Zdroj: Shutterstock
V poslední dekádě převládá velký přesun investorů do pasivně řízených fondů, nejčastěji takzvaných ETF (Exchange traded funds). Pasivně řízené fondy investují do indexu, jako je například SP500, přičemž nakupují automaticky všechny akcie, a to v poměru, v jakém se tyto cenné papíry podílí na ocenění daného indexu. Aktivní fond naopak může nakoupit jakoukoliv akcii, která mu přijde zajímavá. Atraktivita se velmi často odvíjí od ceny akcie, ale může jít i o jiné parametry.
Na finančních trzích se pohybuje mnoho zkušených expertů, kteří pasivní přístup rádi doporučují. Výjimkou není ani Warren Buffet. Ten uzavřel v roce 2008 charitativní sázku s manažerem hegdového fondu Tedem Seidesem. Aby sázka získala patřičnou důležitost, jednalo se o jeden milion dolarů, přičemž každá strana vsadila 320 tisíc dolarů a kalkulovala s tím, že finanční prostředky se zhodnotí v daném investičním horizontu na 500 tisíc dolarů. Výtěžek následně putoval na charitu.
Seides stál na straně aktivního stylu investování, Buffet naopak kritizoval vysoké poplatky fondů a preferoval pasivní indexový přístup. Buffet, známý pod přezdívkou Věštec z Omahy, nakonec tuto sázku s přehledem vyhrál a uštědřil tak investičním profesionálům nepříjemnou ránu. Seides totiž vybral pět různých fondů, do nichž částku investoval. Nicméně žádný z těchto fondů nebyl schopen překonat index v horizontu 10 let. Můžeme ale jednoznačně říci, který přístup je lepší?
Chcete šikovně investovat? Najdeme pro vás optimální řešení.
Přetahování se aktivních a pasivních fondů o investory není žádnou novinkou. Historie ukazuje velkou proměnlivost a střídavou dočasnou dominanci konkrétního investičního přístupu. Pokud se vrátíme do období před dvaceti lety, kdy byly miláčkem trhu technologické firmy, tak na konci milénia panoval názor, že je lepší investovat do indexu, který stabilně roste. Když po splasknutí technologické bubliny ztratil Nasdaq během tří let 78 % své hodnoty, nastal odklon od pasivního investování zpět k aktivně řízeným fondům. Ten trval zhruba do roku 2010, ale to už se vracíme do období zmíněné sázky v úvodu.
Podle Financial Times do ETF fondů za letošní únor přiteklo 139 miliard dolarů. Tato suma překonala rekord z listopadu 2020 a pomohla dostat akciové trhy na nová maxima. Podle odhadů expertů může příliv peněz zvýšit i takzvaný American Rescue Plan ve výši 1,9 bilionu dolarů, který minulý týden schválila administrativa Joe Bidena. Je totiž těžké si představit, že by tak velká suma peněz minula i finanční trhy.
Při strmém růstu a pohybu kolem historických maxim bychom měli mít na paměti, že pokud by došlo k většímu propadu, je to prostředí, kde se daří lépe aktivním investorům, kteří neustále porovnávají cenu a hodnotu jednotlivých akcií. Naopak díky přísunu levných peněz mohou trhy ještě nějakou dobu pokračovat ve svém růstu. Proto jsou oba přístupy zajímavé a investor, který má zájem o větší diverzifikaci by měl mít oba jako součást svého portfolia.
Autor je Relationship Manager ve společnosti Conseq Investment Management.
