proč naše centrální banka dál neuvolňuje měnovou politiku, patří obava z pomalejšího poklesu inflace k dvouprocentnímu cíli. K proinflační m rizikům patří nárůst cen nemovitostí, vliv připravovaných cel na inflaci či riziko oslabení koruny.
Partners indexy dluhopisových fondů |
| PIF-DLUH fondy se státními a kvalitními korporátními dluhopisy | PIF-HY fondy investující do rizikových a spekulativních dluhopisů |
březen 2025 | -0,7 % | -1,2 % |
od začátku roku | 0,7 % | -0,19 % |
poslední rok | 3,3 % | 4,8 % |
poslední 3 roky | 13,4 % | 14,8 % |
posledních 5 let | 10,7 % | 31,5 % |
posledních 10 let | 8,9 % | 26,7 % |
počet fondů | 16 | 21 |
Bohužel, centrální banky v poslední době nemají moc silný vliv na dlouhodobé výnosy dluhopisů. Ačkoli snižují krátkodobé sazby, dlouhodobé výnosy se posouvají spíš nahoru a negativně ovlivňují ceny dluhopisů.
V březnu navíc na dluhopisy nepříznivě dopadlo zvýšení limitů na zadlužení (viz výš zmiňované Německo), což na trhy vrhne miliardy nových dluhopisů. Výnosy se proto posunuly výš, ceny klesly a dluhopisové fondy investující do státních dluhopisů zažily měsíc se zápornou výkonností.
Průměrné zhodnocení dluhopisových fondů (index PIF-DLUH) bylo za poslední měsíc záporné – minus 0,4 procenta. Za posledních 12 měsíců jsou ale konzervativní fondy o 3,3 procenta výše.
Fondy rizikových dluhopisů (PIF-HY) podle očekávání reagovaly na pokles cen akcií a klesly za měsíc o 1,2 procenta. Meziročně jsou výše o 4,8 procenta.
Partners indexy akciových fondů |
| PIF-AK fondy investující do akcií vyspělých zemí | PIF-SPEC fondy investující do nerozvinutých zemí a další speciální strategie (okrajové trhy, jednotlivé sektory apod.) |
březen 2025 | -5,5 % | -0,3 % |
od začátku roku | -2,3 % | 5,8 % |
poslední rok | 2,9 % | 9,3 % |
poslední 3 roky | 22,0 % | 30,8 % |
posledních 5 let | 84,1 % | 79,9 % |
posledních 10 let | 74,2 % | 58,0 % |
počet fondů | 37 | 14 |
Měsíc končil negativně nejen pro dluhopisy, ale i pro akciové trhy, které straší další a další rozhodnutí Donalda Trumpa.
Na konci měsíce americký prezident vyděsil trhy prohlášením, že uvalí všeobecná cla.
Březnové zprávy srazily dolů americké a evropské akcie, oba trhy odepsaly několik procent. Překvapením je odolnost rozvíjejících se trhů, které na rozbroje mezi USA a Evropou v březnu ještě nereagovaly. A velkým překvapením je i solidní nárůst cen akcií ve střední Evropě, ze zájmu investorů profitovaly i české akcie.
Slušně rostly například akcie ČEZ nebo Komerční banky, které přidaly jen za první čtvrtletí 18, respektive 31 procent.
Průměrná výkonnost korunových globálně diverzifikovaných akciových fondů nabízených v České republice (index PIF-AK) se pohybovala v březnu okolo 5,5 procenta v minusu. Výkonnost za posledních 12 měsíců spadla na 2,9 procenta. Vyplývá to z Partners indexu fondů za březen.
Skupina speciálně zaměřených akciových fondů (index PIF-SPEC), které se soustředí na konkrétní regiony nebo sektory, vykázala v březnu pokles pouze o 0,3 procenta. Meziročně jsou tyto fondy v průměru o solidních 9,3 procenta výš. V této skupině se nacházejí fondy, které mají specifické strategie i výsledky, v prvním čtvrtletí je udržely výš sázky na středoevropské trhy.
Pokud jde o výhled do příštích dní, není růžový. Na začátku dubna americký prezident skutečně vyhlásil cla vůči skoro každé zemi – a rozhodil mezinárodní obchod. Následoval hromadný výprodej akcií.
Široký americký akciový index S&P500 klesl jen v březnu o 5,8 procenta. O moc lépe na to nebyly ani akcie v Evropě, které korigovaly o 3,9 procenta. Už teď počítáme za první dubnový týden s pokračující korekcí dosahující zhruba deset procent.
Navíc se pokles rozšířil i na další akciové trhy, které ještě v březnu korekci vzdorovaly.
Partners index smíšených fondů – PIF-MIX |
březen 2025 | -2,1 % |
od začátku roku | -0,4 % |
poslední rok | 3,3 % |
poslední 3 roky | 14,1 % |
posledních 5 let | 31,6 % |
posledních 10 let | 22,6 % |
počet fondů | 43 |
Naprosto neučebnicová situace, kdy šly zároveň dolů jak akciové, tak dluhopisové trhy, dopadla nepříznivě na vyvážené fondy, ve kterých se můžou objevit s různou vahou akcie a dluhopisy, ale i komodity. Meziměsíčně klesly o 2,1 procenta a meziročně jsou 3,3 procenta v zisku. Zde se jedná o mix mnoha strategií, kde se mohou objevit i komodity a různé váhy akcií a dluhopisů.
Martin Mašát
Portfoliomanažer v Partners investiční společnosti. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Institut ekonomických studií při Univerzitě Karlově. Je držitelem prestižního mezinárodního titulu CFA (Chartered Financial Analyst).... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem