V posledních letech získaly burzovně obchodované fondy (ETF) mnoho příznivců především kvůli své transparentnosti, rychlé obchodovatelnosti, nízkým celkovým nákladům a pestré nabídce produktů. V současné době můžete pomocí ETFek investovat do různých tříd aktiv, pokrýt téměř všechny myslitelné regiony, země či sektory. ETFka se prostě stala nebezpečnou konkurencí pro klasické podílové fondy. U naprosté většiny burzovně obchodovaných fondů není cílem překonat trh, ale co nejvěrněji jeho výkonnost kopírovat.
„Burzovně obchodované fondy většinou jen kopírují portfolia významných burzovních indexů, už delší dobu se mezi nimi ale dají najít i aktivně spravovaná portoflia, která mohou překonat výkonnost trhu. Portfolio manažeři těchto ETF sami vybírají tituly, u nichž se očekává růst tržní ceny,“ upozorňuje ale ředitel nizozemské brokerské společnosti DeGiro Gijs Nagel.
Exchange Traded Funds, burzovně obchodované fondy, nabízejí stejně jako otevřené podílové fondy možnost investování do většího množství rozlišných titulů a nástrojů kapitálového trhu prostřednictvím nákupu jednoho cenného papíru. V praxi to vypadá tak, že si investor přes brokera nekupuje akcie jedné firmy, ale akcie fondu, který v portfoliu mixuje akcie více firem. S ETF lze na rozdíl od podílu v klasickém fondu obchodovat jako s kteroukoli akcií. Tradičně ETF kopírují některý z burzovních indexů, neindexové ETF bývají zaměřeny na určitý sektor, region, komoditu nebo dluhopisové nástroje a do svého portfolia pořizují kromě akcií jednotlivých společností také deriváty, futures kontrakty a obligace. Na rozdíl od klasických podílových fondů ETFs zpětně neodkupují od zákazníků jejich podíly, ty jsou předmětem obchodování na burze, a tak je cena ETF určována nabídkou a poptávkou, která se mění prakticky neustále v průběhu celého obchodního dne.
K dosažení tohoto cíle přitom v praxi není zapotřebí výhradně proaktivní vyhledávání atraktivních akciových titulů, v případě ETF klidně postačí udržovat v portfoliu pouze ty tituly, které patří do sledovaného indexu, a vynechat z nich ty, které za to z různých důvodů „nestojí“. V případě aktivně spravovaných ETF se tak například často vynechávají ty cenné papíry, jejichž váha je ve sledovaném indexu zanedbatelná a jejich nákup by náklady na ETFko zvyšoval. Svým způsobem jde o vybrání toho „nejvýhodnějšího“ z indexu, respektive trhu.
„Celková nákladovost aktivně řízených ETF fondů se pohybuje mezi 0,6 a 0,7 procenta. U pasivně řízených ETFek stejného zaměření činí většinou kolem 0,4 procenta ročně. V případě klasických podílových fondů je to okolo 1,8 procenta za rok. A to ještě při zohlednění těch mezinárodních. Na tuzemské fondy jsou náklady ještě vyšší,“ chválí ETFka generální ředitel DeGiro Gijs Nagel a dodává: „ETFka nyní mohou investoři obchodovat s DeGiro bez jakýchkoli poplatků, v nabídce je až 700 produktů zcela zdarma.“.
Na trhu jsou také sektorové ETF. Nejčastěji se jedná o ETF složená z koše cenných papírů nejlépe reprezentujících sledovaný sektor – finanční, biotechnický, energetický, jak libo. Zároveň jsou zkonstruována ETF i na vybrané regiony popřípadě konkrétní státy. Neobvyklé nejsou ani pákové ETF, které na rozdíl od klasických ETF reflektují vývoj vybraných indexů či sektorů s mnohem větší citlivostí.
Nejobvyklejšími ETF ovšem ale stále zůstávají klasické indexové ETF, které jsou složeny z cenných papírů klíčových burzovních indexů.
Kromě akciových ETF trh nabízí také komoditní ETF, které podílníkům umožňují participovat na pohybu určité komodity od zemědělských produktů po drahé kovy. Na rozdíl od indexových ETF tedy nejsou složené z akcií, ale z futures či jiných kontraktů. Pro investory tak prostřednictvím komoditních ETF, které se obchodují stejně jednoduše jako akcie, vzniká zajímavá alternativa v komparaci s jinak obtížnějším obchodováním na samotných komoditních trzích jako NYMEX, či COMEX.
Oblíbené jsou také měnové ETF, které kopírují vývoj vybraných měn. Nejčastěji jsou tyto fondy konstruované tak, že obsahují futures na vybranou měnu nebo přímo hotovostní depozita sledované měny. Existují pochopitelně také ETF, které sledují více měn.
Při nákupu ETF musí investor počítat s poplatkem brokerovi za zrealizování obchodu. Platí přitom, že ETF nebývají na rozdíl od klasických podílových fondů zajištěné proti kurzovému riziku. Při nepříznivém vývoji se tedy za jistých okolností jinak podstatně levnější ETFka můžou náklady vyrovnat běžnému podílovému fondu.
Sdílejte článek, než ho smažem
