Čip: nedílná součást budoucnosti

O čipových kartách a tom, jak jsou banky připraveny na přechod z magnetického proužku na čipovou technologii, jste si mohli přečíst v článku Bezpečip na platebních kartách. Možnosti čipu lze ovšem využít i jinde než jen u platebních karet.
V některých městech se s ním můžete setkat v hromadné dopravě či na dokladech, čipovou technologii ovšem využívá i státní správa, která do budoucna připravuje další projekty.

Ve světě

Nejčastěji je čip využíván v hromadné dopravě. Obyvatelé Jižní Koreje, Japonska, Číny, Velké Británie nebo Francie využívají bezkontaktní čipové technologie pro přepravu v autobusech, tramvajích či metru. Princip je jednoduchý. Do karty je zabudován čip, pomocí něhož dochází k přenosu signálu, tedy i informací, na terminál. To vše bez vzájemného doteku.
Nejčastěji se s touto technologií lze setkat v Asii. V Jižní Koreji, kde spolupracují dopravci s 8 bankami, občané dostanou kreditní kartu, v níž je zabudován bezkontaktní čip. Záleží pouze na nich, zda ho aktivují a využijí pro přepravu v metru a autobusech. Majitelé si nic nepředplácí, na konci měsíce vždy dostanou fakturu. Díky využívání čipu se doprava urychlila, protože lidé nemusí kupovat či označovat jízdenky.
To, co používají Londýňané, se nedá nazvat platební karta, protože nedošlo k domluvě s peněžní institucí. Systém se od korejského liší také v tom, že klienti si "tramvajenky" dobíjejí přes internet nebo v bankomatech.
Zajímavý je projekt firmy Hyundai. Od třetího čtvrtletí roku 2003 totiž její pracovníci do nových aut  budují čipovou čtečku. Noví majitelé při koupi dostanou kreditní kartu s osobními údaji a daty o automobilu. Společnost plánuje do konce roku vydat 500 těchto kreditních karet.

Jdeme s dobou

Jak zaznělo na konferenci "Chip cards/Smart cards" v pražském hotelu Crown plaza, kterou pořádala společnost Institute for International Research, ani v tuzemsku nejsme pozadu. Čipovou technologii v dopravě lze najít například v České Lípě, Děčíně, Kladně, Liberci nebo Plzni.

Proč bezbankovní čipová karta?

Rychlost komunikace karta-terminál, předpoklad zrychlení odbavování

Komunikační terminály bez nároku na údržbu (nedochází například k ucpávání otvorů čtecích zařízení)

Opakovatelná použitelnost karty, vyhovující životnost (100 000 zápisových cyklů, 10 let trvanlivost dat v paměti)

Antikolizní jednotka, v komunikačním polu může být více karet, jsou zpracovány postupně

Zdroj dat: Konference "Chip cards/Smart cards"

Již v roce 1997 zavedla společnost ČSAD Liberec elektronický odbavovací systém (elektronické pokladny), v létě 2000 ho rozšířila o čtečky čipových karet a od ledna 2003 došlo k vzájemnému uznávání čipových karet s partnery, tedy dopravci v Libereckém kraji. Důvodem zavedení byla podle slov generálního ředitele osobní dopravy ČSAD Liberec Jiřího Řádka nutnost sledování frekvence cestujících, zrychlení jejich odbavení, zamezení falšování časových jízdenek, ale i redukce hotovostního platebního styku či dosažení pružnosti tarifního systému bez nutnosti emise nových jízdenek.

 Dopravní podnik se snaží různými způsoby cestující motivovat k využívání karet, například 50% slevou za platbu předem či slevou v podobě každé 10. jízdy na určeném úseku za 15 dní zdarma. Rychlá a jednoduchá platba bez nutnosti manipulace s hotovostí je podle Řádka výhodná hlavně u dětí, které hotovost na dopravu neutratí jinde. Cestující mohou také převádět zůstatek z nefunkčních karet nebo je používat u smluvních partnerů, nyní u jiných dopravců, v budoucnu i na parkovištích, sportovištích nebo v menzách.
V Plzni mohou o čipovou dopravní kartu zájemci žádat od května, do konce října 2004 navíc zdarma. Do projektu je také zapojeno městské informační centrum nebo divadlo J. K. Tyla, majitelé karet si mohou na webových stránkách rezervovat lístky. Podle Martina Vimra z Plzeňského holdingu, který celý projekt zajišťuje, nedošlo k pokusům o podvody. Někteří zákazníci sice tvrdili, že mají kartu nabitou aniž to byla pravda. Cestujícím je ovšem veden elektronický účet, na kterém se dá vše dohledat.

Začipováno

"Modrá" karta Českých drah

Jízdní doklad platný v podmínkách přepravy Českých drah a současně odbavovacích systémech smluvních partnerů ČD, tedy v síti intergrované dopravy MHD v celé České republice. Elektronické jízdenky by se měly nabíjet na pokladnách. U průvodčího by cestující platili elektronickou jízdenkou, tedy co-brandovanou kartou. To znamená bankovní kartou s kontaktním čipem a bezkontaktní čipovou kartou s aplikací elektronické jízdenky – peněženky.

Zdroj dat: Konference "Chip cards/Smart cards"

S čipem se lze setkat i ve státní správě. Díky digitálnímu přístroji v autech lze sledovat výkon řidičů, v průběhu jízdy se zaznamenává dodržování předepsané jízdní doby a rychlosti. Kontaktní čipovou kartou bude i technický certifikát vozidla. Na profesní čipové kartě, které jsou v provozu od začátku roku 2002, jsou zase zaznamenány identifikační údaje zaměstnance nebo přístup k Windows či jiným aplikacím.
Speciální hybridní kartu mají i pracovníci České daňové správy. Bezkontaktní čip slouží k identifikaci pracovníků pro vstupní a dveřní systémy a stravovací systém. Kontaktní slouží k autentizaci a autorizaci přístupu uživatele k počítači a jednotlivým aplikacím.
Tyto karty ovšem nejsou žádnou novinkou, této možnosti dnes již společnosti využívají běžně.

Jedním z dalších projektů je například karta zdravotního pojištění, která bude sloužit k identifikaci držitele karty a zdravotní pojišťovny. Měla by být podkladem pro poskytnutí lékařské péče v jiném členském státě EU. Nejdříve by mělo jít o kartu bez čipu (vydávání zahájily zdravotní pojišťovny v červenci) a v roce 2008 je plánován přechod na čipovou technologii.

S čipovou technologií se bez pochyby budeme setkávat čím dál častěji. Důležité však je, aby nám nakonec v peněžence nepřibylo několik karet navíc, přičemž bychom každou z nich používali na něco jiného. Musíme doufat, že se banky, obchodníci, firmy či dopravci dohodnou a karta bude pouze jedna, využitelná pro více účelů.

Co si myslíte o čipové technologii vy? Máte s čipem nějaké zkušenosti? Přívítali byste jednu kartu, kterou byste mohli použít všude? Vidíte nějaká negativa v tom, že budeme čipovou technologií obklopováni stále více?