Situaci pochopitelně zachraňují od ještě větších propadlišť alespoň fondy peněžního trhu. Ani jejich 300 milionů korun ovšem nedokáže vynahradit všechny ostatní mínusy. Jejich přesilu tentokrát podtrhl i segment zajištěných fondů: protože se museli vyplatit podílníci jednoho končícího, nestačilo jejich 200 milionů nahradit ani 130 milionů nově upisovaného. Inventura ostatních není o nic lepší: dluhopisové –170, smíšené –100, akciové –40.
Nejhorší na celkové náladě je neuvěřitelná volatilita, citlivá na jakoukoli situaci, komentář či zprávu. Evropa se samozřejmě s denním zpožděním zámořských stébel chytá, anebo si chce plést konopku. Jeden den to vypadá, že se býci prohánějí jako ve španělské Pamploně, druhý den se málem volá záchranka. Jeden den trh tleská šéfovi JPMorgan, když prohlásí, že to nejhorší máme za sebou, druhý den se všichni hroutí při spekulaci o možném převzetí banky Wachovia. Pak začal kolotoč kolem amerického socialismu. Divíte se, o čem mluvím? Samozřejmě o polostátních Freddie Mac a Fannie Mae, které je třeba „zachraňovat“ průběžně i opakovaně (Mae třeba v pátek klesala o 22 %).
Podle investiční banky Lehman Bros. budou potřebovat americké polostátní hypoteční agentury až 75 miliard dolarů (cca 1,2 bil. korun) ke své stabilizaci, což by překonalo i největší odpisovatele Citigroup, Merrill Lynch a UBS. Představitelé Deutsche Bank, Lehman Brothers a UBS ovšem očekávají ve druhé polovině roku nejvyšší růst amerického akciového indexu S&P 500 za posledních 26 let (o 28 % na historické maximum 1600 bodu). Mají, či nemají pravdu?
Podle jiné historické analogie by totiž mohl naopak do konce medvědího trhu ztratit ještě dalších 12 procent. Tradicionalisté ovšem tvrdí, že medvědí recese by byla nutná nejdřív u Dow Jones Transportation Average indexu, ale ten jen za 1. polovinu letošního roku vyrostl o 30 procent.
Britský The Economist shrnuje důvody, proč akcie ztrácejí, do čtyř základních faktorů, které ovlivňují akciové trhy: jde o ekonomický růst, firemní zisky, úrokové sazby a míru inflace.
Zatímco první dva jmenované zřejmě klesají, u dalších dvou je tomu naopak. Jak podotýká populární ekonomický týdeník, jde o nejhorší možnou kombinaci. Ovšem: zisky společností, které tvoří index S&P 500, sice klesly tři měsíce po sobě (ve druhém čtvrtletí by se měly snížit o 11,2 %), ale bez firem finančního sektoru by se měly za tyto tři měsíce zisky firem zvýšit o více než 7 procent. Jak se s touto situací a vyhlídkami rozhodovat, toť otázka.
Řeč čísel
Co dalšího se ve svete fondu minulý týden stalo? Vše potrebné jako vždy najdete v našich pravidelných
souhrnných tabulkách.
Sdílejte článek, než ho smažem