Než si vysvětlíme, co znamená zkratka ETF a jak ETF fungují, musíme nejdřív vědět, co jsou to indexy. Index se říká skupině akciových titulů (firem), které jsou pro daný trh stěžejní. Jména nejvýznamnějších indexů jsou často zmiňována i v médiích – jistě jste někdy slyšeli o americkém S&P 500, německém DAX nebo českém indexu PX.
Burzovní indexy
Každý z indexů sleduje ceny akcií nějakého pevně stanoveného počtu firem, vybraných podle předem daného klíče. Často se setkáme s indexy, které sledují „nejsilnější firmy“ jisté země, regionu či jinak než geograficky vymezené skupiny zemí (například rozvíjející se země), vybrané firmy z některého průmyslového odvětví – například farmaceutické firmy, chemický průmysl – a podobně.
Akcie každé z firem má také stanovenou váhu, jakou se podílí na celkové hodnotě indexu. Například index S&P 500 zahrnuje celkem 500 převážně amerických velkých firem a ani ta největší z nich nemá na celkové hodnotě indexu větší než čtyřprocentní podíl.
To například v českém indexu PX má jediná společnost podíl zhruba 22 procent. Pokud tipujete ČEZ, tipujete správně. Bohužel v Česku nemáme dostatek velkých firem na to, aby se ČEZu vyrovnaly a ukously si větší kousek koláče. Rozdíl je v tom, že kdyby se cokoli hodně ošklivého stalo jedné z firem indexu S&P 500, samotný index nemusí ani cítit velký výkyv. Pokud by se něco ošklivého stalo ČEZu...
A poznámka na závěr – najdeme také indexy, které sledují jiná podkladová aktiva než akcie, například vybrané komodity, ale nebudeme si to dneska dělat složitější.
Co je za zkratkou ETF
A teď zpět k ETF. Zkratka ETF znamená exchange traded funds, což se do češtiny překládá jako burzovně obchodované fondy nebo fondy obchodované na burze – ovšem překládá se to poměrně zřídka, většinou se setkáte s výrazem anglickým nebo s pouhou zkratkou.
Filozofie ETF spočívá v tom, že není třeba platit žádného (rádoby) portfolio manažera, který se celý rok snaží nakupovat a prodávat akcie, když suma sumárum má na konci roku často plus minus tytéž výsledky jako index. Někdo chytrý si tedy pořídil počítač a naprogramoval ho tak, že nakupuje a prodává do portfolia přesně tak, jak se mění index. Provoz počítače pak měsíčně spolyká daleko méně peněz než provoz nejlevnějšího portfolio manažera, protože kompjútr nemusí kupovat kravaty, zvát přítelkyně do drahých restaurací a odvést půlku výdělku na daních. Což se samozřejmě odrazí v poplatcích, které platíte vy.
Pro srovnání: poplatky za správu akciového fondu se běžně pohybují ročně kolem dvou procent ze všeho, co ve fondu máte, kdežto správní poplatek ETF fondu bývá půl procenta i nižší. Možná si říkáte, že rozdíl 1,5 procenta není až tak mnoho, když si ale spočítáte rozdíl u desetileté investice, tak zjistíte, že se jedná o desítky tisíc! U delšího horizontu to pak bude ještě více.
Fondy životního cyklu
Teď se na chvíl vraťme k látce jedné z předchozích hodin Školy finanční gramotnosti. Byla věnovaná tomu, jakou použít strategii pro spoření na penzi. Říkali jsme si, že pokud máme do důchodu ještě daleko, je vhodné zvolit akciový fond, na střední dobu dluhopisový fond a pak na krátkou dobu něco ještě konzervativnějšího, jako je například spořicí účet: Jak spořit na stáří.
Vzpomínáte? No jo, kdo na to ale má neustále myslet? Neexistuje třeba něco, co „samo“ bude vědět, kdy chci vybrat peníze, a podle toho to „samo“ automaticky moje investice přesune?
