Penzijní společnost České spořitelny oznámila v polovině května jako poslední na trhu, jaké připíše za loňský rok zhodnocení ve svém transformovaném fondu penzijního připojištění. Necelý milion klientů této penzijní společnosti ale nedostal příliš pozitivní zprávu. Česká spořitelna totiž zhodnotila úspory klientů pouze o 1,3 procenta, nejméně ze všech penzijních společností. Jako jediná také nepřekonala inflaci, která byla v loňském roce 1,4 procenta.
Naopak nejlépe se loni dařilo transformovanému fondu Penzijní společnosti AXA, který se může pochlubit výnosem 2,29 procenta. Druhého nejlepšího zhodnocení se dočkali klienti Penzijní společnosti Conseq, která je nejmladší na trhu. Svůj stotisícový klientský kmen totiž v loňském roce koupila od společnosti Aegon. Ta se bude v Česku dál zaměřovat už jen na životní pojištění. Pomyslný bronz pak patří Penzijní společnosti České pojišťovny s výnosem 2,1 procenta. Tím také končí výčet penzijních společností, které svým zhodnocením v roce 2013 překonaly dvě procenta.
Další v pořadí v tabulce loňských výsledků transformovaných fondů je Penzijní společnost ČSOB s výnosem 1,7 procenta. Suverénní šampión předchozích let, kterým byla Penzijní společnost Allianz, se tentokrát uskrovnil a klientům připsal pouze 1,6 procenta. Jen o fous pak přeskočily inflaci Penzijní společnost Komerční banky s výnosem 1,44 procenta a Penzijní společnost ING s výnosem 1,41 procenta.
Zdroj: Penzijní společnosti | |
Penzijní společnost | Výnos za rok 2013 |
Axa | 2,29 % |
Conseq | 2,17 % |
České pojišťovny | 2,1 % |
ČSOB | 1,7 % |
Allianz | 1,6 % |
Komerční banky | 1,44 % |
ING | 1,41 % |
České spořitelny | 1,3 % |
Ze statistik Asociace penzijních společností ČR k výsledkům trhu za první čtvrtletí roku 2014 vyplývá, že penzijním společnostem pomalu ubývá klientů. Ještě na konci roku 2012, kdy se definitivně uzavřel trh penzijního připojištění, mělo sjednáno tento produkt 5,15 milionu osob. O rok později bylo v transformovaných fondech třetího pilíře už jen 4,87 milionu klientů a v nových účastnických fondech, tedy doplňkovém penzijním spoření, dalších 91 tisíc. Do důchodového spoření, tedy takzvaného druhého pilíře důchodového systému, ke konci roku 2013 vstoupilo necelých 82 tisíc klientů. Za první tři měsíce letošního roku pak v transformovaných fondech ubylo dalších zhruba 70 tisíc klientů, naopak účastnické fondy se rozrostly o necelých třicet tisíc klientů. Počet klientů ve druhém pilíři, který je nyní podle všeho na odpis, se takřka nezměnil.
Prezident Asociace penzijních společností a generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny Vladimír Bezděk ale nevidí důvod k nervozitě. Trh se prý jen postupně vrací k rovnováze, ze které ho vychýlil podzim 2012, kdy byla poslední šance uzavřít smlouvu o penzijním připojištění. „Lidé brali pobočky penzijních společností útokem, aby získali smlouvu ještě se starými podmínkami. Skokově tak vstoupilo do třetího pilíře velké množství lidí, kteří by do něj normálně vstupovali pozvolně dva až tři roky. V případě penzijního připojištění měly penzijní společnosti předprodáno na několik let dopředu a teď se jen postupně vracíme zpět do přirozeného stavu,“ vysvětluje Vladimír Bezděk.
