Žádnou paniku. Teď nakupujete levněji, říká expert k pádu burz

| rubrika: Rozhovor | 10. 3. 2020 | 12 komentářů
Lidé, kteří pravidelně investují, by v tom měli pokračovat i přes současné propady na trzích, říká v rozhovoru Richard Siuda z investiční společnosti Conseq.

Panikaří vaši klienti kvůli koronaviru a výrazně padajícím akciím? Ptají se, co teď mají dělat?

Dotazy zaznamenáváme. Dostávají se k nám od poradců, kteří potřebují mít informace pro své klienty. Snaží se být i sami aktivní směrem ke klientům. Ale není to žádná velká panika – rozhodně nic, co by se dalo srovnat s krizovým rokem 2008. Tehdy těch hovorů bylo řádově více. Zatím je to mírné.

To znamená, že lidé jsou už dnes poučenější než před těmi dvanácti lety?

Určitě to platí na straně poradců. Poradenský trh se dost stabilizoval a je na něm spousta lidí, kteří mají zkušenosti z let 2007 a 2008. Výkyvy už si prošli. I tak se ale potřebují opřít o nějaké informace a potřebují vědět, co si o vývoji na trzích myslíme.

Richard Siuda

Vystudoval Fakultu mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Během posledního roku studií byl v roce 2001 přijat do společnosti Conseq Investment Management na pozici portfolio administrátora, po dvou letech přešel na pozici manažera prodeje zodpovědného zejména za školení externí distribuce a servis obchodním partnerům a klientům. V roce 2006 byl jmenován do pozice ředitele pro prodej investičních produktů prostřednictvím externích distribučních sítí a na podzim téhož roku zvolen členem představenstva společnosti Conseq Investment Management. V roce 2012 byl navíc zvolen členem představenstva nově vzniklé Conseq penzijní společnosti a do jeho zodpovědnosti tak patří vývoj produktů pro retailovou klientelu a vztahy s externími distribučními partnery nejen v oblasti investičních produktů, ale také doplňkového penzijního spoření.

A co si o nich teď myslíte? Co lidem doporučujete? Přikupovat?

V zásadě to není nic objevného. Většinu klientů máme na pravidelných investicích a říkáme jim, že mají dlouhý investiční horizont, čímž výkyvy rozmělňují. Proto se tou současnou volatilitou nemusí nechat vykolejit. Jestli to půjde ještě o dalších deset procent dolů, nikdo neví. Nikdo to nedokáže přesně načasovat, tak lidem říkáme, ať to nezkoušejí ani oni sami. Kdyby nyní prodávali, může se stát, že to za pár dnů ujede nahoru, stejně tak se může stát, že zůstanou a ještě to půjde dolů. Je třeba se s tím smířit a nepanikařit.

Reagovali jste na poslední vývoj nějak vy sami? Upravovali jste nějak investice ve svých fondech? Prodávali jste třeba akcie?

V akciích jsme lehce podvážení už několik měsíců a zároveň máme výrazně podváženou Ameriku. Zatím jsme nic nedělali, nicméně v rámci našich modelů se už přibližujeme úrovni, kdy bychom spíše chtěli přikupovat. Od začátku roku jsou teď akcie zhruba minus deset procent (rozhovor vznikal na konci minulého týdne – pozn. red.), takže částečně umazaly zisky z minulého roku. Není to žádný velký propad. Je třeba vědět, že se zatím nestalo nic dramatického. Pokud trhy půjdou ještě více dolů, začneme opatrně akcie přikupovat.

To asi souvisí s tím, co píšete na vašem webu: Očekáváme, že ve střednědobém horizontu příštích dvou až tří let by mohly globální akciové trhy investorům přinést průměrné roční zhodnocení kolem 8 až 9 % včetně dividend. Nečekáte tedy, že by mělo přijít nějaké delší ochlazení?

