Zdroj: Shutterstock
Mistr Sun v knize Umění války uvádí jedno ze základních pravidel vynikajícího stratéga: Neporazitelnost tkví v obraně, možnost vítězství v útoku.
Když onu neporazitelnost přeneseme do světa investování, zní základní pravidlo takto: klíčem k investičnímu úspěchu je minimalizovat riziko trvalé ztráty kapitálu. Vycházíme z jednoduché úvahy, že investor má jen jedny úspory. Pokud o ně přijde v důsledku nějaké neuvážené investice či spekulace, prohrál. Game over.
Uplatnění našeho pravidla v praxi vyžaduje splnění tří podmínek:
V mém předchozím článku jsem psal o jedné české realitní firmě, která nedávno investorům nabídla dluhopisy s výnosem 5,5 procenta ročně. Zájemce dá do těchto dluhopisů prakticky veškeré volné peníze a chybně si myslí, že investuje do nemovitostního fondu. Samotný emitent dluhopisů je na svém webu prezentuje jako jistou a bezpečnou investici, což neodpovídá skutečnosti. Firma v obchodním rejstříku nezveřejňuje finanční výkazy, takže investor nemá šanci vyhodnotit rizika. Nemá nejmenší tušení, jestli je firma finančně zdravá, a jestli tedy bude pravděpodobně schopná dostát svým finančním závazkům. Lepší příklad ignorování našeho základního pravidla (výše uvedených tří bodů) si lze jen těžko představit.
Investoři by se měli jednotlivým korporátním dluhopisům vyhýbat. Představují naprosto zbytečné riziko. Jenže: Jaká je k nim rozumná alternativa, která investorovi nabídne jak přiměřený výnosový potenciál, tak pevnou půdu pod nohama?
První možnost spočívá v nákupu high-yield dluhopisového fondu. High-yield dluhopisy (také junk bonds, česky dluhopisy s vysokým výnosem) mají rating spekulativního stupně. Podle metodiky agentury Standard and Poor's to znamená rating BB a nižší.
Chcete šikovně investovat? Najdeme pro vás optimální řešení.
Typickým vydavatelem high-yield dluhopisů je rizikovější firma. Tedy nikoli společnost typu Microsoft, která má na trhu extrémně silné postavení, generuje obrovské zisky a sedí na těžko představitelném polštáři hotovosti. High-yieldy vydává firma, která v tak skvělé finanční kondici není. Často to bývá společnost s vyšším zadlužením. Může například působit ve vysoce konkurenčním odvětví nebo odvětví, které prochází složitým obdobím. U takové firmy (ve srovnání se zmíněným Microsoftem) existuje o poznání vyšší riziko bankrotu.
Možná si teď říkáte, že to nezní zrovna jako dobrá investice. Opak může být pravdou. Pokud si koupíte podíl v dobře spravovaném high-yield dluhopisovém fondu, můžete rizika do velké míry eliminovat. Portfolio manažer takového fondu drží typicky vysoké desítky nebo i stovky dluhopisů různých emitentů (firem). Snaží se vybírat takové dluhopisy, které nabízejí zajímavý výnos a současně přiměřené riziko. Zájemce tak ve fondu získává diverzifikovanou investici.
Přirozeně: ani profesionálnímu manažerovi fondu se nepovede všechno. Navzdory důkladné analýze. Je prakticky jisté, že občas nějaká firma zbankrotuje a dluhopisy nesplatí. Pokud ovšem manažer dělá svou práci dobře, je takových případů velice málo. Investor je zpravidla vůbec nezaznamená. Pokud fond drží dvě stě dluhopisů a dva z nich se nesplatí, zbytek portfolia takovou ztrátu bez problémů kompenzuje. A o tom to celé je: bezpečí spočívá v počtu.
Co by měl zájemce před investicí do high-yield dluhopisového fondu vědět? S high-yield dluhopisy se obchoduje na trhu, tudíž jsou průběžně stanovovány jejich tržní ceny. A ty čas od času výrazně kolísají. Při dodržení rozumného investičního horizontu (typicky pět a více let) ovšem investor může občasnou vyšší kolísavost ignorovat.
Kvůli pandemii koronaviru teď nabízí high-yield dluhopisy o poznání vyšší výnosy než před půl rokem. Když se podíváme na americké high-yield dluhopisy, současný výnos do splatnosti činí zhruba sedm procent. To není vůbec špatné.
Pokud vás jako investora zajímá realitní trh, můžete zvážit investici do klasického nemovitostního fondu. Z hlediska rizik to bude mnohem rozumnější alternativa než koupit dluhopisy nějaké realitní firmy.
Zvažme nejhorší scénář, když pomineme extrémní události typu jaderné války: S jednou realitní firmou se může stát cokoli. Potenciálně se jí nemusí dařit. Může například postavit něco, o co nebude ze strany nájemníků zájem. Nemusí obstát v konkurenci. Může se předlužit. Může ji řídit nekompetentní člověk. Zkrátka jedna firma může zmizet v propadlišti dějin. Pokud se tak stane, mohou držitelé dluhopisů snadno přijít o celý kapitál.
Naproti tomu nemovitostní fond zbankrotovat nemůže, neboť nemá právní subjektivitu. Nejhorší scénář spočívá v možnosti výrazného poklesu cen na nemovitostním trhu. V takovém případě by fond musel přecenit vlastněné nemovitosti směrem dolů, čímž by klesla cena podílového listu fondu. Jistě jde o nepříjemný scénář, ovšem neznamená trvalou ztrátu kapitálu.
Co by měl zájemce před investicí do realitního fondu vědět? Nemovitosti jsou obecně nelikvidní investice. I nemovitostní fond je tedy – minimálně potenciálně – nelikvidní investicí. Každý nemovitostní fond, bez ohledu na správce, může v případě nepříznivých tržních podmínek pozastavit odkupy až na dobu dvou let. Investorovi se tak může stát, že zrovna když bude nutně potřebovat peníze zpět (provést odkup), realitní fond mu nemusí být schopen vyhovět. S touto možností je potřeba počítat.
Pokud si investor koupí dluhopisy jediné firmy, podstupuje takzvané nekompenzované riziko. Tedy riziko, za jehož podstupování není dostatečně odměněn. A hlavně: Porušuje naše základní pravidlo spočívající v minimalizaci rizika trvalé ztráty kapitálu.
Moje doporučení je jednoznačné. Místo jednoho korporátního dluhopisu diverzifikovaný high-yield dluhopisový fond. A místo dluhopisů realitní firmy klasický nemovitostní fond.
Autor je investiční analytik Partners.
Martin Tománek
Sdílejte článek, než ho smažem
