Zdroj: Shutterstock
Na finančním trhu se od roku 2022 objeví nový produkt: účet dlouhodobých investic. Bude mít podobné daňové výhody jako penzijní a životní pojištění, zároveň však umožní spořit si na stáří i nákupem podílových fondů, akcií, dluhopisů a dalších nástrojů. Počítá s tím balíček připravený ministerstvem financí, který v pondělí podpořila vláda.
O přípravě rozsáhlého materiálu nazvaného Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu, jsme na webu Peníze.cz psali poprvé před rokem. Má mimo jiné umožnit i vznik nového typu penzijního fondu, odvážnějšího než dosavadní dynamické strategie. Původně plánovaná změna týkající se státní podpory však z finální verze návrhu vypadla, stejně jako některé novinky týkající se regulace investic.
Návrh teď míří do Poslanecké sněmovny, kde má vládní koalice ANO a ČSSD díky podpoře komunistů většinu. Opozice a třeba i Česká národní banka namítají, že podobné změny by měly přijít současně s případnými úpravami penzijního systému, jejichž návrh připravila Komise pro spravedlivé důchody.
Na hlavním cíli – zvýšit zájem Čechů o soukromé spoření na důchod – se nicméně shodují i odpůrci vládou schváleného balíčku. Češi se dožívají čím dál vyššího věku, státní penze jim k důstojnému stáří nestačí – a bude hůř.
Ministerstvo financí chce především rozšířit daňové úlevy i pro další formy spoření či investic. „Na finančním trhu se nabízí řada produktů s dlouhodobým investičním horizontem, které jsou vhodné ke kumulaci majetku jako zaopatření na stáří, státem daňově podporované jsou ale pouze některé,“ vysvětluje základní myšlenku svého návrhu.
Doteď si lidé mohou odečíst od základu daně maximálně 24 tisíc korun ročně za penzijní spoření a dalších až 24 tisíc za životní pojištění. Oba limity se mají od roku 2022 sloučit do jednoho.
Zatímco doteď se 24 tisíc korun počítá u každého z těchto produktů zvlášť, nově by existovala společná hranice 48 tisíc korun a záleželo by na každém člověku, jak by ji v praxi využil. Lidem, kteří nevyužívají životní pojištění, se tak může odpočet příspěvků na penzijní spoření zdvojnásobit.
Společný limit 48 tisíc korun by navíc mohli – vedle penzijka a životka – nově využít i na jiné „produkty spoření na stáří“, především na investice. O nich si napíšeme za chvíli.
Celkový limit odpočtu oproti současnému stavu nestoupne – lidé by si dál mohli odečíst maximálně 48 tisíc ročně, což znamená výslednou úsporu na dani 7200 korun. V praxi si tak polepší lidé, kteří do penzijních fondů posílají víc peněz, nebo kteří investují – jestliže zároveň nevyužívají maximální odpočty na životní pojištění.
Samotné sjednocení limitu by podle odhadů ministerstva snížilo výběr daní nanejvýš o nižší stovky milionů korun. Nedokáže ale odhadnout, jak se projeví rozšíření odpočtů o další produkty (investice). Při 15% dani platí: Za každých 100 tisíc lidí, kteří si od základu daně odečtou 10 tisíc korun ročně, přijde stát o 150 milionů korun na daních.
Některé firmy a profesní asociace přitom zdůrazňují, že jde sice o krok správným směrem, výraznější motivaci ke spoření na stáří ovšem může přinést až celkové zvýšení dosavadního limitu.
Připomeňme, že ve hře je i samostatný návrh poslance Patrika Nachera (ANO). Ten chce odebrat daňové výhody pro investiční variantu životního pojištění, dál by zůstaly jenom pro rizikovou. Totéž prosazuje i Asociace finančních poradců: „Životní pojištění by se mělo využívat primárně jako produkt na krytí rizik, nikoliv jako spořicí/investiční produkt. Jako takový je pro většinu investorů nevýhodný a neměl by být tedy podporován státem. Zrušení by se mělo týkat pouze nových smluv,“ napsala. Ministerstvo financí však takové úvahy dál odmítá: „V současnosti, kdy je nabídka produktů rozšiřována, není o zrušení varianty ukládat prostředky na zajištění stáří prostřednictvím soukromého životního pojištění uvažováno,“ odpovědělo na připomínky.