Nemyslíme si, že by mělo k nějakému dramatickému propadu akcií dojít. Na druhou stranu vždy ty velké propady přichází nečekaně. Nemyslíme si ale, že by to měl být zrovna koronavirus. Nečekáme, že spustí hluboké výprodeje a dočkáme se třeba padesátiprocentního propadu cen akcií. Nikdy to samozřejmě nelze zcela vyloučit a vše přesně načasovat.

Koukáme se na to z globálního pohledu. Když někdo říká, že akciové trhy šly v posledních letech hodně nahoru, dramaticky vydělávaly a chtělo by to nějaké ochlazení, tak my si myslíme, že tohle platí primárně pro americké akcie, které skutečně máme výrazně podvážené. Už to ale neplatí pro evropské akcie a už vůbec to neplatí pro rozvíjející se trhy. Když se podíváte na posledních pět let, tak tyto trhy toho moc nevydělaly a myslíme si, že potenciál pro nějaké standardní akciové výnosy, třeba kolem těch osmi procent ročně, je.

Jak si vysvětlujete, že loni nejvíce rostl zájem o dluhopisové fondy? Majetek v nich podle Asociace pro kapitálový trh stoupl o více jak polovinu na 152 miliard korun. Rozumíte tomu?

Výnos řady dluhopisových fondů v minulých letech šel dolů, některé byly třeba i v tříletém horizontu v minusu. Loni to ale bylo lepší. Ceny dluhopisů klesaly poté, co centrální banka zvedala úrokové sazby a naopak výnosy dluhopisů rostly. Tím pádem se i zvýšila atraktivita dluhopisů. Je k tomu ovšem třeba dodat, že za posledního tři čtvrtě roku se to už zase změnilo a výnosy šly dolů a ceny dluhopisů nahoru. Momentální potenciál dluhopisů už není takový. Myslím, že ten loňský nárůst mohl být dán tím, že banky radily klientům přesouvat peníze třeba ze spořicích účtů do dluhopisových fondů. Jinak si ten loňský velký nárůst neumím vysvětlit.

Investovat a šetřit!

Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.

Ale k tomu pořád investovat a šetřit.

Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.

Takže dluhopisové fondy lidem nedoporučujete?

Obecně to takto říci nejde. Pro konzervativního investora moc jiných příležitostí nemáte. Když si někdo chce někam dát peníze na tři, čtyři roky a vidí, že na termínovaných vkladech nebo spořicích účtech nejsou výnosy stále nic moc, tak pro něj dluhopisový fond může být dobrá volba. Je to ale na zvážení, jestli ten vyšší výnos vykompenzuje riziko, například zvýšenou volatilitu, které dluhopisový fond může mít.

Když proti pravidelné investici postavíme stavební spoření, kam lidé budou pravidelně ukládat zhruba 1500 korun měsíčně s výnosem kolem 3,5 procenta, tak jaké jsou výhody podílového fondu?

Je to těžko srovnatelné. Vámi zmiňovaná výnosnost stavebního spoření je podmíněna právě tou částkou, kterou musíte ukládat pravidelně. Když budete ukládat více nebo méně, tak výnosnost klesne. Zároveň je třeba dodržet dobu spoření na šest let. Konzervativní investor ale může často chtít peníze uložit i na kratší dobu a může pro něj hrát roli i likvidita. U podílových fondů může kdykoli vybrat jakoukoli část vkladu. U stavebního spoření s předčasným výběrem přichází o státní příspěvky a tím i o největší část výnosu.

Lidé také často přemýšlí nejen o pravidelných měsíčních investicích kolem 1500 korun, ale mají i nějaké úspory. Když je jednorázově vloží do stavebního spoření, tak jím výnos významně ředí, protože státní příspěvek se počítá jen z úložek do 20 tisíc korun ročně. A když pak šest let stavebního spoření dokončíte, nastává otázka, co s penězi dál. Když je necháte na stavebním spoření, tak dosažený výnos dramaticky klesá, protože už i tam leží vyšší naspořená částka. Vždy každopádně záleží na individuálních podmínkách u každého klienta.

