Hello bank definitivně končí, klientům posílá výpovědi
26. 9. 2023 | Petr Kučera

Hello bank bude poskytovat platební účty a spotřebitelské úvěry už jenom do konce letošního listopadu. Vyplývá to z výpovědí, které od minulého týdne rozesílá klientům.
Platební karty jsou v Česku stále oblíbenější. Na konci loňského roku jich bylo aktivních přes 11,4 milionu. Objem peněz utracených prostřednictvím karet loni vzrostl o 12 procent na 409 miliard korun. Za západní Evropou ale v bezhotovostních platbách stále zaostáváme. Podle odborníků především kvůli relativně nízkému počtu obchodních míst, která akceptují platbu kartami. Na konci roku 2015 jich v Česku bylo necelých 110 tisíc.
„V současné době je tu poměrně dobrá akceptační síť ve velkých městech a v obchodních zónách, nicméně je stále velký potenciál pro rozvoj akceptace karet v oblastech školství, sportu, kultury, dopravy, ve státní sféře a specifickou oblastí je také segment menších provozoven, drobných řemesel a služeb,“ vysvětluje výkonný ředitel Sdružení pro bankovní karty Roman Kotlán.
Další rozvoj terminálů u malých a středních podnikatelů může přinést elektronická evidence tržeb, startující pravděpodobně od konce letošního roku. Řada provozoven bude muset dovybavit své technologické zázemí a společně s novou pokladnou dost možná pořídí i platební terminál. Jen segment ubytovacích a stravovacích služeb – tedy první etapa EET – bude zahrnovat zhruba šedesát tisíc podnikatelských subjektů, které budou muset v reálném čase evidovat své tržby. Celkově se do EET zapojí kolem šesti set tisíc podnikatelů.
Banky se teď snaží svůj byznys rozšířit i mezi malé a střední podnikatele, u kterých zatím nejsou bezhotovostní platby příliš oblíbené. Jdou na to především přes nové technologie a snaží se je přesvědčit, že provoz platebních terminálů pro ně znamená výhodu. „Je potřeba obchodníkům vysvětlit, že přijímání karet pro ně není drahé, a přitom poskytne vyšší komfort pro zákazníka, a především zvýší tržby. Lidé už dnes očekávají platbu kartou automaticky jako součást zákaznického servisu,“ poukazuje generální ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku, Slovensko a Rakousko Miroslav Lukeš na statistiky, podle kterých zákazníci platící kartou utratí v obchodě výrazně víc peněz než ti, kteří používají hotovost.
Regionální manažer Visa Europe pro Českou republiku a Slovensko Marcel Gajdoš si myslí, že důležitou roli při dalším rozšiřování akceptační sítě platebních terminálů bude mít boom bezkontaktních plateb, který v posledních letech Česko zažívá. „Podmínky lokálních obchodníků jsou už velmi podobné jako jinde v Evropě. V České republice ale máme jednu velkou výhodu – vysoce rozvinutou bezkontaktní technologii, která je dostupná i menším obchodníkům. To v západní Evropě rozhodně není standard,“ dodává Gajdoš.
Při rozhodování, jestli si podnikatel do obchodu pořídí platební terminál, jsou klíčové celkové finanční náklady. Zejména menší obchodníci si často stýskají, že za přijímání bezhotovostních plateb platí příliš vysoké poplatky. Ty se skládají ze tří složek – svůj díl dostává nejen banka poskytující platební terminál, ale i karetní asociace a banka, která vystavila zákazníkovu platební kartu. Obecně platí, že nízké poplatky si dokážou vyjednat především velké obchodní řetězce a podniky s vysokými obraty, menší podnikatelé naopak můžou platit citelné marže.
