Splácení hypotéky a pravidelné investice mívají dvě věci společné. Pravidelnost a dobu trvání – v obou případech jde, jak praví žurnalistická floskule o běh na dlouhou trať, případně jak praví floskule finančnická o dlouhý časový horizont. Pokud se člověk pustí do obojího najednou, bude mít dobrý odhad a dodrží pravidla investorské obezřetnosti, s velkou pravděpodobností se splátky hypotéky a výnosy z investic alespoň částečně navzájem požerou. Pochopitelně je ale potřeba nastavit správný poměr a při investování se jednak nedržet příliš při zemi, především se ale nepouštět do adrenalinových sportů. V praxi to znamená vybrat si rozumný podílový fond nebo ještě lépe, abychom nesázeli na jedinou kartu, podílové fondy.
Na hypotéku dejte míň, peníze rozumně investujte
Finanční poradci doporučují myslet na investice do fondů už při sjednávání hypotéky, pochopitelně je k nim ale možné přistoupit, i když vám hypotéka už běží. Pokud to finanční situace dovolí, je možné prostě přidat pravidelnou investici k seznamu trvalých příkazů, jinak je ale možné – a asi je to pravděpodobnější možnost – prodloužit si dobu splácení hypotéky, tím snížit měsíční splátku a ušetřené peníze investovat. Pokud se podaří nashromáždit z investic dost peněz, je pak případně možné hypotéku umořit předčasně.
„Lidé o této možnosti nevědí a v bance jim o ní neřeknou. Peníze, které klient ‚ušetří‘ na nižší splátce hypotéky, může dát do fondu. Tam své peníze zhodnocují a jsou při tom přitom osvobozeni od daně z výnosu,“ vysvětluje finanční poradkyně společnosti Partners Michaela Martincová. Ona sama většinu svých klientů přesvědčila, že takto kombinace je rozumná. „Člověk do fondů investuje peníze, které by jinak dával bance. Takto z nich ale získává výnos,“ dodává.
Příklad
Podle Richarda Siudy ze společnosti Conseq Investment Management je kombinaci podílového fondu a hypotéky potřeba minimálně uvážit. Pro ilustraci uvádí příklad rodiny, která splácí hypotéku ve výši 1,8 milionu korun s úrokem fixovaným ve výši necelých tří procent a délkou splácení nastavenou na 15 let. V prvních pěti letech – což je standardní doba fixace úroku – vychází měsíční splátka na 12 450 korun
„Pokud by se rodina rozhodla hypotéku prodloužit na 25 let, bude platit měsíčně 8500 korun. Na splátce tedy měsíčně ušetří takřka čtyři tisíce korun. Po patnácti letech, kdy původně chtěli hypotéku mít splacenou, budou mít vůči bance ještě závazek zhruba 900 tisíc korun. Pokud by ušetřené čtyři tisíce každý měsíc investovali do podílového fondu, za 15 let budou při průměrném ročním výnosu těch 900 tisíc mít. A pokud bude výnos vyšší, pak nejenže hypotéku budou moci splatit v původním termínu, ale ještě zinkasují peníze navíc,“ vysvětluje Richard Siuda.
Pokud by tedy podílový fond dosáhnul lepšího výnosu než tři procenta ročně, rodině se docela jistě vyplatí vzít si k hypotéce ještě podílový fond. Pokud by ale na takový výnos nedošlo, investice se nevyplatí. „Člověk vždycky podstupuje určité riziko. V tomto případě je ale výrazně eliminováno dlouhým horizontem a tím, že se investuje pravidelně, vhodné je využít i program životního cyklu,“ říká. Při zhodnocení 5,5 procenta ročně, dodává Siuda, by rodina po 15 letech prostřednictvím fondu naspořila a vydělala víc než milion korun – z něj může pohodlně doplatit hypotéku a ještě by jí víc než sto tisíc zbylo.
Jistý výnos a úroky
V tomto světle vypadá možnost kombinovat hypotéku s podílovým fondem jako jasná volba, vždycky je ale třeba mít na mysli, že kombinace s sebou nese také rizika.
Riziko, že podílový fond, který si člověk zvolí, nedosáhne na potřebný výnos, už jsme zmínili. Člověku by pak zůstala delší hypotéka (a delší splácení znamená také ve výsledku dražší půjčku) a peníze utopené nebo v lepším případě nepříliš dobře zhodnocené ve výkonnostně slabém podílovém fondu.
Podle Richarda Siudy ovšem není tento scénář za předpokladu, že si zájemce všechno dobře propočítá a rozhodne se pro správný fond, příliš pravděpodobný. Riziko slabého výnosu podílového fondu podle jeho slov do značné míry eliminuje delší investiční horizont, který odpovídá době splácení hypotéky. „Kombinace má smysl pouze při skutečně dlouhodobém investování, naopak kratší horizont činí z kombinace poměrně hazardní hru. Jedná se vlastně o investici s pákovým efektem – investuji vypůjčené peníze,“ říká Siuda.