Prožíváme dlouhé období ekonomického růstu, lidem rychle rostou příjmy, rostla chuť utrácet. Je to znát i v investicích? Změnil se profil Čechů jako investorů, nebo stále vyhledáváme spíše bezpečnější investice?

My jsme nikdy v našem portfoliu neviděli, že by Češi byli hodně konzervativní. Už dávno jsme se zaměřili na pravidelné investice a u nich jsou lidé rozhodnutí, že investují na dlouho, typicky na zajištění v penzi, a nikoli, že po pěti letech peníze vyberou. Mohou pak investovat dynamicky. Kdybychom se bavili o investicích jednorázových a o větších objemech peněz, tak tam lidé zůstávají spíše konzervativní a většinu peněz nechávají na bankovních účtech. Když se podíváme na strukturu úspor, tak stále peníze na bankovních účtech tvoří drtivou většinu. Když už ale Češi investují, nedá se o nich mluvit jako o konzervativních investorech.

A jak se na investicích projevily rostoucí mzdy?

Narůstá nám průměrná částka pravidelné investice, dnes už jsme přes 2000 korun měsíčně. Vidíme, že ten průměrně platící klient je stále movitější. To, že je mezi lidmi více peněz, tedy znát je. Stále ale mají obavy z klasických investic, jako jsou akcie. To vytvořilo podhoubí pro úspěch alternativních investic, proto v poslední době v Česku vyrostlo tolik nemovitostních fondů a všechny vykazují velké nárůsty objemu investovaných peněz. Lidé velmi často ty větší jednorázové investice směřují právě do realitních fondů. Je to dáno tím, že v poslední době jejich výnosy prakticky nekolísaly a přinášely pěkné výnosy kolem čtyř, pěti procent ročně. Bohužel, je to stále tak, že minulá výkonnost prodává. Je to něco, co my nevidíme úplně rádi, i když nemovitostní fondy také prodáváme. Myslíme si ale, že lidé podceňují rizika, která nemovitostní fondy mají.

A to jsou která?

Ceny nemovitostí mohou klesat a tím pádem i cena fondů může jít dolů. Druhá věc je likvidita. Když jdou akcie nebo dluhopisy dolů, tak si peníze vyberete, když budete chtít, protože je snadno prodáte. Kdyby ale začal nějaký výrazný „run“ na nemovitostní fondy, jako se to stalo v západní Evropě nebo Americe během krize v roce 2008, tak fondy ty nemovitosti tak rychle neprodají a začnou mít problém vyplácet klienty. Nebudou mít dostatek likvidity a pak se zkrátka zavřou a klienti se k penězům klidně i několik let nedostanou. Fond bude potřebovat čas, aby nemovitosti prodal a ještě nejlépe ne úplně pod cenou. Když je ale pod tlakem, je to složité.

Na druhou stranu se bavíme o nějaké extrémní situaci, o velké ekonomické krizi. V té době by šly nejspíš výrazně dolů i ceny akcií.

Nemusí to jít ruku v ruce pokaždé. V minulé krizi to tak bylo, protože problémy na nemovitostním trhu byly tak velké, že zasáhly celou ekonomiku a dolů šly i akcie. To se příště opakovat nemusí. Navíc u těch akcií a dluhopisů stále platí, že je můžete rychle prodat.

Myslíte, že aktuální propady na burzách utvrdí Čechy v tom, že konzervativní nakládání s úsporami je pro ně dobré? Porostou letos například investice do podílových fondů stejně rychle jako loni, kdy se objem peněz v nich zvýšil o 18 procent na 557 miliard korun?