Obchodníkům měla pomoci evropská regulace mezibankovních poplatků, která stanovila, kolik si může banka vystavující platební kartu za bezhotovostní transakci účtovat. Nová pravidla, která u nás začala platit loni v prosinci, určila strop pro platby debetní kartou na 0,2 procenta z platby, u kreditní karty na 0,3 procenta. Do té doby se poplatek pohyboval v průměru kolem jednoho procenta. Podle kritiků regulace se ale podmínky podnikatelů využívajících platební terminály příliš nezmění, banky se prý zahojí jinde. Třeba na poplatcích u jiných finančních produktů, případně i na nákladech za provoz terminálu. Regulace navíc zřejmě pomohla především velkým hráčům, kteří už měli beztak nízké poplatky, ti menší budou výrazně lepší podmínky dojednávat jen těžko.
„Regulace mezibankovních poplatků byla dílem lobbingu zejména velkých, nadnárodních společností, bohužel jako každá regulace přinesla poměrně zásadní negativní důsledky do celého ekosystému platebních karet, a to jak na straně vydavatelů, tak na straně akceptace, “ upozorňuje šéf Sdružení bankovních pro bankovní karty Roman Kotlán.
ČSOB: necelých 50 000
Česká spořitelna: 34 000
Komerční banka: 33 341
UniCredit Bank: 12 000
Fio banka: stovky (poskytuje od 27. 1. 2016)
Pokud tedy něco pohne s cenou za používání platebních terminálů směrem dolů, bude to konkurenční boj finančních institucí.
Které banky platební terminály vlastně nabízejí? Už delší dobu si podnikatelé můžou zřídit platební terminál v ČSOB, Česká spořitelně, Komerční bance, UniCredit Bank či Raiffeisenbank. Poslední jmenovaná banka však v rámci strategického partnerství přenechala veškeré činnosti spojené s akceptací platebních karet společnosti EVO Payments International, která na našem trhu vystupuje pod značkou REVO.
Na konci letošního ledna mezi zavedené hráče přibyla Fio banka, která se tak stala první nízkonákladovou bankou v Česku, která nabízí platební terminály a internetové platební brány. „Rozšiřujeme portfolio služeb pro podnikatele o další významnou novinku, díky níž mohou ve svých obchodech i e-shopech akceptovat platební karty. Jsme tak první z takzvaných nových bank, kdo podnikatelům nabízí kompletní finanční servis, a navíc za velmi výhodných podmínek,“ vysvětloval na lednové tiskové konferenci mluvčí Fio banky Ján Franek. Pro obchodníky to pak znamená jediné – větší konkurenci na straně nabídky a šanci na dosažení lepších podmínek.
Pro lepší orientaci jsme se pokusili na dvou modelových příkladech ukázat, jaké náklady jsou spojené s provozem platebního terminálu, případně internetové platební brány. A zaměřili jsme se právě na malé a střední podnikatele. Všechny banky poskytující platební terminály na svých internetových stránkách informují o tom, že cenovou nabídku kalkulují individuálně podle měsíčního obratu a průměrné výše transakcí na platebním terminálu daného podnikatele. Přestože jsme všem bankám zaslali dostatek informací k této kalkulaci, některé odmítly podrobné cenové podmínky uvést s odkazem na obchodní tajemství, jiným to naopak problémy nečinilo. Co se týče poplatků, které podnikatel za transakce přes platební terminál/bránu platí, v našich příkladech je uvedena jen marže, kterou si účtuje banka provozující terminál. V praxi se k ceně ještě připočítává poplatek karetní asociaci (většinou 0,1 %) a bance, která vystavila platební kartu (0,2 až 0,3 %).
Prodejce oblečení by rád umožnil svým zákazníkům platbu kartou. Do kamenné prodejny si proto chce nechat nainstalovat klasický platební POS terminál s předpokládaným obratem 50 tisíc korun měsíčně. Na e-shopu pak bude zavádět platební bránu s předpokládaným obratem 150 tisíc měsíčně. V obou případech bude průměrná výše transakce 700 korun.