Ano existuje. Říká se tomu fond životního cyklu. Ze začátku fond investuje naplno do akcií a snaží se tak získat maximální výnos. Pak řekněme sedm až deset let před plánovaným výběrem pomalu začne přelévat aktiva z akcií do něčeho konzervativnějšího, jako jsou například dluhopisy. No a pak těsně před koncem investice, asi tak tři až pět let, se vaše investice ještě víc „zkonzervativní“ přesunem do fondů peněžního trhu nebo rovnou hotovosti. Investicí do takového fondu můžete maximalizovat výnos a zároveň minimalizovat riziko ztráty hodnoty investice a také péči o ni.
Fond životního cyklu je tedy velmi pohodlný způsob, pokud míříte na nějakou událost daleko v čase (typicky odchod do důchodu), ale nechcete na to neustále myslet a řešit otázky, jestli už je ten správný čas zbavit se akcií (když tak krásně rostou) a podobně. Rozhodnutí za vás udělají profesionálové.
Samozřejmě můžete nakoupit tento fond i na kratší dobu, třeba sedm let, akciová fáze se přeskočí, úvodní nákup se udělá převážně do dluhopisů a časem se investice dál „zkonzervativňuje“. Nevyužijete tak naplno toho, co fond životního cyklu umí, ale to nemusí být na závadu.
Měnové riziko
Velmi důležitým parametrem fondu je, v jaké měně je denominován, česky – v jaké měně jsou v tomto fondu uloženy peníze. Česká koruna byla v minulém roce celosvětově nejvíce rostoucí měnou – to zní opravdu skvěle. Na výplatní pásce jste měli stále stejné „číslo“, ale při výletu do zahraničí jste si mohli pořizovat víc a víc zboží.
Podívejme se na to ale z jiného úhlu pohledu, když koruna posiluje, všechny ostatní měny oslabují. Zkontrolujte si svoje portfolio, v jaké měně investujete. Klidně se třeba může stát, že pokud je koruna vzhledem k dolaru o pět procent silnější, než byla před rokem, a vy jste během tohoto roku zhodnotili svoje peníze v dolarovém fondu o pět procent, jste vlastně – vzhledem k tomu, co si za svoje peníze koupíte doma – na nule.
Tak to samozřejmě bylo, dokud koruna rostla, aktuálně ovšem její kurz k jiným měnám poměrně rychle klesá. Pokud bude oslabovat dlouhodobě, bude se doporučovat investovat v jakékoliv jiné měně. Zhodnocení fondu se pak bude sčítat s tím, o kolik procent koruna oslabila.
Bohužel nikdo neví, jak to bude příští rok. Obrana je jednoduchá: diverzifikovat. Tedy nakoupit něco v korunách a něco v eurech nebo dolarech.
Ostatně – že diverzifikace, rozdělování rizika, je jednou z nejdůležitějších zásad investování a že nemáte vsázet svoji budoucnost na jedinou kartu, jsme si řekli už hodněkrát. A budete to slýchat určitě i dál. Tak dlouho, dokud až vás o půlnoci vzbudí a zakřičí na vás investice, nevyletí z vás automaticky diverzifikace.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
29. 11. 2011 14:13, eďa
„Je absurdní tvrdit, že náš stát může vydávat obligace či pokladniční poukázky -zadlužovat tak budoucí rozpočty dluhopisy - bianko šeky, okdyž propaganda tvrdí, jak se o ně lidé perou, zdá se, pro nebývalý zájem a na druhé straně mu zákon neumožňuje vydávat peníze a navíc bez poplatků. Obojí je přece dlužní úpis, ale na tom prvním tučné lichváře spatřiti můžeš, zatímco to druhé pomáhá lidem přežít. EU hrozí kolaps, pokud se neprobudí a neuvědomí celou pravdu a nepokusí se rychle napravit tuto kolosální chybu.“Drtivá většina lidí není stále schopná mentálně pochopit rozsah tohoto omylu - podvodu na nich samotných. Nesou tak svůj úděl mlčky a snad dokonce bez podezření, že systém je škodlivý jejich vlastním zájmům.“Tisk peněz by měl být veřejnou záležitostí, na každé rodné číslo by mělo být vydáno určité množství bankovek, jak předepisuje americká ústava. To, že tomu tak není, je zdrojem lidského utrpení a chaosu, který vyústí ve zhroucení trhů, soudruzi.
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.