Jak už jsem říkal: minulá výkonnost prodává. Když tedy trhy jdou dolů, tak se to projevuje klesajícím zájmem lidí o investice. Snažíme se to eliminovat tím, že se soustředíme na pravidelné investice a vysvětlujeme lidem, že když trh jde dolů, tak nakupují levněji. Samozřejmě někteří lidé nyní přestanou nakupovat, někteří vyberou peníze, ale ten „odpad“ není velký. Zároveň je potřeba říct, že ten nárůst o 18 procent ve fondech za loňský rok není dán jen nově investovanými penězi, ale také nárůstem hodnoty celého původního objemu. A protože loňský rok byl velmi příznivý, tak odhadem polovina toho růstu, který zmiňujete, byl dán růstem trhů, nově investované peníze tvoří „jen“ tu druhou polovinu.

Když lidé chtějí investovat a nemají se rozhodovat podle minulé výkonnosti, tak podle čeho? Co byste doporučil třeba člověku, který má každý měsíc volných 1500 korun a přemýšlí, co s nimi?

Musí vědět, na jak dlouho chce investovat, hodně je to o tom, jaký je cíl těch jeho peněz. Jde také o to, jakou část jeho peněz bude investovat, jestli má i nějaké jiné úspory. Lidé by měli vědět i to, jestli na tyto peníze budou sahat, když budou mít nějaké problémy. Když si na tohle všechno odpoví, tak podle toho vybírá investiční strategii od konzervativní po dynamickou. A až podle toho vybírá konkrétní investiční nástroj od konkrétní firmy. Vybírat vždy budete i podle toho, jak úzce je ta konkrétní investice vymezená. My lidem říkáme, aby se nesnažili strefovat do konkrétních zemí nebo třeba sektorů a raději si vybrali široce rozkročený fond. Pro tyto menší částky to dává větší smysl.

Nemám tedy například sázet na Vietnam, ale radši na celou jihovýchodní Asii.

Ano. Dále je dobré koukat na nákladovost jednotlivých produktů, tedy na poplatky. I u té nákladovosti si ale musím říci výhody a nevýhody. Typicky nákladnější jsou fondy fondů, protože se tam některé poplatky zdvojují. Když si ale takový fond koupím, tak mám následně mimořádně jednoduchou administraci, držím jeden ISIN (identifikační číslo cenného papíru – pozn. red.) a i když uvnitř toho fondu může probíhat nějaká aktivnější správa, tak mám výnos po třech letech osvobozený od daně. Každé řešení má nějaké své pro a proti.

Co ještě bych si měl jako začínající investor hlídat?

Lidé by to neměli přehánět s alternativními investicemi. Neměli by například všechny své úspory dávat na jednu hromadu, i kdyby to byly třeba nemovitostní fondy, které nyní mohou vypadat bezpečně. Lidé by také měli být obezřetní před nabídkami, které slibují například zhodnocení třicet procent ročně. To je vždy podvod. Lidé by také měli investovat jen s firmami, které jsou regulované. Nyní se v Česku zase řeší případ podvodné firmy, do které lidé nasypali miliardu korun. Stačilo si při tom zjistit, že ta firma nemá s investicemi nic společného, že nemá žádnou licenci. To jsou základní věci a kdyby si je lidé hlídali, tak by výrazně ušetřili.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+70
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 12 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

10. 3. 2020 10:47, Ferko Ferino

No toto? Už som čakal, že podomový predavač akcií ma začne presviedčať, aby som od neho žiadne predražené akcie nekúpil.

+4
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

10. 3. 2020 11:59, Ferko Ferino

Jediný akciový trh, kde je v súčasnosti dobrá cena, je Grécko. https://www.globalxetfs.com/funds/grek/
Akurát, že tá cena by bola dobrá, keby Grécko nebolo na pokraji vojny s Tureckom.
https://www.zerohedge.com/geopolitical/eu-chaos-watch-turkish-armored-vehicle-pulls-down-border-fence-migrants

-2
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.