Porazíme inflaci. Krize ukázala, jak funguje Kohoutův „robot“

| rubrika: Rozhovor | 27. 5. 2020 | 11 komentářů
Do investování nepatří emoce, rozhodovat mají tvrdá čísla. Ekonom Pavel Kohout našel ta podle něj nejspolehlivější a vytvořil algoritmus, na kterém stojí fond Quant. Ten v krizi ukázal, že se mu daří plnit, co slibuje. Zatímco se trhy propadly o desítky procent, Quant počítal ztráty v jednotkách. Hlavní poslání fondu je neztratit klientům peníze a zhodnotit je nad inflaci. Mezi naše cíle nepatří lámání rekordů, říká Kohout v rozhovoru pro Peníze.cz.

Zdroj: Shutterstock

Na webu vašeho fondu uvádíte: Naše strategie zahrnuje obchodování jen tehdy, pokud je to nutné. Zasahovali jste v době koronaviru?

Ano, to byla přímo ukázková situace, kdy bylo nutné a vhodné zasáhnout. Nakupovali jsme akcie poměrně ve velkém rozsahu, protože před koronavirovou krizí byly značně nadhodnocené. Před krizí jsme v nich tedy měli zainvestováno výrazně méně než nyní.

S nástupem krize šly rychle akciové burzy o desítky procent dolů. Vylekali se investoři ve vašem fondu?

Spíše naopak. V dubnu jsme zaznamenali čistý příliv nových investic v řádech desítek milionů korun. Naši klienti to vzali jako příležitost. Již dubnové výsledky jim daly za pravdu a z větší části vynahradily předchozí pokles.

Na konci loňského roku jste byli v kumulativním plusu 18 procent od začátku působení fondu Quant, tedy od podzimu roku 2016. Jak jste na tom teď?

Na konci dubna to bylo přes 15 procent.

Pavel Kohout

Zdroj: Quant

Pavel Kohout je zakladatel a autor klíčového algoritmu pro řízení fondu Quant. V oblasti financí pracuje od roku 1991, kdy začal vyvíjet simulační program pro trénink obchodování na burze. Pro společnost PPF napsal optimalizační program pro druhou vlnu kuponové privatizace. Později působil jako poradce českých ministrů financí a v letech 2009 až 2011 byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Napsal několik knih o investování.

Centrální banky teď pumpují další nové peníze do ekonomiky a cena akcií je oproti začátku roku stále ještě o dost níž. Rozumím tomu dobře, že to z pohledu strategie vašeho fondu je ideální doba pro nákup akcií?

Ano. Když se vrátíme do 20. února tohoto roku, akciový index Dow Jones byl tehdy nadhodnocený o 16,6 procenta, další americké indexy ještě více. Když se podíváme na situaci o měsíc později, hlavní americké indexy byly podhodnocené o pětinu až čtvrtinu. Podhodnocené přitom zůstávají dál, protože peněžní expanze dosáhla rekordních hodnot. Od 20. února do půlky května přibylo v americké ekonomice více likvidních peněz, než jich celkově existovalo koncem roku 1997.

To ukazuje, že kroky centrálních bank jsou nyní masivní.

Velmi. Meziroční přírůstek dělá téměř 30 procent a to ještě zřejmě není všechno a z roku na rok tak objem peněz v americké ekonomice vzrostl skoro o třetinu. Drtivá většina tohoto přírůstku přitom připadá na letošní březen a duben.

Kdo tyto nové peníze dostává?

Jdou do ekonomiky přes banky, které je dál půjčují. Komerční a průmyslové úvěry ve Spojených státech meziročně narostly o 26 procent, což tedy skoro přesně odpovídá nárůstu peněžní zásoby.

Jak se tyto nové peníze propisují do akciových trhů?

Peníze proudí napříč ekonomikou a působí to jako vzlínání. Během krátké doby se z jednoho místa „roztečou“ do dalších. Domácnosti i podniky jich najednou mají více. Mají tedy i více peněz na investice. A pak už je to klasika: poptávka zvyšuje cenu.

Relativně konzervativní

Ještě bych se vrátil k tomu, zda jsou indexy nadhodnocené či podhodnocené. Jak to počítáte?