Vládou podpořený balíček počítá i s rozšířením doplňkového penzijního spoření (zvaného též „nové penzijní připojištění“, oficiálně účastnické fondy neboli třetí pilíř). Má vzniknout nový typ fondu, označovaný jako alternativní.
Ten by mohl investovat ještě odvážněji než dosavadní dynamické fondy. Tedy nejenom do akcií a dluhopisů, ale hlavně do private equity fondů a infrastrukturních projektů. Investovat by mohl také do zlata a dalších cenných kovů, nemovitostí, práv duševního vlastnictví, pohledávek na peněžitá plnění, plavidel, letadel, drážních vozidel nebo strojů, nebo i do přímých podílů ve firmách.
Lidé by tak mohli v dlouhodobé perspektivě dosáhnout vyššího zhodnocení, samozřejmě s vyšším rizikem. Víc peněz by museli dát i na poplatky, které by nebyly tolik regulované jako u dosavadních dynamických fondů.
Balíček z dílny ministerstva financí (ovládaného hnutím ANO) zatím vůbec neřeší případnou existenci státního penzijního fondu, jehož vznik podporuje vedle Pirátů i ministerstvo práce a sociálních věcí vedené ČSSD. Nebyl to jediný rozpor mezi koaličními partnery, jak si napíšeme za chvíli.
Pro všechny typy penzijních fondů pak ministerstvo financí původně počítalo se změnou státního příspěvku. Cílem je, aby lidé spořili víc, a aby převáděli úspory ze starého systému penzijního připojištění (transformovaných fondů) do nového systému doplňkového penzijního spoření (účastnických fondů).
„Na změnu systému máme pět let. A bez daňové reformy to nepůjde,“ říká předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová v rozhovoru pro Peníze.cz.
Rovný důchod 10 500 korun pro každého, masivnější valorizace, vyšší odvody pro OSVČ či přehlednější systém, který umožní každý rok výpočet budoucího důchodu. Tak vypadá ideální reforma podle ministryně práce.
Ptáme se odborníků, kde vezmeme peníze na budoucí penze. Ať projde návrh důchodové komise v jakékoli podobě. Anebo když neprojde. Porostou daně?
Tahle část návrhu ale nakonec z balíčku vypadla. Ministerstvo ještě v dubnu psalo, že ji připravuje formou samostatné novely, od té doby ale zřejmě nijak nepokročilo. Orientační představu si zatím lze udělat z loňských úvah, s nimiž šlo do veřejné konzultace:
Státní příspěvek pro lidi, kteří si spoří víc než tisícovku měsíčně, by měl stoupnout. Kdo si každý měsíc pošle do fondu od 1000 do 2999 korun, dostal by k dosavadním 230 korunám nově ještě 15 procent z částky přesahující 1000 korun. Oproti současnému stavu by si to už ale nemohl odečíst z daní. Kdo by ukládal nad 3000 korun měsíčně, má k tomu od státu dostat pravidelně 530 korun. Současně by si mohl uplatnit dosavadní daňovou úlevu.
Státní podpora se může nově omezit věkem. To by se podle loňských úvah dotklo klientů, kteří už pobírají starobní důchod, a přesto stále dostávají i státní příspěvek. Nově ho chce stát poskytovat jenom do doby, než začne takzvaná výplatní fáze spoření. Výjimku mohou dostat důchodci, kteří stále pracují. Ani tohle se ale (zatím) do vládou schváleného návrhu nakonec nedostalo.
Zpátky k balíčku, který teď míří k poslancům. Už jsme napsali, že společný limit 48 000 korun by lidé mohli – vedle penzijka a životka – nově využít i na jiné „produkty spoření na stáří“. Tedy především na podílové investiční fondy, jednotlivé akcie či dluhopisy, ale třeba také některé termínované vklady.
Nově podporované produkty se mají soustředit na zmíněný účet dlouhodobých investic. Ten by mohly vést banky, obchodníci s cennými papíry nebo investiční společnosti, dohlížet na něj mají Česká národní banka nebo finanční arbitr.
I pro investice má platit základní podmínka zamezující předčasnému výběru. Jde o obdobu pravidla 60+60, tedy že smlouvu nejde vypovědět dřív než v 60 letech věku občana a zároveň ne dřív než 60 měsíců od založení (s výjimkami pro invaliditu ve třetím stupni nebo pro případ smrti).
Člověk, který si vybere úspory předčasně, by samozřejmě musel doplatit daň. Právě kvůli snadné kontrole má vzniknout jednotný účet dlouhodobých investic.