Česká spořitelna | Komerční banka | ČSOB |
Cena terminálu / měsíční pronájem: Neúčtujeme vstupní ani měsíční paušální poplatek – klasické platební terminály poskytujeme zdarma, pokud se na nich dosáhne oboustranně odsouhlaseného objemu transakcí.
Měsíční paušál za provoz terminálu: Není, viz výše.
Poplatek bance za transakci přes terminál: Výši poplatku stanovujeme individuálně na základě poskytnutých obchodních informací ze strany klienta.
Poplatek za provoz platební brány: Záleží na individuální dohodě s klientem.
Poplatek bance za transakci přes platební bránu: Výši poplatku stanovovujeme individuálně na základě poskytnutých obchodních informací ze strany klienta.
Vedení podnikatelského účtu: Záleží na individuální dohodě s klientem.
Fio banka | UniCredit Bank |
Cena terminálu / měsíční pronájem: Platební terminál klientům půjčujeme zcela zdarma.
Měsíční paušál za provoz terminálu: Žádný měsíční paušál neúčtujeme.
Poplatek bance za transakci přes terminál: Marže je 0,75 – 0,85 %.
Poplatek za provoz platební brány: Žádný měsíční paušál neúčtujeme.
Poplatek bance za transakci přes platební bránu: Marže je 0,75 – 0,85 %.
Vedení podnikatelského účtu: Založení a vedení podnikatelského účtu zdarma. Neomezený počet tuzemských příchozích i odchozích plateb v Kč (včetně trvalých příkazů a inkas). Neomezený počet plateb v eurech do/z bank na Slovensku. Deset výběrů měsíčně z našich bankomatů. Možnost založit si účet v dalších 14 cizích měnách zdarma.
Pro náš první modelový příklad, tedy podnikatele, který využívá klasický platební terminál i internetovou platební bránu, nabízí nejvýhodnější podmínky Fio banka. Platební terminál i bránu poskytuje zdarma, za jednotlivé transakce si pak účtuje marži 0,75–0,85 %. Jen o chlup víc si z transakce strhává Unicredit Bank, ta si však za provoz platební brány účtuje 190 korun. Platební terminál i bránu nabízí bezplatně i Komerční banka, výši marže za transakce nám však sdělit nechtěla. Fio bance pak v našem srovnání hraje do karet i nízkonákladový podnikatelský účet. Ten nabízí i řadu funkcí zdarma, které jsou u konkurence běžně zpoplatněny.
Začínající podnikatel poptává mobilní platební terminál (mPOS) do svého stánku s občerstvením. Předpokládaný obrat na terminálu je 25 tisíc korun měsíčně. Průměrná výše jedné transakce je 200 korun.
Česká spořitelna | Komerční banka | ČSOB | UniCredit Bank |
Cena terminálu / měsíční pronájem: Cena mPOS terminálu je 1745 Kč bez DPH.
Měsíční paušál za provoz terminálu: Měsíční paušál za provozování mPOS terminálu je 195 Kč bez DPH.
Poplatek bance za transakci přes terminál: Ostatní platby jsou vždy výsledkem individuálního jednání s klienty.
Vedení podnikatelského účtu: Záleží na konkrétních podmínkách a individuálním jednání s klienty.
Česká spořitelna ani Komerční banka výši své marže v případě jednotlivých transakcí neprozradily. Nejmenší poplatek si pro náš modelový příklad účtuje ČSOB – 1, 45 %, UniCredit Bank zaostává zhruba tři desetinky. Na rozdíl od ČSOB však poskytuje mobilní platební terminál zdarma.
Podpojištění řeší kalkulačka
Většina Čechů má podpojištěné domy a neví o tom. Nová kalkulačka pomáhá správně a rychle nastavit výši pojistné částky.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 3. 2017 18:34, Jana
souhlas, mě nabídli za 900,- a 4,99% za transakci
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
13. 4. 2016 6:53, F
To je hloupost.A jestli to tak máte tak si za zadejte o snížení místo brekotu tady
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (47 komentářů) příspěvků.