To je náš hlavní indikátor, který právě vychází z objemu peněz v ekonomice, a konkrétně tedy v americké ekonomice, protože se zaměřujeme na americké akcie. Když jsme před založením fondu hledali různé ukazatele, na které se dá spolehnout, v první řadě jsme vytřídili vše, co se běžně používá, co se stále dokola píše v ekonomických učebnicích. Šlo třeba o notoricky známý Price Earnings Ratio (takzvaný P/E ukazatel vyjadřuje poměr mezi tržní cenou akcie a čistým ziskem na akcii – poznámka redakce).

Ten v podstatě nemá žádnou informační hodnotu, protože ho zná prakticky každý a má řadu dalších chyb. Po našem protřídění toho nezbylo mnoho. Z několika stovek tisíc časových řad jich zůstalo šest. Hlavní ukazatel je založený právě na objemu peněz v ekonomice. Je to spolehlivý ukazatel. Je to něco, co nebývá metodicky ohýbáno, jako třeba HDP, nezaměstnanost nebo inflace. Je to také indikátor, který je publikován často, ve Spojených státech týdně, takže jsou neustále k dispozici čerstvá čísla. Pro výpočet rovnovážné ceny akciových indexů není lepší ukazatel.

Jak jste vypočetli základní hodnotu tohoto ukazatele, podle které se ukazuje, zda jsou akcie nadhodnocené, či podhodnocené?

Vezmeme aktuální hodnotu objemu peněz v ekonomice, vynásobíme to koeficientem, který nám vyšel na základě historických dat z let 1959 do roku 1996, což už je reprezentativní část historie. Vyjde číslo, které by mělo teoreticky odpovídat ideální hodnotě indexu. Následně vezmeme skutečnou, aktuální hodnotu indexu a porovnáme to.

Srovnejte si to s námi

V roce 2019 připsaly například účastnické penzijní fondy běžně víc jak 10% zhodnocení. Vy jste loni připsali 6,24 %. Bylo to kvůli tomu, že jste v průběhu loňského roku akcie prodávali. Byla to chyba?

Algoritmus fondu je nastavený poměrně konzervativně a když trh začíná být přehřátý, poměrně rychle směřuje k nižšímu podílu akcií. Pochopitelně se mohou vyskytnout období, třeba i celé roky, kdy budou naše výnosy pod průměrem. Na druhé straně to bude kompenzováno tím, že výkonnost v krizových dobách bude jednoznačně lepší, což se prokázalo i v roce 2018. Systém je nastaven, aby fond měl lepší poměr výnosu k rizikům, než je běžné u normálních fondů nebo jiných indexů.

Což se ukazuje konkrétně i v současné koronavirové krizi, jak už jsme si řekli a bylo to vidět i v roce 2018, kdy jste připsali lehce kladný výnos, zatímco třeba ty zmíněné účastnické fondy byly běžně deset procent v minusu.

Ano. Hlavní poslání fondu Quant je neztratit klientům peníze. Mezi naše cíle naopak nepatří lámání rekordů. Je to opravdu designováno pro relativně konzervativního českého investora, který nechce přijít o své peníze, chce vydělat něco nad inflaci a když bude ještě něco navíc, je to bonus.

Proč bych svůj milion korun, což je nejnižší možná investice do Quantu, měl dát právě vám a ne třeba podílovému fondu s nejlepší loňskou výkonností?

Vezmu to třeba na příkladu ETF. To je v podstatě nákladově efektivní indexový fond, který je velmi likvidní. Má vlastně samé výhody. Jedinou nevýhodou je, že vám na něm nikdo nehlídá vývoj trhu. Podstatou ETF je kopírování indexu. Je pak čistě na vás, jestli vám výkyvy na trhu vadí nebo je nějak dokážete zvládnout. Pokud jde o běžný podílový nebo penzijní fond, chovají se více méně podobně a mají vyšší poplatky. Ale dostanete za ně lepší službu? Myslím, že v řadě případů to tak není. Opravdu bych se přikláněl k indexovým, nízkonákladovým nástrojům. Pak je tady Quant, který poplatkově patří mezi levnější fondy, ale na rozdíl od ETF i podílových fondů vám poskytne ochranu při poklesu trhu.

Z nejhoršího jsme venku

Když se přesuneme od fondu k makroekonomice a současné situaci: jaký čekáte další vývoj? Jsme z nejhoršího venku, obnoví se příští rok růst, jak s tím počítá třeba ČNB?