Díky němu by se lidé zároveň mohli rozhodovat pružněji: Pravidlo 60+60 totiž neporuší, když majetek v rámci svého účtu dlouhodobých investic „transformují“ – tedy třeba prodají akcie a koupí si za ně dluhopisy, případně výnos z prodeje uloží na bankovním účtu.
„Účet dlouhodobých investic je vhodný jak pro konzervativní investory, tak i pro ty, kteří hledají dynamičtější investice s potenciálním vyšším výnosem. Klient si bude moci zvolit vhodnou investiční strategii a přizpůsobit ji svým momentálním požadavkům. Jeho velkou výhodou je flexibilita, protože investorovi umožní přehodnocovat investice a transformovat je do různých investičních nástrojů, aniž by přišel o daňová zvýhodnění,“ říká ministryně Alena Schillerová.
Možnost pro uplatnění odpočtů se rozšíří i na straně zaměstnavatele. Vedle penzijního spoření a životního pojištění by tak nově mohl lidem přispívat na investice. Ani na straně zaměstnavatele ale nemá stoupnout celková výše dosavadní úlevy – tedy až 50 000 korun ročně.
Nějakou formu „osobního spořicího účtu“ po vzoru západních ekonomik doporučuje Česku i Světová banka. Ministerstvo uvádí jako příklady britský ISA (individual savings account) nebo americký IRA (individual retirement account).
Rozšíření podpory naráželo na výhrady sociálních demokratů, menší strany vládní koalice. „Před rozšířením finančních institucí spravujících podporované formy vytváření úspor je nutné nejdříve vyřešit efektivitu současného třetího pilíře z pohledu nedostatečných výnosů i regulace nákladů, což se týká zejména transformovaných fondů, ve kterých spoří cca 75 % lidí spořících si na důchod u penzijních společností,“ napsalo loni ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Janou Maláčovou z ČSSD.
Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.
Ale k tomu pořád investovat a šetřit.
Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.
„Jako nejbližší priority preferujeme konsolidaci systému penzijního spoření, například založením státního penzijního fondu, přechodem klientů ze stávajících penzijních fondů do státního penzijního fondu a do vhodnějších profilů účastnických fondů. Jedná se o témata, která jsou mimo jiné předmětem diskuzí Komise pro spravedlivé důchody,“ připomnělo tehdy ministerstvo práce.
Nevěří ani tomu, že by – vzhledem k velkému počtu zapojených občanů – stoupl počet lidí, kteří začnou spořit na stáří. Spíš lze podle něj očekávat – při vytvoření výhodnějších podmínek pro nové instituce – přesun klientů stávajících.
Jenže s přípravou „důchodové reformy“ ministerstvo práce v posledních měsících nijak nepokročilo a není reálné, že by se stihla ještě do voleb. I proto nakonec ministryně Jana Maláčová (ČSSD) neměla moc argumentů, jak vládní podporu balíčku z dílny Aleny Schillerové zablokovat.
Podobnou výhradu má třeba i Česká národní banka. „Navrhujeme upustit od daňových úlev spojených s účtem dlouhodobých investic a případně se k nim vrátit až v okamžiku, kdy bude připravena nová koncepce třetího pilíře a budou se řešit její daňové dopady. Bez dokončení této nové koncepce je nesystémové a předčasné přistupovat ke změnám v daňových úlevách. V ČR již existuje v porovnání s jinými státy velkoryse pojatá čtyřstupňová daňová podpora penzijních produktů,“ napsala ČNB na jaře do připomínek k návrhu. Podle ministerstva financí však balíček nijak nezasahuje do stávající diskuze o změnách v důchodech.
Balíček chce víc regulovat i obchodování s korporátními dluhopisy. Problémem jsou hlavně ty podlimitní: pro emise do jednoho milionu eur totiž firmy nemusí vydávat takzvaný prospekt.
Návrh mimo jiné stanoví povinné náležitosti pro emise podlimitních dluhopisů tak, aby zájemce dostal víc informací. Například: plánovaný poměr cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu; informaci o tom, že k emisi nebyl schválen prospekt ČNB; výroční zprávy a účetní závěrky emitenta za poslední dvě účetní období; informaci o tom, čím je splacení dlužné částky zajištěno (nebo informaci, že splacení dlužné částky není nijak zajištěno); údaje o všech řídících osobách emitenta včetně dosavadní praxe.