Zdroj: Asociace penzijních společností ČR | |||
Penzijní společnost | Penzijní připojištění | Doplňkové penzijní spoření | Důchodové spoření (důchodové fondy) |
ALLIANZ | 478 868 | 5 691 | 9 997 |
AXA | 405 935 | 6 033 | 0 |
Conseq | 97 399 | 728 | 0 |
Česká spořitelna | 975 738 | 32 842 | 13 850 |
ČSOB | 672 863 | 13 244 | 3 084 |
ING | 382 551 | 4 375 | 0 |
Komerční banky | 528 501 | 25 534 | 13 874 |
České pojišťovny | 1 258 758 | 30 516 | 29 612 |
Raiffeisen | 0 | 1 050 | 12 213 |
CELKEM | 4 800 613 | 120 013 | 82 630 |
Skladba majetku ve fondech penzijních společností se k 31. 3. 2014, ve srovnání se stavem v závěru loňského roku, příliš nezměnila. V transformovaných fondech převažovaly z 69,3 procenta státní dluhopisy ČR, 22,3 procenta činily ostatní dluhopisy a nástroje peněžního trhu, 5,6 procenta prostředky na účtech včetně termínovaných vkladů a 1,5 procenta akcie a podílové listy.
Skladba majetku v nových typech fondů (účastnické a důchodové fondy) by se měla teprve postupně individualizovat podle investičních profilů jednotlivých fondů. Okolo 50 procent všech prostředků v těchto fondech bylo i v prvním čtvrtletí roku 2014 umístěno na bankovních účtech, včetně termínovaných vkladů. Postupně by mělo docházet k přeskupování i těchto prostředků do jiných, dynamičtějších investičních nástrojů.
Před penzijními společnostmi nyní stojí poměrně složitý úkol, kterým je zpopularizování účastnických fondů třetího pilíře. Doplňkové penzijní spoření – jak se tento produkt oficiálně nazývá – totiž zatím příliš netáhne. Oproti původnímu penzijnímu připojištění sice nabízí možnost volby z několika investičních strategií, což je pro úspěšné dlouhodobé investování základní předpoklad, jinak už ale v očích klientů převládají jen zápory. Přestupem do účastnických fondů totiž klient ztrácejí možnost výsluhové penze, tedy vybrání poloviny naspořeních prostředků po patnácti letech, zároveň se jednorázová výplata peněz odsouvá z původních šedesáti let klienta na dobu odchodu do důchodu, což pro dnešní dvacetileté znamená dalších deset let odkládání peněz navíc. Někomu se také nelíbí to, že na rozdíl od transformovaných fondů, které mají každý rok povinnost skončit přinejhorším na nule, se účastnické fondy můžou při investování peněz dostat i do minusu. Tím se také dostáváme k základnímu rozdílu obou produktů – zatímco transformované fondy jsou spíš spoření bez rizika s nízkým konzervativním výnosem, v případě účastnických fondů jde už opravdu o investování – a na to ještě Češi nejsou příliš zvyklí.
Portfolio manažer Partners investiční společnosti Martin Mašát vidí v souvislosti s malým zájmem o účastnické fondy problém i v přísných omezeních nákladů a distribuce. Prodejní sítě prý nejsou příliš motivované k tomu, aby tento produkty nabízely. „Doplňkové penzijní spoření se kvůli legislativě dostalo na okraj zájmu profesionálů, kteří mu rozuměli. A to ještě v celém systému penzí neustále panuje nejistota ohledně budoucích změn, které mohou přijít z politických jednání. Klientům transformovaných fondů pak bohužel nikdo nevysvětlí, že investiční strategie jejich fondu sleduje investiční horizont jeden rok, což je diametrálně odlišné od účelu, kdy se má spořit a investovat v dlouhém horizontu, tedy až do důchodu. Klienti tudíž mají nevhodnou investiční strategii, jejíž výnosový potenciál je o mnoho procent ročně níže než u účastnických fondů,“ říká Mašát.
Příspěvek zaměstnavatele pobíralo k 31. 3. 2014 ke svému penzijnímu připojištění nebo doplňkovému penzijnímu spoření celkem 1 020 340 účastníků, tj. 20,74 procenta z celkového počtu klientů. Oproti konci roku 2013 došlo k nárůstu počtu účastníků s příspěvkem zaměstnavatele o 43 739. Průměrný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění činil 670 Kč měsíčně a na doplňkové penzijní spoření dosáhl až 780 Kč měsíčně.
STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…
Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.
V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.
Pomocnou ruku může účastnickým fondům podat i sám stát. Nová vláda totiž ve svém programovém prohlášení slibuje zatraktivnění spoření ve třetím pilíři. Mohlo by tak dojít k určitým parametrickým úpravám, případně k většímu zapojení zaměstnavatelů do spoření na stáří. Tyto i další změny v penzijním systému má aktuálně na starosti speciálně vytvořená komise, v jejímž čele je ekonom Martin Potůček.
Zástupci většiny penzijních společností přiznávají, že v případě nabízení účastnických fondů byli zatím pasivní a že se na tom nebude v nejbližší době příliš měnit. Oslovování klientů transformovaných fondů tak bude spíš výjimečné a individualizované. Některé penzijní společnosti se ale jistě pokusí „prodat“ vyšší zhodnocení u dynamických účastnických fondů, kterého v loňském roce dosáhly. Tak třeba Globální akciový účastnický fond Conseq penzijní společnosti dokázal za rok 2013 zhodnotit peníze klientů o úctyhodných 19,5 procenta. „Jsme si zcela jisti tím, že investiční strategie má odpovídat cílům klienta. A jestliže tímto cílem je vytvořit si rezervu na důchod, což pro dnešní čtyřicátníky znamená investiční horizont zhruba 25 let, tak je špatné investovat do fondu, jehož investiční horizont je jeden rok,“ vysvětluje v rozhovoru pro Peníze.cz Jan Vedral, předseda představenstva a hlavním investiční manažer Conseq Investment Management, proč by měli mladší klienti upřednostňovat účastnické fondy.
Atraktivního dvanáctiprocentního zhodnocení v loňském roce dosáhl také Růstový účastnický fond Raiffeisen penzijní společnosti. Její klientelu ale letos přebírá Penzijní společnost České pojišťovny, která tím potvrzuje pozici jedničky na trhu. Zástupci finanční skupiny Raiffeisen totiž nakonec vyhodnotili nejistou situaci kolem penzijních produktů tak, že bude lepší hodit do ringu ručník, než podstupovat riziko dalších ztrát. „Jako nováček na trhu bez historie i klientského kmene nemáme v současné politické situaci možnost naší investici dále rozvíjet, proto budeme dále spolupracovat se zavedenou a silnou penzijní společností,“ řekl nám k obchodu generální ředitel Raiffeisen penzijní společnosti Josef Beneš.
Účastnické fondy ale můžou být zajímavé i pro starší ročníky, a to díky takzvanému předdůchodu. Jde o speciální případ „starobní penze na určenou dobu“ vyplácené z prostředků, které má člověk našetřené v doplňkovém penzijním spoření. Na zavedení předdůchodů se domluvila Nečasova vláda se zástupci odborových svazů. Jejich smyslem je ulevit lidem, kteří přijdou pár let před důchodem o práci – a novou budou jen těžko shánět. Stát za ně proto alespoň zaplatí zdravotní pojištění. A během předdůchodu nebudou muset platit ani sociální pojištění, protože se jedná o takzvanou vyloučenou dobu. Háček je ale v tom, že pro výplatu před důchodovým věkem je nutné mít naspořeno tolik, aby měsíční „výplata“ dosáhla alespoň 30 procent celorepublikové průměrné mzdy. V letošním roce jde o částku 8150 korun. Při minimální době pobírání předdůchodu, která je podle zákona dva roky (maximální doba je pět let), tak musí mít účastník doplňkového penzijního spoření na kontě u penzijní společnosti alespoň 195 600 korun. Peníze je však možné kvůli předdůchodu do účastnických fondů „nalít“ i jednorázově. Podle statistik Asociace penzijních společností se ke konci letošního března vyplácel předdůchod 372 osobám a jeho průměrná výše byla 9120 korun. „Teoretický zájem o předdůchody sice mezi účastníky přetrvává, jejich praktickému využívání však brání nedostatečná výše individuálních penzijních úspor,“ doplňuje výkonný ředitel Asociace penzijních fondů Milan Kantor.
Předdůchody na Peníze.cz:
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
