Dividendové fondy mají úspěch (zatím)

Jak ukazuje bankovní statistika ČNB, z bank odcházejí zejména peníze institucí. Jen za první čtvrtletí jejich objem na bankovních vkladech klesl o 50 miliard korun. Finanční instituce si vyzvedly téměř 11 miliard, a to prakticky jen z termínovaných vkladů. Zato podniky (nefinanční instituce) si odnesly dokonce skoro 39 miliard převážně z netermínovaných vkladů. Pro úplnost dodejme, že tzv. vládní instituce jen 13 miliard přesunuly z běžných účtů na termínované.
Vysvětlení se pochopitelně nabízí: podniky dokáží své zdroje zhodnocovat lépe, dokáží se svým cash flow lépe hospodařit, než aby peníze nechaly zahálet v bankách. Kdyby současně rostlo zadlužení firem, ukazovalo by to nejspíše na jejich rostoucí problémy, ale objem úvěrů podnikům se dokonce snižuje!

Daňové důvody

Částečné vysvětlení se tedy nabízí právě v úspěchu speciálních fondů – i firmy začaly své volné peníze investovat. Zejména finanční instituce rychle objevily výhody těchto fondů. Výhody či důvody se pochopitelně týkají nejen výnosů, ale zejména daní.
Jako první průkopník se na našem trhu snažil daňové výhody dividendových fondů "upravit" pro potřeby podnikatelů již v létě roku 2000 fond peněžního trhu ISČS (tehdy ještě SIS) Merkur (profil, názory). Jenže neuspěl a dnes je rozhodnuto o jeho zániku. Vyplácel výnos pouze dvakrát ročně, což velkým firmám nevyhovuje a malé to nepotřebují.

O jaké výhody jde v případě právnických osob, je zřejmé:
1) výnos je zdaněn 15% sazbou srážkové daně a firma už z něj nic víc neplatí
2) lze "vyrobit" daňovou ztrátu (koupím dráž před výplatou a prodám levněji po výplatě výnosu). Zvítězila první výhoda, a proto se na trhu ujaly až teprve fondy, které vyplácejí výnos týdně. To teoreticky již ani dividendové fondy nejsou, ale… zelený je strom života, zejména v Čechách. Povolení KCP dostaly.

Dva obři

Tyto fondy nabízejí banky jen těm největším klientům. Jak vysvětluje Jan Barta z ČSOB, cash management pro korporátní klientelu je poskytován jako standardní produkt a jeho součástí je i minimalizace daňového zatížení. Počet podílníků fondu se však podle něj počítá jen v desítkách: "Pro zahraniční investory (vzhledem k režimu jejich danění v domácí zemi) takový fond nemá smysl. Obecně se dá říci, že ve většině států EU tato disproporce mezi daněním dividend a korporátní daní neexistuje, alespoň ne v tak extrémní míře."
Týdenní "perpetum mobile" založily dvě investiční společnosti, v jejichž mateřské banky mají velký podíl firemní klientely: ČSOB a KB, fondy se jmenují ČSOB Výnosový (profil, názory) a IKS Dividendový (profil, názory).
Ten první spravuje dnes majetek ve výši 10,4 miliardy korun a druhý 6,1 miliardy korun, jde tedy o 4. a 5. pozici v žebříčku velikosti tuzemských fondů. Překvapivě se postaraly z více než dvou třetin o letošní nárůst celého sektoru kolektivního investování. Jen za letošních pět měsíců do těchto dvou fondů přišlo rovným dílem téměř 11 miliard korun, rostou tedy jako zázrakem. Jde však o daňový zázrak a to se nelíbí zejména ministerstvu financí. 

Zazvoní zvonec

Všichni berou jako "hotovou věc", že od příštího roku naše daňové zákony tuzemským právnickým osobám tuto daňovou optimalizaci znemožní. Podle generálního ředitele IKS KB Pavla Pršaly proti "opravě této nesystémovosti" v současné české daňové legislativě nic nenamítá ani UNIS ČR. Pro odvětví fondů za daleko důležitější považuje daňové "úlevy" lucemburského a irského typu, což de facto znamená téměř nulové zdanění. Za takové úpravy zdanění fondů je podle Pršaly i UNIS připraven lobbovat, zvláště když se hovoří o zrušení daní u dividend. Podle něj je to další důvod, proč by MF ČR nemělo přeceňovat význam partikulární "díry" v současné daňové legislativě nehledě na to, že při současné úrovni výnosů není ani možná daňová arbitráž nijak významná.

Ministerstvo trvá na svém

Ministerstvo nepovažuje týdenní výnos za dividendu. Podle vyjádření se snažilo "chování dotčených fondů eliminovat s tím, že není v souladu s platnou právní úpravou. KCP ovšem činnost těchto fondů a produktů povolovala. V návrhu novely zákona o dani z příjmů, který je nyní projednáván legislativní radou vlády, je proto obsažena úprava, která výslovně zamezuje možnosti týdenních výplat podílů na zisku, resp. tyto výplaty by vstupovaly do obecného základu daně z příjmů."
Problém je částečně definitorický: zatímco jedni tvrdí, že z fiskálního hlediska nedochází ke krácení daňové povinnosti, neboť svěřené prostředky investorů jsou investovány do produktů se zaručeným výnosem (úroky) a tudíž dochází pouze k dřívější výplatě, dividendu jako podíl na zisku lze standardně vyplácet až po zjištění a schválení hospodářského výsledku valnou hromadou společnosti.
"Pokud by KCP dotčené produkty, resp. činnost fondů, nepovolila, problém by vůbec neexistoval. Je to obdoba povolení činnosti lucemburských fondů, které mají výhodnější daňový režim, a tím jsou zvýhodněny oproti tuzemským fondům. Pokud by povolení neobdržely, problém by neexistoval," formuluje dále Radek Němeček z tiskového oddělení MF.
Slibně však zní jeho poslední věta: "Řešení v této oblasti se připravuje od roku 2005, kdy by mělo dojít k zásadní změně ve zdanění subjektů kolektivního investování."

Tkví podle vás příčina sporu v nedokonalé legislativě, nebo v daňovém zatížení zisku právnických osob? Jak to podle vás nakonec s dividendovými fondy dopadne? Podělte se o své názory!

Více si o problematice fondů můžete přečíst v naší specializované sekci Fondy.