Další riziko je riziko rostoucích úrokových sazeb. Tedy to, že po uplynutí doby, na kterou má člověk u hypotéky zafixovaný úrok, mu banka nabídne úrok podstatně vyšší a ani u jiných bank nebudou k mání úroky srovnatelné s těmi původními. Znamená to pochopitelně růst nákladů na splátky hypotéky a pokles výhodnosti kombinace s investováním. „Pro kombinaci hypotéky a podílového fondu je tedy potřeba zvolit co nejdelší fixaci, aby měl klient jistotu, že úrok z hypotéky mu banka jen tak nezvedne. Dlouhodobá fixace riziko růstu úroků eliminuje,“ říká Richard Siuda.
Podle něj je však nutné zohlednit dobu fixace hypotéky spolu s investováním do podílového fondu i s privátními cíli. Bylo by například nevýhodné zvolit si dlouhodobou fixaci u člověka, který si pro sebe kupuje malý byt, když už v momentě sjednání hypotéky předpokládá, že za několik let bude mít rodinu a bude potřebovat nemovitost jinou. Tedy, že se bude stěhovat, byt prodá, bude chtít například hypotéku zlikvidovat. V ten moment se totiž může ukázat, že jeho investice do podílových fondů nebyla ve vztahu k „vydělání si na hypotéku“ za až tak výhodná.
Jakkoli propočty hovoří o výhodnosti kombinace nižších splátek a rozumných investic, je pochopitelné, že ne každý po téhle variantě sáhne. Někdo má prostě velký odpor k riziku, pro někoho je důležité mít hypotéku co nejdřív z krku. Za úvahu ale tahle možnost stojí vždycky.
Je podle vás ten pravý čas investovat do nemovitosti? A do nemovitosti pro sebe, nebo do nemovitosti jakožto investice? Jak nákup nejlíp financovat? Podělte se o názor v debatě.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
27. 12. 2014 0:40, TVK
Pokud někdo kvůli tomu, že splácí hypo, žije z ruky do huby, tak se zřejmě jedná o někoho, kdo si vzal hypo neuváženě a nad své objektivní možnosti.
Protože u hypotéky je nutné kalkulovat vzhledem k nemalé délce s výkyvy v příjmech i rodinných výdajích nebo s rizikem změny úrokové sazby, a to hlavně směrem nahoru. A pokud je někdo už od počátku vzhledem k příjmům na hraně, tak je velká pravděpodobnost, že to dopadne blbě.
Ale na druhou stranu si k tomu spousta hypotekářů přispívá sama tím, že si neuvědomují základní finanční principy hypotéky. Spousta lidí (viz. i tato diskuze) žije v posedlosti "honem hypotéku splatit", protože jsou často psychicky stresovaní vědomím x-milionového dluhu a také tím, kolik za celou hypotéku "přeplatí".
Jenže u hypotéky není primární riziko velkého dluhu (který je splatný postupně v průběhu klidně 30 let a také stále krytý nemovitostí pro případ nejhorší), ale to, že nemáte na příští splátku, protože jste si splatnost hypo dali co nejkratší a tím i výši splátky stanovili úplně na hraně.
To pak často ještě umocňuje to, že na pořízení bydlení lidé použijí i všechny své disponibilní úspory a také pak vše, co v průběhu trvání hypo uspoří, vrhnou na mimořádné splátky "už aby to bylo z krku". Tudíž pak celou dobu jedou nadoraz a bez finančních rezerv, tudíž každý drobný, nepředpokládaný a přechodný problém (nemoc, ztráta zaměstnání, větší neplánovaný výdaj ...) jim pak udělá díru do rozpočtu takovou, že nemají pomalu na tu příští splátku.
A přitom stačí postupovat opačně. Při koupi bydlení si nechat i svoji vlastní likvidní rezervu a tu průběžně udržovat a navyšovat diskutovaným spořením nebo investováním (zvláště pokud dnes i prakticky 100% garantovaným spořením lze získat výnos větší, než je úrok z hypotéky). Délku hypo a splátku volit uváženě a s rezervou (protože víc zaplatit můžu za nějakých podmínek vždy).
Ano, když se člověk podívá, kolik při hypotéce přeplatí, jde o děsivé cifry. Jenže opět velmi málokdo si uvědomuje, že v tomto dlouhém časovém horizontu je tu významný pomocník při splácení - inflace. Zatímco jistina pomalu klesá díky měsíčním splátkám, tak k jejímu dalšímu reálnému poklesu přispívá inflace kdy třeba nijak nereálná hodnota 2.5% ročně na horizontu 15 let sníží hodnotu 1M Kč na "pouhých" 690 tKč.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
27. 12. 2014 3:00, Petr
Splacené peníze už neutratím. Ani žena a děti je neutratí. Když je na účtu pár set tisíc, těžko se vysvětluje, že nemůžeme na tu drahou dovolenou. Riziko, že nemám na příští splátku bych neviděl tak horké. Pokud má člověk perspektivu, někde ty peníze sežene. Půjčí maminka, něco se prodá, i banka počká. Problém je, myslím, právě dlouhodobější výpadek/snížení příjmů.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (35 komentářů) příspěvků.