Oslíčku otřes se, aneb štědrý bankomat

Zástupci bank uvádějí, že podobný případ je vykonstruovaný a že se něco podobného nemůže stát. Přesto k takové situaci došlo v listopadu 2003 na jedné vysokoškolské koleji v Bratislavě, kde bankomat slovenské Istrobanky vydal jiné bankovky než měl.

Co se v Bratislavě stalo? Zaměstnanec Istrobanky (profil, názory), zodpovědný za doplňování hotovosti do bankomatu, popletl zásobníky. Do přihrádky pro 100 korunové bankovky vložil pětistovky. Když studenti odhalili štědrost přístroje, ihned situace využili a vybrali, co se dalo. Našli se ale i poctivci, kteří poruchu stroje nahlásili a pracovníci banky poté zamezili dalšímu vybírání peněz. Istrobance vznikla škoda 40 000 Sk.

Jak z toho ven?

Jak funguje výběr hotovosti z bankomatu?

U bankomatů je zaručeno, že nedojde k záměně denominací a to několika způsoby. První překážkou proti záměně denominací je provedení samotné peněžní kazety, která je přizpůsobena velikostem jednotlivých bankovek. Nelze tak například vložit 1 000korunové bankovky do kazety určené pro 200 korunové bankovky. Naopak by to možné bylo, ale tomu brání zařízení sledující na základě zadaných rozměrů a hmotnosti jednotlivé denominace při cestě k výdejnímu zařízení a při jakékoliv pochybnosti přesměruje danou bankovku do zvláštní k tomu určené kazety.

Poznámka: Podrobné informace jsme získali od Citibank (profil, názory), systém proto nemusí platit paušálně pro všechny bankomaty.

Po této události vydala Istrobanka výzvu, aby všichni, kteří se takto neoprávněně obohatili na její účet, peníze vrátili. Má na to však peněžní ústav nárok, došlo opravdu k neoprávněnému obohacení klientů?

Zástupci bank tvrdí, že nárok na vrácení takto získané částky klientem existuje. Jde prý totiž o bezdůvodné obohacení na straně zákazníka a bankovní ústav je "osobou", na jejíž úkor k němu došlo. Je proto povinen hotovost vrátit. Pokud klient takto neučiní, má finanční instituce podle tiskové mluvčí České spořitelny (profil, názory) Kláry Gajduškové právo domáhat se vrácení i soudní cestou. Platí však analogie: pokud bankomat vydá peněz méně než měl, je banka povinna klientům peněžní prostředky uhradit.

Třeba ČSOB (profil, názory) by v případě, kdy by klient nevrátil peníze sám, přistoupila k zaúčtování správné částky na jeho účet a zaslala by vysvětlující a omluvný dopis.

Trochu jinak vidí problém tiskové oddělení Volksbank CZ (profil, názory). Podle nich jde jednoznačně o chybu banky a ta k řešení vzniklé situace takto přistupuje. Podobné transakce by byly reklamovány, nicméně prý například z pravidel asociace MaterCard není právní nárok na vrácení rozdílu vyplacených částek. Při vrácení rozdílu by pak šlo o dobrou vůli banky nebo klienta.

A jak vidí podobný případ finanční arbitr Otakar Schlossberger? Ten souhlasí s názory, že k takové chybě bankomatu může dojít pouze ojediněle. "Banky ukládají kazety do bankomatu za přítomnosti minimálně dvou pracovníků, tedy dodržují takzvanou kontrolu čtyř očí. Pokud by se to však přihodilo a bankomat vydával větší množství peněz, než měl, musela by banka každé osobě, co vybírala, dokázat, že vybrala více než měla v úmyslu a přitom se z účtu odúčtovalo méně. Nevím, jak by šetření dopadlo a co by ukázaly kontrolní tisky z žurnálu a co by bylo na výpisech z účtů. Zda by banka klienty žalovala, to je otázka. Musela by zvážit, zda má dostatek důkazního materiálu a zda by se jí to vyplatilo, nejde o tak velké částky," vysvětluje Schlossberger. Podobný spor nikdy neřešil, ale přijde mu zajímavý.

Co je to žurnál?

Na žurnálu bankomatu se zaznamenává přehled veškerých použitých plateb. K dispozici je jak v tištěné podobě (role papíru), tak i v elektronické formě. Dnes se víc využívá forma elektronická. V bankomatu je "počítač", z něhož se například jednou týdně kopírují data na disk pro pozdější použití. Zaznamenávají se zde důležité údaje jako je číslo karty, datum a čas, požadovaná částka, vlastní průběh výběru a zda byly peníze klientem odebrány. Rovněž jsou zaznamenávány všechny anomálie jako chybné zadání PINu, zadržení karty. Na žurnálu není nikdy zapsán PIN.

Zdroj dat: banky

Mnohem pravdopodobnější je takzvaný částečný výběr nebo porucha bankomatu. K částečnému výběru dojde ve chvíli, kdy v bankomatu dojde hotovost v kazetách natolik, že není schopen uspokojit požadavek zákazníka. Klient je však na tento fakt upozorněn na obrazovce přístroje i účtence. Může se také stát, že balíček hotovosti uvízne na cestě ven. Taková porucha je ale okamžitě bankomatem rozpoznána a přístroj se zavře. Vše je zobrazeno v elektronickém žurnálu bankomatu. 

Nesrovnalosti na přepážce

V případě, že by klient dostal méně peněz na přepážce pobočky, záleží opět na přístupu té které banky. Obecně ale platí, že klient je povinen si hotovost zkontrolovat hned při předání a banka tedy na pozdější reklamace nebere zřetel. Peníze také před klientem přepočítá pokladník. Banka může podniknout další investigativní kroky díky kamerám umístěným na pobočce, přepočítání hotovosti nebo kontrole dokladů. Právě díky dvojí kontrole hotovosti k podobným omylům nedochází. Pokladníci také uzavírají smlouvu o hmotné odpovědnosti za svěřené prostředky a pokud by se třeba nepodařilo prokázat, že klientovi bylo vyplaceno více, škodu by hradil pokladník.

K chybě by mohlo dojít i při přepočítávní peněz na počítačce bankovek. Takto by však zákazník dostal více, přístroj totiž může v případě slepených bankovek ukázat pokladníkovi méně.

Ať je vrácení peněz oprávněné či ne, jednoznačně jde o získání sumy, která dané osobě nepatří. Kdyby někomu z nás snad bankomat vydal méně než měl, chtěli bychom po bance ušlý rozdíl uhradit. Samozřejmě jde i o způsob komunikace mezi stranami. Vše se dá přeci vysvětlit a vyřešit bez vykopání válečné sekery.

Stalo se vám někdy něco podobného? Měl by klient, popřípadě banka, peníze vrátit? Myslíte, že by chyba měla uznat svou zodpovědnost?