„Tyto informace by už dnes měly být dostupné z veřejných zdrojů, nově je ale investoři budou mít přehledně na jednom místě. Na plnění těchto povinností bude dohlížet Česká národní banka, která bude mít i možnost ukládat sankci,“ říká Schillerová.
Aby firmy nemohly hranici jednoho milionu eur obcházet, má se posuzovat v součtu za všechny dluhopisy nabízené v členských státech Evropské unie v průběhu 12 měsíců.
Podle jednoho z dalších bodů se má takové rozšířit okruh subjektů, které budou moci nabízet klasické státní dluhopisy. „Podle nynější úpravy je může prodávat pouze Česká národní banka, která je však nabízí pouze prostřednictvím aukce, což se v praxi nejeví vždy jako nejvhodnější způsob. Napříště by je měly nabízet také ostatní subjekty oprávněné k prodeji cenných papírů,“ upřesňuje Schillerová.
Ministerstvo původně navrhovalo i novou kategorii „majetného investora“ – poloprofesionálního investora mezi „drobným“ a „kvalifikovaným“. Po připomínkách ale tenhle bod stáhlo, vládou podpořená verze už ho neobsahuje.
Do nové kategorie se měl dostat ten, kdo splní aspoň jednu ze dvou podmínek: Hodnota jeho majetku tvořeného peněžními prostředky a investičními nástroji dosahuje nejméně 2,5 milionu korun, nebo „jeho hrubý příjem a zisk před zdaněním“ v minulém kalendářním roce je aspoň 1,25 milionu korun. K zařazení by stačilo prohlášení samotného investora, obchodník s cennými papíry by (kromě vyplnění a vyhodnocení investičního dotazníku) nemusel tyto údaje prověřovat.
V prvním díle miniseriálu o základech investování vás zkusíme přesvědčit o dvou věcech. O tom, že investování se vyplatí zkusit, a pak o tom, že na to máte. Že investování je i pro docela obyčejné lidi, kterým na konci měsíce zbývá třeba jen pár stovek.
Ani na nejlepších termínovaných vkladech neschováte úspory před inflací, aspoň vám je ale nesníží o tolik ja
Většina investičních fondů sice letos zůstává ve ztrátě, ale ty nejúspěšnější dokázaly vydělat 30 až 50 procent – navzdory koronaviru a březnovému propadu trhů.
„Majetný investor“ by pak mohl odmítnout omezení pro účet dlouhodobých investic, podle něhož drobný investor nesmí investovat do rizikovějších nástrojů víc než deset procent hodnoty svého čistého finančního jmění.
Ministerstvo financí nakonec couvlo i s původním plánem ohledně zpřísnění reklamy na investiční nástroje. Mířilo hlavně na takzvaný investiční crowdfunding – internetové inzertní portály, které umožňují emitentům nabízet dluhopisy, aniž by podléhaly regulaci nebo dohledu ČNB. Nová pravidla by nicméně měly plnit všechny subjekty, které takovou reklamu provádí.
V reklamě nově mělo být výslovně uvedeno, že návratnost investice není vždy jistá, protože každá investice obnáší riziko. Součástí má být varování, že vysoký výnos představuje vyšší riziko, ale nízký výnos není vždy zárukou nižšího rizika. Reklama by také neměla cílit na osoby v hmotné nouzi.
Proti takové regulaci se vedle profesních sdružení (Asociace pro kapitálový trh, Česká bankovní asociace, Hospodářská komora a další) ozvaly i Česká národní banka nebo ministerstvo průmyslu a obchodu. Nelíbilo se jim, že by se novinky týkaly i obchodníků s cennými papíry a došlo by tak k určité duplicitě s už existujícími pravidly. „Předpisy jako zákon o investičních společnostech a investičních fondech a zákon o podnikání na kapitálovém trhu již obsahují vlastní dostatečnou regulaci propagačních sdělení,“ uvedla například Hospodářská komora. A ministerstvu průmyslu a obchodu se nelíbilo, aby na novou regulaci reklamy dohlížely živnostenské úřady (spadající právě pod MPO). Jejich pracovníci totiž nemají potřebné odborné znalosti ohledně investičních nástrojů.
Do finálního návrhu se takové zpřísnění reklamy nedostalo.
Petr Kučera
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
25. 8. 2020 5:13, Tomáš Smolík
Proč tedy nezruší inflaci?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
25. 8. 2020 11:04, Mila
zrusit inflaci mohou jen lidi svymi volbami. Moji volbou je bitcoin
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (38 komentářů) příspěvků.