Myslím, že ano, i když se takovéto mimořádné okolnosti špatně počítají. Když si ale vezmeme z historie příklady ekonomik, které byly nějakou dobu uzavřeny a poté se situace uvolnila, prakticky všude došlo k rychlému oživení a k obnově růstu. Myslím, že pokud nebudou trvat zásadní restrikce, oživení by mělo být rychlé. Zvláště, když je na trhu dostatek peněz, řekl bych až přebytek.

Jak hodnotíte počínání české vlády a její podporu lidí a podniků, aby překlenuli krizi?

Nevím zatím o nikom, kdo by nějakou podporu dostal.

Když třeba ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo statistiku k programu Antivirus, podle níž už na podporu zaměstnanosti šlo přes šest miliardy korun, tak vy těm číslům nevěříte?

Opravdu nevím, komu je rozdali, mezi známými nikoho takového nemám.

Není to spíš tím, že v okolí nemáte nikoho, kdo by o pomoc žádal?

To nevím. Ale skutečně nevím o nikom, kdo by tu podporu dostal. Možná je to tím, že tu žádost vzdali, když třeba úřady chtěly potvrzení, že školy jsou zavřené, když přitom všichni věděli, že školy jsou zavřené, protože to nařídila vláda. Zvlášť absurdní bylo, když byla nutná dvě potvrzení pro jednoho žadatele na dvě děti, které chodí na stejnou školu. Člověk si pak říká, jaká je intelektuální kvalita českého úřednictva.

Takže kritizujete byrokratickou náročnost. Je něco, co by podle vás vláda měla udělat a neudělala?

Měla by se výrazně zjednodušit nejen pomoc, ale i fungování celé státní administrativy. Když se to srovná třeba s Velkou Británií, kterou znám poměrně důkladně, nikdy jsem tam nepotřeboval jít na nějaký úřad v souvislosti s podnikáním nebo čímkoli podobným. Vše se dá zařídit online.

Je něco, co by vláda měla udělat a dosud neudělala? Třeba firmy volají po úplném odpuštění sociálního pojištění na určitou dobu, místo pouhého odkladu. Dávalo by třeba toto odpouštění smysl?

Je to diskutabilní, ale smysl by to mohlo dávat. Jsou ekonomiky, které jsou mnohem více zadlužené než ta česká a jsou k podnikatelům mnohem vstřícnější. Česko by si v této výjimečné situaci mohlo dovolit hlavně vůči drobným a středním podnikatelům nějaký velkorysejší krok (rozhovor vznikl ještě před tím, než vláda schválila odpuštění sociálního pojištění na tři měsíce pro malé firmy – poznámka redakce).

Často se také u nejchudších a nejohroženějších skupin mluví o tom, že by vláda nyní měla vyplácet nějakou skutečně rychlou, účinnou pomoc, třeba ve formě nepodmíněné dávky. To by dávalo smysl?

Některé státy k rozdávání peněz už přistoupily, ale hrozí, že by se z toho mohla stát permanentní politika. Dokážu si představit jednorázovou dávku na překlenutí nejhorší krize. Rozhodně si ale nemyslím, že je dobrý nápad dělat z toho trvalou politiku. Stejně se obávám, že se vyrojila celá řada různých sociálních inženýrů nebo dokonce až politických extremistů, kteří si na celé té krizi chtějí přihřát polívčičku. Volají po až socialistických opatřeních. To představuje ještě větší nebezpečí než samotný pokles ekonomiky, se kterým se teď budeme dočasně potýkat.

Výpadek HDP během poměrně krátké doby doženeme, ale pokud se zavede nějaká šílená politika, tak je to na desítky let. Konkrétně je v poslední době slyšet o Green New Dealu. To vůbec není k věci, netýká se to pandemie a teorie zastánců nejsou podloženy fakty. Mají jen prázdná hesla: „moderní“ nebo „chytré“ technologie. Všichni pro ně jsme, ale oni to mají jen jako mantru, jako modlitbu. Čím více někdo mluví o technologiích, tím méně jim obvykle rozumí. Kdo technologiím rozumí, pracuje s nimi.

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Facebook nebo Twitter a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+100
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 11 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

27. 5. 2020 8:24

Škoda, že se u nich dá investovat jen od milionu výš...

+12
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

27. 5. 2020 9:17

Cil je porazit inflaci, ale v krizi ztratili, i kdyz jen jednotky procent. To nevypada na plneni cile.

-13
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.